Před svatbou ne? Aneb o předmanželském sexu a sexuální revoluci na konci 18. století

Kdo četl mé předchozí články, ví, že se věnuji dějinám severočeského panství Česká Kamenice. Zdejší obce se nijak nelišily od stovek jiných v podhorském pásu mezi Krušnými horami a Krkonošemi a jistě také mnoha jiných v podhorských oblastech Čech i Moravy s obdobně nevýnosným zemědělstvím a domácí řemeslnou, převážně textilní výrobou.

Bohatě dochované písemnosti vrchnostenských úředníků i místních farářů a kaplanů umožňují proniknout do tajů historie.

Jedním z takových tajů je i téma předmanželského sexu.

Jak vlastně zjistit, kolik lidí v minulosti mělo zkušenost s předmanželským sexem?

U mužů je to v podstatě nemožné. U žen je ale situace jiná! Nelze sice zjistit, kolik procent žen v minulosti skutečně mělo sex ještě před svatbou, ale dá se zjistit, kolik procent jich mělo sex před svatbou jistě:

Kdyby si vesnické ženy 17. nebo 18. století psaly deníček, kterému by svěřily datum „ztráty věnečku“, bylo by to jednoduché. Stačilo by se podívat do matriky na datum narození či křtu a věděli bychom v jakém věku měla žena první sex. Pak bychom se podívali do matriky, hledali (případný) sňatek a věděli, zda byl takový sex předmanželský či manželský.

S takovou představou se, bohužel, musíme rozloučit. Musíme si vystačit s matrikami, doplnit je vrchnostenskými soupisy lidu a pak trochu počítat.

Jistotu předmanželského sexu nám dávají dvě věci:

Zatímco první bod jako doklad předmanželského sexu je nesporný, uznávám, že druhý sporný je.

Nestor české historické demografie prof. Eduard Maur v Základech historické demografie (s. 130 vydání z roku 1983) uvedl: „Početí, jež vedou k porodu před osmým měsícem manželství (0-7 dokončených měsíců) považujeme za předsňatková.“ Zároveň ale dodal: „Fakticky ovšem může jít i o předčasné porody.“

Proto jsem měsíc ubral a k „předsňatkovým početím“ počítám jen ta početí, která vedla k porodu před sedmý měsícem manželství (děti narozené sedm a osm měsíců od svatby pak budu uvádět v samostatné kategorii).

Problémem se zabývalo též rakouské právo. Jako první Josefínský občanský zákoník z roku 1786. Ten v oddílu „O právech mezi rodiči a dětmi“ v §1 uvádí, že za manželské dítě se považuje to, k jehož porodu došlo sedm měsíců po svatbě (a později, což se ovšem v zákoně výslovně neuvádí). V případě, že k narození došlo dříve, mohl manžel samozřejmě uznat dítě za své vlastní (klidně dítě narozené den po svatbě), což takový manžel činil téměř bez výjimky. Připouštěla se také možnost znaleckého důkazu, jestli dítě mohlo být počato manželem, jinými slovy zda, případně jak předčasně se narodilo.

Všeobecný občanský zákoník z roku 1811 pak tuto lhůtu sedmi měsíců převzal (§138) a v §156 upřesnil, že dítě narozené před sedmým měsícem je považováno za nemanželské jen v případě, „když muž, který před sňatkem o těhotenství nevěděl, nejdéle ve třech měsících po obdržené zprávě o narození dítěte odpírá před soudem otcovství“.

Tyto výjimky však pro nás nejsou podstatné - rakouské právo prostě počítalo s tím, že dítě počaté narozené šest a méně měsíců před svatbou bylo jistě počato ještě před ní. A této lhůty se budu držet i já.

Kolik dětí se v 17. či 18. století narodilo před 28. týdnem těhotenství, nelze nijak zjistit. Dnes se takových dětí v ČR rodí přibližně půl procenta (zdroj), takže odchylka v onom druhém bodě nebude významná.

