Kdy ženy rodily své poslední dítě před plánovaným rodičovstvím?

„Přestože v Česku ženy mohou podstoupit umělé oplodnění nejpozději ve 49 letech, podle lékařů je biologický limit mateřství mezi 45 a 46 lety.“

To tvrdí lékaři v 21. století (odkaz). Na příkladu žen jedné obce běžné severočeské obce narozených mezi lety 1630-1850 se podíváme, zda tento „biologický limit mateřství“ platil i v minulosti a kdy běžné venkovské ženy rodily své poslední dítě.

Kde obec leží není úplně podstatné, v severních Čechách bylo takových obcí desítky a stovky. Jen pro úplnost - dříve Litoměřický kraj, panství Česká Kamenice, dnes Ústecký kraj, okres Děčín.

Celkem se v této obci mezi lety 1630-1850 narodilo 2486 dětí, z toho 1270 chlapců a 1216 dívek.

Takový vzorek by byl dostatečně reprezentativní. Bohužel z důvodu ran osudu budeme muset odečíst přibližně polovinu dívek, které zemřely před 18. narozeninami. Tento věk jsem zvolil proto, že v tomto věku ženy začaly rodit své první děti. Vyskytlo se sice i několik mladších matek, ale jejich podíl nebyl ani jedno procento prvorodiček. Více o věku prvorodiček jsem psal v minulém článku:

Dále jsem ze vzorku vyřadil také všechny ženy, které zemřely mezi 18. a 47. narozeninami. Tuto věkovou hranici jsem zvolil z ohledu na výše citovaný článek, podle kterého je „biologický limit mateřství mezi 45 a 46 lety“.

Dále jsem musel vyřadit také ženy, které před 47. narozeninami ovdověly. Protože přes obecně rozšířený mýtus o vdovách lákajících do manželství majetkuchtivé mladíky, o vdovy velký zájem nebyl a naprostá většina se jich nikdy nevdala (snad o tom v budoucnu napíšu nějaký článek…).

A samozřejmě jsem musel vyřadit také ženy, které se ze vsi odstěhovaly neznámo kam.

Po těchto odečtech z původního vzorku zůstalo 318 žen, které se dožily „biologického limitu mateřství“, nebo před tímto limitem neovdověly, a zároveň u nich šlo bezpečně určit věk při narození posledního dítěte. Takový vzorek není sice statisticky dostačující, ale článek je populárně-naučnou, nikoli vědeckou statí, a tak pro orientaci postačí.

Po krátkém úvodu můžeme přistoupit k číslům:

Průměrný věk ženy při porodu posledního dítěte byl - 39,8 roku (medián 40 let).

Mezi těmi ženami, které své poslední dítě porodily v nejmladším věku, jsou pravděpodobně ty, které kvůli nějakému zdravotnímu problému další děti mít nemohly.

Tak v roce 1640 narozená Justina Weinschnerová porodila dvě děti ve věku 21 a 24 let. A přestože manželství trvalo až do Justininy smrti ve věku 69 let, více dětí již Justina neporodila.

Obdobně v roce 1637 narozená Barbara Richterová své druhé a poslední dítě porodila ve 26 letech, ačkoli manželství trvalo dalších 30 let. Pomyslné třetí místo by pak obsadila v roce 1849 narozená Maria Hankeová, která své třetí a poslední dítě porodila ve 27 letech.

Celkem ze 318 žen, narozených mezi lety 1630 a 1850, jen čtyři (!), to je 1,3 %, porodily své poslední dítě před 30. narozeninami.

„Stupně vítězů“ opačných případů, tedy nejstarších matek jedné severočeské vesnice, by vypadaly takto:

Na třetím místě by se umístila v roce 1808 narozená Brigitta Eschlerová, která své poslední, desáté dítě porodila ve věku 46 let 9 měsíců a 8 dnů. Druhé místo by obsadila v roce 1722 narozená Maria Anna Zeckertová, která své poslední, páté dítě porodila ve věku 47 let a 10 dnů.

