Kolik se rodilo dvojčat mezi třicetiletou a druhou světovou válkou?

V minulém článku jsme si pověděli o vysoké úmrtnosti dvojčat:

V tomto článku se podíváme, kolik se v téže obci (bývalé panství Česká Kamenice, dnes okres Děčín) vlastně dvojčat rodilo.

Na stránce www.dvojcata.cz se píše: „Ještě před třiceti lety se rodila na 80 porodů jedna dvojčata. Na přelomu tisíciletí se počet narozených dvojčat zdvojnásobil (1:50).“

Tento údaj zkoumat dále zkoumat nebudu a budu ho brát jako správný. Snad specializovaná stránka o dvojčatech uvádí ověřená čísla… (Stranou také nechávám problém, jaký údaj z pohledu roku 2025 onen obrat „před třiceti lety“ vlastně myslí? Snad osmdesátá léta?)

Jinými slovy:

Před „třiceti lety“ se při 1,25 % porodů narodila dvojčata, takže 2,5 % dětí se narodila jako dvojčata.

„Na přelomu tisíciletí“ se dvojčata narodila již při 2 % porodů, takže 4 % dětí se narodila jako dvojčata.

V této typické podhorské severočeské vesnici se mezi třicetiletou (resp. od roku 1630) a druhou světovou válkou narodilo 4 038 dětí.

Ve skutečnosti se jich narodilo o několik procent více; o nespolehlivosti matrik pro 17. a 18. století jsem se zmínil v minulém článku (a také v několika předcházejících). Protože ale o těchto mrtvě narozených nebo nepokřtěných dětech nevíme, budeme v článku pracovat s oněmi 4 038 jistě narozenými dětmi.

V kolika procentech porodů se narodila dvojčata? Kolik procent všech narozených dětí byla z dvojčat?

Podíl jednotlivě narozených dětí a dvojčat mezi lety 1630-1939 byl samozřejmě i tehdy zcela ve prospěch jednotlivě narozených dětí:

Z 4 038 dětí se 3 939 dětí narodilo jako „jedináčci“, to je 97,5 %. Jako dvojčata se narodilo 2,4 % dětí. Zbylých 0,1 %, resp. 0,074 %, připadá na jediná místní trojčata.

Neboli: těchto 4 038 dětí se narodilo při 3 988 porodech. Při 3 939 porodech, to je 98,8 %, se narodilo jedno dítě, při 48 porodech, to je 1,2 %, se narodila dvojčata a jeden porod z 3 988 porodů skončil narozením trojčat.

Vidíme tedy, že mezi třicetiletou a druhou světovou válkou se rodil téměř stejný podíl dvojčat jako „před třiceti lety“. Jak se toto číslo měnilo v průběhu jednotlivých staletí?

Mezi lety 1630 a 1700 se v této obci narodilo jen 0,4 % dvojčat, tedy 0,2 % porodů skončila narozením dvojčat.

Oproti mladším dobám je to číslo velmi malé. Ovšem při tehdejší téměř ohromující úmrtnosti dvojčat nám řada dětí narozených jako dvojčata jistě unikla (viz výše uvedený článek o úmrtnosti dvojčat).

Spolehlivější jsou matriky v 18. století, téměř spolehlivé ty v 19. století a zcela spolehlivé jsou matriky z 20. století. Kolik se tedy dvojčat v této severočeské obci rodilo tehdy?

Mezi lety 1701-1800 se v obci narodilo 1 064 dětí, z nichž 32 jako dvojčata, to jsou 3 %.

Těchto 1 064 se narodilo při 1 048 porodech, takže při 1,5 % porodů se narodila dvojčata. To je o půl procenta více „než před třiceti lety“ a o půl procenta méně „než na přelomu tisíciletí“.

Snad překvapivě vysoké číslo, které se v 19. století snížilo:

Mezi lety 1801-1900 se v obci narodilo 2 025 dětí, z nichž 50 jako dvojčata, to je 2,5 %.

Těchto 2 2025 dětí se narodilo při 1 998 porodech, takže 1,3 % porodů se narodila dvojčata (a jeden porod skončil narozením trojčat).

To jsou v podstatě stejná čísla jako „před třiceti lety“. A stejná čísla vidíme také v letech 1901-1939.

Mezi lety 1901-1939 se v obci narodilo 479 dětí (pro zajímavost - to je o devět více než mezi lety 1630-1700), z nichž 12 jako dvojčata, to je opět 2,5 %.