Těmito dvěma body tedy dostaneme minimální podíl žen, které měly zkušenost s předmanželským sexem.

Skutečný podíl žen, které měly zkušenost s předmanželským sexem, nezjistíme nikdy.

V této části článku se ještě musím zmínit o dvou věcech:

1. Co páry, které sexuálně žily již před svatbou, ale k otěhotnění nedošlo?

Bohužel - v minulosti (nejen) statisticky téměř zcela nezjistitelné.

Záleželo by na tom, zda byli oba zdraví; samozřejmě známe z minulosti také případy bezdětných manželství, ale bylo jich minimum (takovou statistiku nemám ještě hotovou, ale z předběžných statistik vyplývá, že asi 2,5 % párů nemělo děti; v těchto párech jsou ovšem počítány také ty páry, kdy se nevěsta vdávala jen těsně před koncem plodnosti).

Pokud zdraví oba byli, pak samozřejmě záleží na různých faktorech. Protože to není obsahem článku, řekněme jen s webem antikoncepce.cz (odkaz), že „naděje na otěhotnění z jednoho pohlavního styku je pouze 3%“ a „pokouší-li se pár o otěhotnění, je zapotřebí mít pohlavní styk alespoň třikrát týdně. Při této frekvenci otěhotní během jednoho měsíce asi 15 % žen, během tří měsíců asi 40 %, během půl roku asi 60 %.“ Jak často spolu spali třeba svobodný čeledín se svobodnou děvečkou, nám zůstane navždy utajeno…

2. Co antikoncepce?

Víme jistě, že si ženy předávaly návody, jak zabránit otěhotnění. Jak často takové návody před plánovaným rodičovstvím vdané ženy využívaly? Podle narozených dětí a meziporodních intervalů asi moc ne.

Co svobodné dívky? Opět (nejen) statisticky téměř zcela nezjistitelné.

Jak jako antikoncepce fungovala třeba voda s nastrouhanými jeleními parohy, těžko říci. Snad jako starý anglický recept z 13. století, jak při početí zajistit pohlaví dítěte - chtěl-li pár počít chlapce, měl rozemlít zaječí varlata, svařit je ve víně a vypít, chtěl-li děvče, totéž měl učinit se zaječí dělohou. Ale nechci tuto otázku uvedenými pověrami zlehčovat…

Stejné otázky panují u dříve používaných abortivních prostředků, mrkve, muškátového oříšku, pelyňku a dalších. Nic z toho již nezjistíme.

Podobných otázek, vzbuzujících pochybnosti o níže předkládaných číslech, by samozřejmě mohlo být uvedeno více.

Po zdlouhavém úvodu přejděme konečně k číslům:

Jaké minimální procento žen mělo zkušenost s předmanželským sexem mezi třicetiletou a první světovou válkou?

Ze statistického vzorku jsem vyřadil ženy, které se nikdy nestaly matkami. Přibližně 8 % žen, které se dožily dospělosti, se nikdy nevdalo ani neporodilo nemanželské dítě. Přibližně 4 % žen se sice vdaly, ale zůstaly bezdětné. U těchto žen tedy nelze zjistit, zda jistě měly předmanželský sex, a proto jsem je vyřadil. U níže prezentovaných čísel je dobré mít tuto desetinu „vyřazených“ žen na paměti…

U zbylého vzorku necelé tisícovky žen jsou počty jednoduché:

O svobodných matkách jsem psal v tomto článku:

Svobodné matky měly jistě předmanželský sex.

U ostatních počítám takto: Máme-li například pro ženy narozené v letech 1776-1800 (viz výše uvedený článek o svobodných matkách - ženy narozené mezi třicetiletou a první světovou válkou budu i v tomto článku řadit podle jednotlivých čtvrtstoletí) bezpečně zjištěn osud 176 žen a víme-li, že 22 (neboli 12,5 %) z nich se stalo svobodnými matkami, zůstává 154 žen.

