Hlavní obsah

Rozsudek smrti pro dítě? Narodit se jako dvojče v minulosti

Foto: AI - www.chatgpt.com

Po dvou článcích o dětské úmrtnosti ještě jednou k tomuto tématu. Jaké dítě bylo mezi třicetiletou a první světovou válkou na životě nejohroženější? Dvojčata!

Článek

V minulých dvou článcích jsme se zabývali dětskou úmrtností.

V prvním obecně o dětské úmrtnosti v jedné typické severočeské podhorské obci na bývalém panství Česká Kamenice mezi třicetiletou a první, resp. druhou světovou válkou:

V druhém jsme si pak ukázali, jaké faktory v této době hrály v dětské úmrtnosti roli:

Druhý článek jsem původně zakončil větou: „Ale vůbec nejmenší šanci na přežití měly děti, které se narodily jako nemanželské velmi mladým matkám.“

Existovala ovšem ještě ohroženější kategorie dětí: dvojčata!

Statistický vzorek a problémy s prameny

Pro stanovení dětské úmrtnosti na „oficiální“ číslo 36,4 % jsem použil vzorek několika tisíc dětí, narozených v jedné severočeské podhorské vsi mezi třicetiletou a první, resp. druhou světovou válkou.

Zároveň jsem ale v minulých článcích psal o nespolehlivosti matrik pro dobu mezi třicetiletou válkou a přibližně přelomem 18. a 19. století. Tehdy totiž do matrik nebyly zapisovány mrtvě narozené dětí. A dokonce ani ne všechny děti, které žily jen velmi krátce a zemřely třeba po několika hodinách života.

Proto jsem na základě článku o mrtvě narozených dětech (odkaz zde) dětskou úmrtnost ze zjištěných 36,4 % zvýšil na 40-45 %.

Se stejným problémem, tedy nespolehlivostí matrik, se samozřejmě potýkáme i v případě dvojčat. Nejen při stanovení jejich úmrtnosti, ale i při prostém zjišťování jejich počtu.

Pokud se totiž narodila dvojčata, jedno z nich živé a následně pokřtěné a druhé z nich mrtvé nebo (řečeno poněkud drsně) „polomrtvé“, a tedy třeba vůbec nebo jen nouzově pokřtěné, do matriky zapsal farář narození, resp. křest jen prvního z nich.

A pokud se narodila dvojčata obě mrtvá, nebyla do matrik zapsána vůbec. To je ovšem též případ jednotlivě narozených dětí…

Je třeba tedy počítat s tím, že předkládaná čísla jsou přesná až pro 19. století, a ještě spíše až pro jeho druhou polovinu. Jak ovšem uvidíme, mezi úmrtností dvojčat v 18. a 19. století nebyl velký rozdíl, a tak jsou snad čísla téměř správná i pro doby starší…

Větší problém je se statistickým vzorkem. Kolik se v 17., 18. a 19. století rodilo dvojčat, si povíme ve druhém článku.

Abych předčasně neprozrazoval „přesná“ čísla, řekněme si zjednodušeně, že z několika tisícovek dětí, narozených v této vesnici, se jich mezi třicetiletou a druhou světovou válkou jako dvojčata narodila přibližně stovka.

To je vzorek sice omezený, ale snad i tak postačí pro to, abychom si ukázali, jak nebezpečné pro dítě bylo narodit se jako dvojče.

Dětská úmrtnost dvojčat

Z předchozího textu i článků víme, že v této vesnici byla mezi třicetiletou a první, resp. druhou světovou válkou dětská úmrtnost u všech dětí 36,4 %; po výše zmíněném navýšení zřejmě 40-45 %. Z dnešního pohledu neuvěřitelně vysoké číslo.

Ovšem u dvojčat byla dětská úmrtnost ještě mnohem větší: 70,8 % dvojčat jistě zemřelo před dosažením dospělosti. Jen 25 % dětí narozených jako dvojčata se jistě dožilo dospělosti. 1 % dvojčat se jistě narodilo mrtvých. U zbylých 3,2 % se mi nepodařilo zjistit jejich osud, ovšem tato 3,2 % dvojčat jistě přežila první rok života.

Graf pak vypadá takto děsivě:

Foto: Matěj Hronský

Úmrtnost dvojčat mezi třicetiletou a druhou světovou válkou.