A pomyslnou vítězkou v soutěži o nejstarší matku by byla v roce 1830 narozená Maria Anna Hegenbartová, která své poslední, ovšem teprve třetí dítě porodila ve věku 47 let, 5 měsíců a 14 dnů.

To byly nejmladší a nejstarší ženy. V grafu si ukážeme věk všech žen (samozřejmě těch, které splnily výše zmíněné podmínky) v době narození jejich posledního dítěte (v procentech):

Z grafu je vidět, že z žen, které se dožily alespoň 47. let a měly v tomto věku stále manžela, jen 1,3 % své poslední dítě porodilo před 30. narozeninami, a dalších 7,9 % mezi 30. a 35. narozeninami.

Dvě třetiny žen (65,1 %) porodily své poslední dítě ve věku 39-44 let. Nejvíce, shodně 12,5 % ve věku 39 a 42 let, 11,5 % ve věku 41 let, 10,9 % ve věku 44 let a 10,3 % ve věku 40 let.

Poslední dítě po 45. narozeninách porodilo 6 % žen.

Ve druhé polovině 19. století (přesnější data se u odborníků různí) nastal v Čechách nový demografický režim (či demografická revoluce), který se kromě jiného projevil ve snižujícím se počtu dětí v rodinách. S tím souvisí samozřejmě také našem téma.

Změnil se tedy kolem poloviny 19. století nějak podstatně věk žen v době porodu posledního dítěte?

Jako v minulém článku o věku prvorodiček si celé období let 1630-1850 rozdělíme na půlstoletí. A pro srovnání přidáme i období až do roku 1914.

Protože žen narozených za třicetileté války bylo málo, přiřadíme ženy narozené v letech 1630-1650 k těm narozeným ve druhé polovině 17. století.

Ženy narozené v 17. století rodily své poslední dítě průměrně ve věku - 38,8 roku.

Ženy narozené v první polovině 18. století průměrně ve věku - 40,4 roku.

Ženy narozené ve druhé polovině 18. století průměrně ve věku - taktéž jako v předchozím půlstoletí 40,4 roku.

Ženy narozené v první polovině 19. století průměrně ve věku - 39,4 roku.

Ženy narozené v první polovině 19. století rodily své poslední děti přibližně v letech 1840-1890. Část této doby spadá ještě do starého, část ale do nového demografického režimu. A tak si tyto ženy rozdělíme ještě na ty, které se narodily mezi lety 1801-1825 a své poslední děti tak rodily kolem let 1840-1865, a na ty, které se narodily mezi lety 1826-1850 a své poslední děti tak rodily kolem let 1865-1890.

Ženy narozené v letech 1801-1825 rodily své poslední dítě průměrně ve věku 40,2 roku, ženy narozené v letech 1826-1850 ve věku 38,8 roku. Vidíme tedy snížení, ale nijak dramatické. Pokles věku ovšem pokračoval, a tak ženy narozené v letech 1851-1875 své poslední dítě rodily ve věku 36,6 roku.

Výrazný zlom věku porodu posledního dítěte nastává až po roce 1900: ženy narozené v letech 1876-1900 rodily své poslední dítě ve věku 32,2 roku a ženy narozené v letech 1900-1914 ve věku 29,5 roku.

Kromě výrazného snížení průměrného věku je u žen narozených v letech 1900-1914 nápadná ještě jedna věc: 64,2 % žen narozených v 18. století své poslední dítě porodilo své poslední dítě až po dosažení 40. roku, z žen narozených v letech 1875-1900 to bylo již jen 14,7 % a z žen narozených mezi 1900-1914 to nebyla ani jedna.

Místo shrnutí či závěru dva grafy:

Průměrný věk porodu posledního dítěte (data na vodorovné ose jsou roky narození matek):

Rozložení věku porodu posledního dítěte žen narozených v 18. století a žen narozených v letech 1875-1914 (v procentech):

SOA Litoměřice, Sbírka matrik, farnost Česká Kamenice

Dějiny obyvatelstva českých zemí, Praha 1998.