Těchto 154 ženy rozdělíme do tří skupin:

Následně sečteme svobodné matky a ženy z první skupiny, výsledek vydělíme celkovým počtem 176 žen a získáme tak podíl žen, které měly jistě předmanželský sex.

Na ženy, které porodily v 7. a koncem 8. měsíce, upozorním pro každé čtvrtstoletí zvláštní kategorií „možná měly předmanželský sex“.

Výše uvedenou metodiku můžeme na „naše“ panství Česká Kamenice použít přibližně od třicetileté války. Matriky jsou dochovány od roku 1630, ovšem až do konce třicetileté války nejsou vedeny spolehlivě. To pro naše účely ale nevadí, protože ženy, narozené v roce 1630, rodily své první děti až po konci války, kdy jsou již matriky relativně spolehlivé.

Před konkrétními čísly ještě poznámka. O vývoji věku prvorodiček jsem psal v tomto článku:

Průměrný věk prvorodičky mezi třicetiletou a první světovou válkou se v celém tomto období pohyboval kolem 25 let. Je tedy třeba počítat s tím, že ženy narozené mezi lety 1630-1650 začaly sexuálně žít přibližně v letech 1650-1675; obdobně ženy narozené v letech 1800-1825 pak přibližně v letech 1820-1845. A tak i u všech ostatních níže prezentovaných čtvrtstoletí.

Teď tedy již k číslům o předmanželském sexu:

Z těchto žen se svobodnými matkami stala 2,9 %.

Z žen, které první dítě porodily až po svatbě, jich mezi svatbou a 7. měsícem po svatbě porodilo 15,8 %.

Tedy (nejméně) 18,2 % žen narozených mezi lety 1630-1650 mělo první sex již před svatbou.

Dalších 5,1 % žen porodilo dítě v 7. nebo 8. měsíci po svatbě.

I pokud bychom ke vzorku přičetli oněch přibližně 10 % žen vyřazených žen, které se nevdaly nebo i po svatbě zůstaly bezdětné, je podíl žen, které měly první sex již před svatbou překvapivě vysoký.

V této době na panství vrcholila a byla úspěšně dokončena rekatolizace. Snad tento vysoký podíl předmanželského sexu můžeme přičíst jinému myšlení - otřesům dlouholeté války.

V následující době již podíl žen, které měly sex již před svatbou, klesal.

Z těchto žen se svobodnými matkami stala 2,3 %. Z žen, které první dítě porodily až po svatbě, jich mezi svatbou a 7. měsícem po svatbě porodilo již jen 7,4 %.

Tedy (nejméně) 9,5 % žen narozených mezi lety 1651-1675 mělo první sex již před svatbou. To je již jen poloviční podíl než u jejich „matek“.

V 7. nebo 8. měsíci po svatbě neporodila žádná žena.

Podíl žen, které měly jistě předmanželský sex, nadále klesal a absolutního minima dosáhl u žen, narozených mezi lety 1676-1700, tedy do sexuálního života vstupujících přibližně mezi lety 1695-1725/1730.

Ženy narozené mezi lety 1676-1700

Žádná z žen narozených mezi lety 1676-1700 se nestala svobodnou matkou a žádná z těchto žen neporodila před 7. měsícem trvání svatby.

Vymizel tedy zcela předmanželský sex? Jistě se to samozřejmě tvrdit nedá, ale byl-li by zvykem, jistě by se alespoň nějaké ženy stávaly svobodnými matkami nebo by se alespoň vdávaly již jako těhotné. Z čísel to nepozorujeme!

Snad některá z 5,6 % žen, které porodily v 7. nebo 8. měsíci po svatbě, měla předmanželský sex, ale jistě to říci nemůžeme.

Podíl žen, narozených v 17. století, které měly sex ještě před svatbou jistě nebo možná, vypadá tedy v grafu takto takto:

V průběhu druhé poloviny 17. století tedy předmanželský sex mizel ze severočeského venkova, až se počet takových případů na přelomu 17. a 18. století snížil „téměř na nulu“.

