Rozsudek smrti pro dítě? Narodit se jako dvojče v minulosti

V minulých dvou článcích jsme se zabývali dětskou úmrtností.

V prvním obecně o dětské úmrtnosti v jedné typické severočeské podhorské obci na bývalém panství Česká Kamenice mezi třicetiletou a první, resp. druhou světovou válkou:

V druhém jsme si pak ukázali, jaké faktory v této době hrály v dětské úmrtnosti roli:

Druhý článek jsem původně zakončil větou: „Ale vůbec nejmenší šanci na přežití měly děti, které se narodily jako nemanželské velmi mladým matkám.“

Existovala ovšem ještě ohroženější kategorie dětí: dvojčata!

Pro stanovení dětské úmrtnosti na „oficiální“ číslo 36,4 % jsem použil vzorek několika tisíc dětí, narozených v jedné severočeské podhorské vsi mezi třicetiletou a první, resp. druhou světovou válkou.

Zároveň jsem ale v minulých článcích psal o nespolehlivosti matrik pro dobu mezi třicetiletou válkou a přibližně přelomem 18. a 19. století. Tehdy totiž do matrik nebyly zapisovány mrtvě narozené dětí. A dokonce ani ne všechny děti, které žily jen velmi krátce a zemřely třeba po několika hodinách života.

Proto jsem na základě článku o mrtvě narozených dětech (odkaz zde) dětskou úmrtnost ze zjištěných 36,4 % zvýšil na 40-45 %.

Se stejným problémem, tedy nespolehlivostí matrik, se samozřejmě potýkáme i v případě dvojčat. Nejen při stanovení jejich úmrtnosti, ale i při prostém zjišťování jejich počtu.

Pokud se totiž narodila dvojčata, jedno z nich živé a následně pokřtěné a druhé z nich mrtvé nebo (řečeno poněkud drsně) „polomrtvé“, a tedy třeba vůbec nebo jen nouzově pokřtěné, do matriky zapsal farář narození, resp. křest jen prvního z nich.

A pokud se narodila dvojčata obě mrtvá, nebyla do matrik zapsána vůbec. To je ovšem též případ jednotlivě narozených dětí…

Je třeba tedy počítat s tím, že předkládaná čísla jsou přesná až pro 19. století, a ještě spíše až pro jeho druhou polovinu. Jak ovšem uvidíme, mezi úmrtností dvojčat v 18. a 19. století nebyl velký rozdíl, a tak jsou snad čísla téměř správná i pro doby starší…

Větší problém je se statistickým vzorkem. Kolik se v 17., 18. a 19. století rodilo dvojčat, si povíme ve druhém článku.

Abych předčasně neprozrazoval „přesná“ čísla, řekněme si zjednodušeně, že z několika tisícovek dětí, narozených v této vesnici, se jich mezi třicetiletou a druhou světovou válkou jako dvojčata narodila přibližně stovka.

To je vzorek sice omezený, ale snad i tak postačí pro to, abychom si ukázali, jak nebezpečné pro dítě bylo narodit se jako dvojče.

Z předchozího textu i článků víme, že v této vesnici byla mezi třicetiletou a první, resp. druhou světovou válkou dětská úmrtnost u všech dětí 36,4 %; po výše zmíněném navýšení zřejmě 40-45 %. Z dnešního pohledu neuvěřitelně vysoké číslo.

Ovšem u dvojčat byla dětská úmrtnost ještě mnohem větší: 70,8 % dvojčat jistě zemřelo před dosažením dospělosti. Jen 25 % dětí narozených jako dvojčata se jistě dožilo dospělosti. 1 % dvojčat se jistě narodilo mrtvých. U zbylých 3,2 % se mi nepodařilo zjistit jejich osud, ovšem tato 3,2 % dvojčat jistě přežila první rok života.

Graf pak vypadá takto děsivě:

Přesnější formulace by zněla takto: Nejméně 70,8 % a nejvýše 74 % dvojčat zemřelo před dosažením dospělosti a nejméně 25 % a nejvýše 28,2 % dětí narozených jako dvojčata se dožilo dospělosti. Nejméně 1 % dvojčat se narodilo mrtvých.