Stejně jako v 19. století, takže i mezi lety 1901-1939 1,3 % porodů skončilo narozením dvojčat.

Graf podílu dětí narozených jako dvojčata vypadá takto:

Pokud platí výše uvedená čísla z webu dvojcata.cz, že „před třiceti lety“ (snad jsou míněna osmdesátá léta) „se rodila na 80 porodů jedna dvojčata“, pak můžeme říci, že shodné číslo platí také pro celé 19. století i pro první polovinu 20. století.

V 18. století byl podíl narozených dvojčat mírně vyšší, ovšem stále nižší „než na přelomu tisíciletí“.

Ve století 17. se dvojčata rodila šestkrát (!) méně. Ovšem za prvé máme pro 17. století malý vzorek a za druhé nejsou matriky především v případě dvojčat vzhledem k jejich vysoké úmrtnosti často ještě v den porodu spolehlivé. Kolik se skutečně v 17. století rodilo dvojčat, zůstane asi navždy zahaleno tajemstvím…

„U lidí se obvykle předpokládá poměr zhruba 105 chlapců na 100 dívek.“

Tolik citát z wikipedie o poměru pohlaví. Stejné číslo platí také pro tuto typickou severočeskou podhorskou obec mezi lety 1630-1945: při více než 4 000 narozených dětech byl poměr úplně stejný: 105 chlapců na 100 dívek (105,4 %).

Jak to bylo u dvojčat?

I při malém statistickém vzorku jsou čísla obdobná: poměr pohlaví u dvojčat byl 109 chlapců na 100 dívek (108,8 %).

V jakém poměru se rodily dvojice?

I zde byla „příroda spravedlivá“ a poměr dvojic chlapec-chlapec, dívka-dívka a dívka-chlapec je podobný.

Dva chlapci se narodili při 36,2 % porodů dvojčat, dvě dívky i dvojice dívka-chlapec shodně při 31,9 % porodů dvojčat.

„Dvojčata se rodí častěji matkám starším 35 let.“ Prof. MUDr. Pavel Calda, CSc. v článku Proč těhotenství s dvojčaty přináší více rizik.

Bohužel, když jsem začal tvořit demografické statistiky, nenapadlo mě speciálně sledovat dvojčata a jejich matky; počítal jsem prostě počet dětí každé matky a věk matky.

Takže detailními statistikami nedisponuji, a tak se můžeme podívat jen na srovnání průměrného věku matky a průměrného věku matky dvojčat?

Byly matky dvojčat starší? Ano, ale jen o málo:

Průměrný věk matky mezi třicetiletou a první světovou válkou byl 30,52 roku.

Průměrný věk matky dvojčat byl 31,22 roku.

Matky dvojčat byly tedy v průměru starší, ale rozdíl nijak výrazný není.

Sklon k vícečetným těhotenstvím

Jak častý byl u žen mezi třicetiletou a druhou světovou válkou sklon k vícečetným těhotenstvím?

Do tohoto vzorku jsem zařadil jen ty ženy, které v naší obci porodily všechny své děti. Neboli jen ty ženy, které zde žily přibližně mezi 20. a 50. rokem života (o tom, kdy ženy rodily své první děti, jsem psal v tomto článku a o tom, kdy své poslední dítě, v tomto článku).

Takových žen bylo přibližně 500. Kolik z nich mělo sklon k vícečetným těhotenstvím?

Tři!

Jen tři ženy z pěti set ve svém životě porodily aspoň dvakrát dvojčata.

Abych článek trochu „zlidštil“, představíme si jejich příběhy.

Jednou z těchto tří žen je v roce 1664 v sousední vsi narozená Elisabeth Zeckertová rozená Schöneová. Elisabeth se do naší vsi přivdala v roce 1684, kdy si vzala o devět let staršího sedláka Georga Zeckerta.

Rok a půl po svatbě se narodila Maria, v listopadu 1687 Elisabeth, v listopadu 1689 Dorothea, v lednu 1692 Christof a v prosinci 1693 první dvojčata Johann Georg a Anna, Elisabeth bylo 29 let. Po nich se jednotlivě narodily další tři děti a v únoru 1704 druhá dvojčata Daniel a Christian, tehdy bylo Elisabeth 39 let; jako poslední dítě se v červnu 1706 narodila Dorothea Elisabeth.

Elisabeth tak svých 12 dětí porodila při 10 porodech. Z těchto 12 dětí se 10 dožilo dospělosti, ze čtyř dětí narozených jako dvojčata hned tři, což je při tehdejší úmrtnosti dvojčat přes 70 % celkem unikátní.