Od dvacátých let 18. století se předmanželský sex začínal "dostávat do módy"…

Z těchto žen, vstupujících do sexuálního života přibližně v letech 1720-1750, se svobodnou matkou nestala ani jedna. Tedy stejně jako jejich „matky“ narozené v předchozím čtvrtstoletí.

Ovšem na rozdíl od „matek“ se již „dcery“ předmanželskému sexu oddávaly: hned 17,6 % porodilo první dítě do konce 6. měsíce po svatbě, tedy se vdávaly již těhotné. To je tedy přibližně stejně jako u jejich „prababiček“ narozených mezi lety 1630-1650.

Tedy (nejméně) 17,6 % žen narozených mezi lety 1701-1725 mělo první sex již před svatbou.

Žádná žena narozená v letech 1701-1725 neporodilo první dítě v 7. nebo 8. měsíci po svatbě.

U těchto žen pozorujeme odlišnou situaci:

Znovu se objevují svobodné matky. A to v míře předtím neviděné - svobodnými matkami se stalo 12,5 % žen narozených mezi lety 1726-1750. (Zopakujme si, že dosud byl největší podíl 2,9 % u žen narozených mezi lety 1630-1650.)

Zato se oproti minulému čtvrtstoletí opět snížil podíl žen, které porodily první dítě do 7. měsíce po svatbě: místo 17,6 % jich nyní byla již jen 4,3 %.

Tedy (nejméně) 16,3 % žen narozených mezi lety 1726-1750 mělo první sex již před svatbou. Přibližně stejně jako v předchozím čtvrtstoletí.

Dalších 7,6 % žen porodilo dítě v 7. nebo 8. měsíci po svatbě.

Z těchto žen se svobodnými matkami stalo 12,5 %. To je na desetinu procenta stejně jako u jejich „matek“, narozených mezi lety 1726-1750.

Ovšem u další kategorie vidíme strmý růst: Z žen, které první dítě porodily až po svatbě, jich mezi svatbou a 7. měsícem po svatbě porodilo 45,2 %.

Tedy (nejméně) 52,1 % žen narozených mezi lety 1751-1775 mělo první sex již před svatbou. Připomínám, že u žen předchozích čtvrtstoletí to bylo „jen“ 17,6 a 16,3 %.

Dalších 7,6 % žen porodilo dítě v 7. nebo 8. měsíci po svatbě; to je na desetinu stejně jako u jejich „matek“.

Podíl žen, které se staly svobodnými matkami, v této kategorii vystoupal z jedné osminy v předchozím půlstoletí na jednu pětinu: Z těchto žen se svobodnými matkami stalo 20,6 %.

Podíl svobodných matek tedy stoupl, ale naopak klesl podíl žen, které první dítě porodily do konce 6. měsíce po svatbě; takových bylo 36,6 %.

Tedy (nejméně) 49,7 % žen narozených mezi lety 1751-1775 mělo první sex již před svatbou.

Dalších 7,8 % žen porodilo dítě v 7. nebo 8. měsíci po svatbě.

Podíl žen, narozených v 18. století, které měly sex ještě před svatbou jistě nebo možná, vypadá tedy takto:

Snad nebude tvrzení příliš troufalé, ale můžeme hovořit o sexuální revoluci na konci 18. století.

Místo původní šestiny u žen narozených v první polovině 18. století již polovina žen narozených ve druhé polovině téhož století měla zkušenost s předmanželským sexem.

Čísla ovšem rostla i nadále:

Svobodnými matkami v této kategorii se stala již téměř třetina - 31,4 %.

Z žen, které první dítě porodily až po svatbě, jich mezi svatbou a 7. měsícem po svatbě porodilo 51,5 %; poprvé tento ukazatel překročil polovinu.

Tedy (nejméně) dvě třetiny žen, 66,7 %, žen narozených mezi lety 1801-1825 mělo první sex již před svatbou.

Dalších 5,1 % žen porodilo dítě v 7. nebo 8. měsíci po svatbě.