Ani tato formulace samozřejmě není ovšem úplně správná - viz výše o nekompletnosti matrik: mrtvě narozených dvojčat bylo téměř jistě více, ale nevíme přesně kolik.

Tuto míru dětské úmrtnosti dvojčat ovšem ovlivňuje klesající dětská úmrtnost přibližně od konce 19. století.

Dětská úmrtnost dvojčat v 17.-18., 19. a první polovině 20. století

Pro malý počet dětí (a tedy i dvojčat) narozených v 17. století jsem toto století připojil ke století 18.

Z předchozích článků víme, že v 17. a 18. století byla „oficiální“ míra dětské úmrtnosti 36,6 % (plus výše zmíněných 5-10 % dalších zemřelých dětí, ale s těmi dále nepočítám; stejně jako s téměř jistě narozenými mrtvými dvojčaty - prameny nám to nedovolují).

U dvojčat narozených v 17. a 18. století byla ovšem míra dětské úmrtnosti mnohem vyšší, více než dvojnásobná - 77,8 % z dětí narozených jako dvojčata jistě zemřelo jako děti; jen 16,7 % narozených dvojčat se dožilo dospělosti (osudy 5,5 % dvojčat neznám).

Míra dětské úmrtnosti v 19. století byla 38,5 %. U dvojčat to ovšem bylo 72,9 %.

V první polovině 20. století byla míra dětské úmrtnosti 14,3 %. Snížila se i u dvojčat, ale i před sto lety byla jejich úmrtnost hodně vysoká: 41,7 % dvojčat narozených mezi lety 1901-1945 se nedožilo dospělosti.

Srovnání dětské úmrtnosti všech dětí a dvojčat podle jednotlivých období v grafu vypadá takto:

Úmrtnost dvojčat podle věkových skupin

V článku o dětské úmrtnosti jsme si představili také dětskou úmrtnost podle věkových skupin.

V historické demografii se standardně pracuje se třemi dětskými věkovými skupinami: do 1 roku života, 1-4 roky a 5-14 (z původního vzorku jsem tedy odstranil ty děti, které zemřely mezi 15. a 18. narozeninami).

Ve farnosti Česká Kamenice – a téměř totožně i ve farnosti České Budějovice na opačném konci Čech (viz tento článek) – byly podíly jednotlivých kategorií zemřelých dětí rozloženy následovně: 58,7 % zemřelo ještě před dosažením prvních narozenin, 29,3 % ve věku od 1 do 4 let a zbývajících 12 % mezi 5. a 14. rokem života.

U dvojčat tomu bylo jinak: výrazně více jich zemřelo v prvním roce života - 81,5 %. Mezi 1. a 5. narozeninami 14,8 % a mezi 5. a 15. narozeninami 3,7 %.

(Musím upozornit, že u některých dětí z původního vzorku nevím, v jakém věku zemřely, takže původní vzorek se zmenšil přibližně o šestinu.)

Srovnávací graf vypadá takto:

Osud dětí narozených jako dvojčata v číslech

Jaký osud čekal děti narozené jako dvojčata mezi třicetiletou válkou a koncem 19. století?

(Poznámka: Zde jsem musel dvojčata omezit jen do konce 19. století, protože matriky 20. století pro tuto farnost většinou nejsou přístupné, a tak nevím, v jakém věku děti přesně zemřely; vím jen, zda se dožily, nebo naopak nedožily dospělosti.)

Pokud odečteme mrtvě narozená dvojčata, pak živě narozená dvojčata mezi třicetiletou válkou a koncem 19. století čekal osud neradostný (opět upozorňuji, že tento vzorek je menší než původní):

12,7 % narozených dvojčat zemřelo ještě téhož dne (resp. do 24 hodin),

dalších 10,9 % zemřelo v následujícím týdnu,

dalších 25,5 % zemřelo v následujícím měsíci (tedy ve věku 9-38 dnů)

dalších 12,7 % zemřelo do prvních narozenin (tedy ve věku 39-364 dnů),

takže prvních narozenin se nedožilo 61,8 %ze všech narozených dvojčat (z tohoto omezeného vzorku!).