Přesnější formulace by zněla takto: Nejméně 70,8 % a nejvýše 74 % dvojčat zemřelo před dosažením dospělosti a nejméně 25 % a nejvýše 28,2 % dětí narozených jako dvojčata se dožilo dospělosti. Nejméně 1 % dvojčat se narodilo mrtvých.

Ani tato formulace samozřejmě není ovšem úplně správná - viz výše o nekompletnosti matrik: mrtvě narozených dvojčat bylo téměř jistě více, ale nevíme přesně kolik.

Tuto míru dětské úmrtnosti dvojčat ovšem ovlivňuje klesající dětská úmrtnost přibližně od konce 19. století.

Dětská úmrtnost dvojčat v 17.-18., 19. a první polovině 20. století

Pro malý počet dětí (a tedy i dvojčat) narozených v 17. století jsem toto století připojil ke století 18.

Z předchozích článků víme, že v 17. a 18. století byla „oficiální“ míra dětské úmrtnosti 36,6 % (plus výše zmíněných 5-10 % dalších zemřelých dětí, ale s těmi dále nepočítám; stejně jako s téměř jistě narozenými mrtvými dvojčaty - prameny nám to nedovolují).

U dvojčat narozených v 17. a 18. století byla ovšem míra dětské úmrtnosti mnohem vyšší, více než dvojnásobná - 77,8 % z dětí narozených jako dvojčata jistě zemřelo jako děti; jen 16,7 % narozených dvojčat se dožilo dospělosti (osudy 5,5 % dvojčat neznám).

Míra dětské úmrtnosti v 19. století byla 38,5 %. dvojčat to ovšem bylo 72,9 %.

V první polovině 20. století byla míra dětské úmrtnosti 14,3 %. Snížila se i u dvojčat, ale i před sto lety byla jejich úmrtnost hodně vysoká: 41,7 % dvojčat narozených mezi lety 1901-1945 se nedožilo dospělosti.

Srovnání dětské úmrtnosti všech dětí a dvojčat podle jednotlivých období v grafu vypadá takto:

Foto: Matěj Hronský

Úmrtnost všech dětí a dvojčat mezi 17. století a rokem 1945.

Úmrtnost dvojčat podle věkových skupin

V článku o dětské úmrtnosti jsme si představili také dětskou úmrtnost podle věkových skupin.

V historické demografii se standardně pracuje se třemi dětskými věkovými skupinami: do 1 roku života, 1-4 roky a 5-14 (z původního vzorku jsem tedy odstranil ty děti, které zemřely mezi 15. a 18. narozeninami).

Ve farnosti Česká Kamenice – a téměř totožně i ve farnosti České Budějovice na opačném konci Čech (viz tento článek) – byly podíly jednotlivých kategorií zemřelých dětí rozloženy následovně: 58,7 % zemřelo ještě před dosažením prvních narozenin, 29,3 % ve věku od 1 do 4 let a zbývajících 12 % mezi 5. a 14. rokem života.

U dvojčat tomu bylo jinak: výrazně více jich zemřelo v prvním roce života - 81,5 %. Mezi 1. a 5. narozeninami 14,8 % a mezi 5. a 15. narozeninami 3,7 %.

(Musím upozornit, že u některých dětí z původního vzorku nevím, v jakém věku zemřely, takže původní vzorek se zmenšil přibližně o šestinu.)

Srovnávací graf vypadá takto:

Foto: Matěj Hronský

Úmrtnost všech dětí a jen dvojčat mezi třicetiletou a druhou světovou válkou podle věkových skupin.

Osud dětí narozených jako dvojčata v číslech

Jaký osud čekal děti narozené jako dvojčata mezi třicetiletou válkou a koncem 19. století?

(Poznámka: Zde jsem musel dvojčata omezit jen do konce 19. století, protože matriky 20. století pro tuto farnost většinou nejsou přístupné, a tak nevím, v jakém věku děti přesně zemřely; vím jen, zda se dožily, nebo naopak nedožily dospělosti.)