Počty svobodných matek stále narůstaly, takže v této kategorii jejich podíl poprvé překročil třetinu - svobodnými matkami se stalo 39,6 % žen, narozených mezi lety 1826-1850.

Z žen, které první dítě porodily až po svatbě, jich mezi svatbou a 7. měsícem po svatbě porodilo 67,9 %; poprvé tento ukazatel překročil dvě třetiny.

Tedy (nejméně) čtyři pětiny žen, 80,6 %, žen narozených mezi lety 1826-1850 (tedy těch, které do sexuálního života vstupovaly přibližně mezi lety 1845-1875) mělo první sex již před svatbou.

Dalších 3,4 % žen porodilo dítě v 7. nebo 8. měsíci po svatbě.

U této kategorie podíl žen, které se staly svobodnými matkami poprvé překročil 40 % - přesně jich bylo 42 %.

Z žen, které první dítě porodily až po svatbě, jich mezi svatbou a 7. měsícem po svatbě porodilo 68,5 %.

Tedy opět (nejméně) čtyři pětiny žen, 81,7 %, žen narozených mezi lety 1826-1850 mělo první sex již před svatbou.

Dalších 1,1 % žen porodilo dítě v 7. nebo 8. měsíci po svatbě - se zvyšujícím se počtem kategorie „jistě před svatbou“, vytrvale klesá tato kategorie „možná před svatbou“.

U této kategorie podíl žen, které se staly svobodnými matkami poprvé překročil polovinu - hned 51,2 % porodilo nemanželské dítě.

Naopak se mírně snížil podíl žen, které sice neporodily nemanželské dítě, ale vdávaly se jistě těhotné; v této kategorii jich bylo 61,3 %.

Tedy opět (nejméně) čtyři pětiny žen, 81,1 %, žen narozených mezi lety 1826-1850 mělo první sex již před svatbou.

Žádná žena pak neporodila dítě v 7. nebo 8. měsíci po svatbě.

Podíl žen, narozených v 19. století, které měly sex ještě před svatbou jistě nebo možná, vypadá tedy takto:

Vysvětlení grafu je zřejmé - v 19. století byl předmanželský sex zcela běžnou věcí.

Čtyři pětiny žen se vdávaly již jako svobodné matky nebo těhotné.

Nejprve graf, ve kterém vynecháme jen ony případy „možná“ a podíváme se jen na ty ženy narozené v letech 1630-1900 (podle jednotlivých čtvrtstoletí), které měly jistě předmanželský sex:

I s konkrétními čísly pak vypadá takto:

Kolem poloviny 17. století měla na severočeském venkově jistě zkušenost s předmanželským sexem pětina žen. V následujících čtvrtstoletích počet takových případů poklesl až na nulu (!), aby v první kolem poloviny 18. století stoupl opět na jednu pětinu.

Ještě před koncem 18. století podíl žen, které měly sex jistě již před svatbou vystoupal nad polovinu a přes dvě třetiny před polovinou 19. století dosáhl čtyř pětin žen ve druhé polovině 19. století i na přelomu 19. a 20 .století.

Předmanželský sex se již na konci 18. století stal věcí běžnou.

Není třeba pochybovat o tom, že za touto změnou stálo osvícenství a omezování vlivu církve na soukromou morálku.

Zároveň bude třeba pro severočeskou oblast minimálně pro 19. století přehodnotit obecně vžitou představu o rodiči dohodnutých manželstvích. Z uvedených čísel se zdá, že mladí lidé v této oblasti na přání rodičů mnoho nehleděli, partnery si vybírali sami a žili spolu přes svatbou stejně jako dnes…

SOA Litoměřice, Sbírka matrik, farnost Česká Kamenice.

SOA Litoměřice, fond Velkostatek Česká Kamenice, Soupisy lidu obce Kunratice.

Eduard MAUR, Základy historické demografie, Praha 1983.

Dějiny obyvatelstva českých zemí, Praha 1998.

https://app.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=onrf6mjygeyv6ojugywtcna

https://www.antikoncepce.cz/planujeme-rodinu