Dalších 12,7 % dvojčat zemřelo mezi 1. a 5. narozeninami a 3,6 % mezi 5. a 15. narozeninami.

Dospělosti se tak dožilo 21,9 % narozených dvojčat. (I v tomto omezeném vzorku je tak toto číslo přibližně stejné jako ve vzorku původním.)

Dvojčata - sourozenci?

Ještě jednu statistiku: Pokud se ženě narodila dvojčata, kolik oslav narozenin se chystalo o 18 let později? Žádná, jedna nebo dvě?

„Oslavu narozenin“ berme obrazně, protože prostý venkovský člověk v 17., 18. ani první polovině 19. století žádnou oslavu narozenin nechystal - protože nevěděl, kdy se narodil. Je zajímavé, že ještě při sčítání obyvatel v roce 1921 (!) lidé starší přibližně 50 let v této severočeské vesnici uváděli do kolonky data narození v převážné většině datum křtu. Lidé předchozí doby, narození v 17. nebo 18. století, většinou neznali ani rok svého narození, natož den a měsíc narození, ba i jen křtu.

O vnímání času prostých venkovanů svědčí úsměvná historka. Při úředním výslechu komisí byla jedna prostá venkovská žena v 18. století dotazována, kdy se vdávala. Dnes by člověk odříkal den, měsíc a rok svatby, ne však v 18. století: Žena odpověděla, že tehdy, kdy žito stálo čtyři zlatky. Ne nějaké datum, ale těžká doba, kdy bylo žito čtyřikrát dražší než obvykle.

Snad o tom někdy napíšu jiný článek, ale teď se vraťme ke dvojčatům. Oslavy narozenin se tedy na vesnici nechystaly, takže to řekněme jinak: Pokud se narodila živá dvojčata, existovaly tři možnosti jejich dalšího osudu: obě děti zemřely v dětství, dospělosti se dožilo pouze jedno z nich, nebo dospělosti dosáhly obě.

Jaké bylo procentuální rozdělení těchto tří možností?

Opět neradostné: ve většině případů, v 61,7 %, obě děti zemřely před dosažením dospělosti, ve 23,4 % případů se dospělosti dožilo jedno z dvojčat a jen ve 14,9 % se dospělosti dožila obě dvojčata.

Tato statistika je ovšem ovlivněna nižší úmrtností dětí ve 20. století: v 17.-18. století byla tato statistika ještě horší: 70,6 % porodů dvojčat skončilo smrtí obou ještě v dětském věku, ve 23,5 % případů se dospělosti dožilo jedno dítě a jen v 5,9 % (!) případů se dospělosti dožila obě dvojčata.

Obdobná čísla panovala i v 19. století: v 66,7 % případů obě děti zemřely, v 16,7 % případů se dospělosti dožilo jen jedno dvojče a ve stejném procentu obě děti.

Radostnější osud čekal dvojčata až v první polovině 20. století. Z tehdy narozených dvojčat obě zemřela „jen“ v 16,7 % případů, v 50 % přežilo jedno z dvojčat a v třetině případů se dospělosti dožila obě dvojčata.

V grafu je vidět jasná tendence:

Co napsat po uvedených číslech?

Snad si jen povzdechnout nad osudem dětí, která se narodila jako dvojčata.

Čísla hovoří jasně - až do konce 19. století byla naděje na dožití se dvojčete dospělosti jen čtvrtinová, a ještě za dob první republiky v severních Čechách poloviční.

A kolik se vlastně takových dvojčat mezi třicetiletou a druhou světovou válkou rodilo? O to bude další článek:

SOA Litoměřice, sbírka matrik, farnost Česká Kamenice.

SOA Litoměřice, fond Velkostatek Česká Kamenice, soupisy obyvatel obce Kunratice.

Dějiny obyvatelstva českých zemí, Praha 1998.