Elisabeth sklon k porodům dvojčat zdědila po své matce Barbaře. Sama Elisabeth měla totiž dvojče Eliase a hned po nich se narodila další dvojčata. (Protože ale matka Barbara nežila v naší vesnici, do oněch výše zmíněných tří žen se sklony k vícečetným těhotenstvím ji nepočítám.)

Druhou ženou, o které si povíme blíže, je Theresia Schiffnerová rozená Wenzelová, narozená v roce 1847.

V roce 1879 se Theresia stala svobodnou matkou, když porodila syna Josefa; v rodině ovšem nebyla svobodná matka nic výjimečného - svobodnými matkami se staly i tři z jejích čtyř sester (více o svobodných matkách jsem psal v tomto článku).

Rok po narození nemanželského Josefa si Theresia Wenzelová vzala Wenzela Schiffnera, který byl s největší pravděpodobností Josefovým biologickým otcem - Wenzel podle matriky bydlel ve stejném domku jako Theresia a Wenzelův bratr Josef se stal kmotrem malého Josefa. Po svatbě se narodili další synové Franz, Heinrich, další Franz (starší Franz zemřel po čtyřech měsících života), Rudolf a v březnu 1887 první dcera Maria.

V brzkém ránu 20. března 1888 rodila Theresia znovu: ve čtyři hodiny ráno porodila dceru Annu, v půl páté syna Augusta a o čtvrt hodiny později mrtvě narozenou dcerku. Jsou to jediná zaznamenaná trojčata v této obci mezi třicetiletou a druhou světovou válkou. Ovšem dospělosti se nedožily ani živě narozené děti - obě zemřely ještě téhož dne.

Další porod přišel o rok a půl později. 5. listopadu 1888 ve tři hodiny odpoledne Theresia porodila dceru Berthu a o čtvrt hodiny později dceru Annu. Ani tyto děti se dospělosti nedožily a obě zemřely o měsíc později, 10. a 13. prosince.

Po dvojčatech se narodil ještě Anton (ani on se dospělosti nedožil - žil jen dva dny). Theresia Schiffnerová tak při devíti porodech porodila dvanáct dětí, z nichž jen tři se dožily dospělosti; z pěti vícerčat ani jedno.

Třetí ženou, která měla sklon k vícečetným těhotenstvím, byla v roce 1820 narozená Theresia Eschlerová.

V 18 letech si vzala o jedenáct let staršího bezdětného vdovce Josefa Klepsche, místního učitele. Devět měsíců po svatbě se narodila Antonia Salome, po ní Franz a Salome Maria. V květnu 1845 pak Theresia, nyní již Klepschová, porodila první dvojčata Franze a Marii Annu; Maria Anna ale žila jen tři týdny. O dva a půl roku později se narodila další dvojčata Maria Anna a Theresia; obě dcerky ale zemřely záhy po narození. A o rok a půl později přišla na svět další dvojčata: Julius a Theresia; obě tyto děti se dožily dospělosti.

První dítě tedy Theresia porodila ve svých 18 letech, další ve 20 a 22 letech; tyto děti byly „jedináčci“. Pak přišla na řadu troje dvojčata v řadě; Theresii při těchto porodech bylo 25, 27 a 29 let. Poté se narodilo dalších pět dětí, opět všechny jako "jedináčci"; při narození poslední Sophie bylo Theresii 39 let.

Theresia tak při deseti porodech porodila třináct dětí; jako jediná matka mezi třicetiletou a druhou světovou válkou porodila třikrát dvojčata. Osm z třinácti dětí se dožilo dospělosti - z „jedináčků“ čtyři děti ze sedmi a z dvojčat tři ze šesti.

S minulým článkem o úmrtnosti dvojčat je to snad o dvojčatech v jedné typické severočeské obci mezi třicetiletou a druhou světovou válkou vše…

SOA Litoměřice, sbírka matrik, farnost Česká Kamenice.

SOA Litoměřice, fond Velkostatek Česká Kamenice, soupisy obyvatel obce Kunratice.

Dějiny obyvatelstva českých zemí, Praha 1998.

https://www.novinky.cz/clanek/zena-deti-proc-tehotenstvi-s-dvojcaty-prinasi-vice-rizik-78174

https://cs.wikipedia.org/wiki/Poměr_pohlaví

https://www.dvojcata.cz/obecne-o-dvojcatech