Pokud odečteme mrtvě narozená dvojčata, pak živě narozená dvojčata mezi třicetiletou válkou a koncem 19. století čekal osud neradostný (opět upozorňuji, že tento vzorek je menší než původní):

12,7 % narozených dvojčat zemřelo ještě téhož dne (resp. do 24 hodin),

dalších 10,9 % zemřelo v následujícím týdnu,

dalších 25,5 % zemřelo v následujícím měsíci (tedy ve věku 9-38 dnů)

dalších 12,7 % zemřelo do prvních narozenin (tedy ve věku 39-364 dnů),

takže prvních narozenin se nedožilo 61,8 %ze všech narozených dvojčat (z tohoto omezeného vzorku!).

Dalších 12,7 % dvojčat zemřelo mezi 1. a 5. narozeninami3,6 % mezi 5. a 15. narozeninami.

Dospělosti se tak dožilo 21,9 % narozených dvojčat. (I v tomto omezeném vzorku je tak toto číslo přibližně stejné jako ve vzorku původním.)

Dvojčata - sourozenci?

Ještě jednu statistiku: Pokud se ženě narodila dvojčata, kolik oslav narozenin se chystalo o 18 let později? Žádná, jedna nebo dvě?

„Oslavu narozenin“ berme obrazně, protože prostý venkovský člověk v 17., 18. ani první polovině 19. století žádnou oslavu narozenin nechystal - protože nevěděl, kdy se narodil. Je zajímavé, že ještě při sčítání obyvatel v roce 1921 (!) lidé starší přibližně 50 let v této severočeské vesnici uváděli do kolonky data narození v převážné většině datum křtu. Lidé předchozí doby, narození v 17. nebo 18. století, většinou neznali ani rok svého narození, natož den a měsíc narození, ba i jen křtu.

O vnímání času prostých venkovanů svědčí úsměvná historka. Při úředním výslechu komisí byla jedna prostá venkovská žena v 18. století dotazována, kdy se vdávala. Dnes by člověk odříkal den, měsíc a rok svatby, ne však v 18. století: Žena odpověděla, že tehdy, kdy žito stálo čtyři zlatky. Ne nějaké datum, ale těžká doba, kdy bylo žito čtyřikrát dražší než obvykle.

Snad o tom někdy napíšu jiný článek, ale teď se vraťme ke dvojčatům. Oslavy narozenin se tedy na vesnici nechystaly, takže to řekněme jinak: Pokud se narodila živá dvojčata, existovaly tři možnosti jejich dalšího osudu: obě děti zemřely v dětství, dospělosti se dožilo pouze jedno z nich, nebo dospělosti dosáhly obě.

Jaké bylo procentuální rozdělení těchto tří možností?

Opět neradostné: ve většině případů, v 61,7 %, obě děti zemřely před dosažením dospělosti, ve 23,4 % případů se dospělosti dožilo jedno z dvojčat a jen ve 14,9 % se dospělosti dožila obě dvojčata.

Tato statistika je ovšem ovlivněna nižší úmrtností dětí ve 20. století: v 17.-18. století byla tato statistika ještě horší: 70,6 % porodů dvojčat skončilo smrtí obou ještě v dětském věku, ve 23,5 % případů se dospělosti dožilo jedno dítě a jen v 5,9 % (!) případů se dospělosti dožila obě dvojčata.

Obdobná čísla panovala i v 19. století: v 66,7 % případů obě děti zemřely, v 16,7 % případů se dospělosti dožilo jen jedno dvojčeve stejném procentu obě děti.

Radostnější osud čekal dvojčata až v první polovině 20. století. Z tehdy narozených dvojčat obě zemřela „jen“ v 16,7 % případů, v 50 % přežilo jedno z dvojčat a v třetině případů se dospělosti dožila obě dvojčata.

V grafu je vidět jasná tendence:

Foto: Matěj Hronský

Procentuální rozdělení úmrtnosti dvojčat, 17. století - 1945.

Shrnutí

Co napsat po uvedených číslech?

Snad si jen povzdechnout nad osudem dětí, která se narodila jako dvojčata.

Čísla hovoří jasně - až do konce 19. století byla naděje na dožití se dvojčete dospělosti jen čtvrtinová a ještě za dob první republiky v severních Čechách poloviční.

Zdroje

SOA Litoměřice, sbírka matrik, farnost Česká Kamenice.

SOA Litoměřice, fond Velkostatek Česká Kamenice, soupisy obyvatel obce Kunratice.

Dějiny obyvatelstva českých zemí, Praha 1998.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz