Bída s nouzí? Jaký plat měli učitelé před 200 lety v porovnání s ostatními

V nadpisu uvedený časový údaj „200 let“ je pouze orientační. V článku se podíváme na tři časová období - do roku 1790, do 50. let 19. století a do 70. let 19. století.

Ukážeme si, z čeho se plat venkovského učitele v jedné běžné severočeské vsi skládal, jak byl vysoký, jak se změnil v průběhu padesáti let a jak na tom učitel byl v porovnání s jeho sousedy.

Nejprve se podíváme na současnost.

Podle Českého statistického úřadu (odkaz zde) „dosáhla průměrná mzda 46 165 Kč“, „medián mezd činil 41 739 Kč“.

V roce 2024 (odkaz zde) byla „průměrná hrubá měsíční mzda učitelů na základních školách 52,6 tis. Kč“.

Tolik ČSÚ a současnost. Nadprůměr…

Podívejme se hlouběji do minulosti:

Panství Česká Kamenice, obec Kunratice, škola čp. 58:

Stará škola čp. 58. Vypadala takto v roce 1790, kdy v ní učil Ferdinand Bendel, původem z nedalekého Benešova nad Ploučnicí? Nejspíše ne. Tohle je (resp. byla, neboť již nestojí, bohužel…) stavba z první poloviny 19. století.

V roce 1790 byla škola menší. Vyplývá to z pozdějšího přepisu výkazu z roku 1790, podle kterého Ferdinand Bendel s rodinou bydlel přímo v učebně. Lze tak předpokládat, že škola měla, snad kromě nějaké malé komory, jen jednu velkou místnost - učebnu a obývací pokoj i ložnici zároveň.

A v této místnosti se tísnil 46letý učitel Ferdinand Bendel s o deset let mladší ženou Dorotheou Elisabeth, malými dětmi Johannem, Florianem, Marií Annou a novorozeným Franzem a tchánem Eliasem Grosserem:

Pak se narodil ještě Augustin a po něm Theresia, naopak zemřel tchán Elias. V jedné místnosti, která byla zároveň učebnou, se tak sedm osm lidí.

A spolu s nimi každé dopoledne školního roku 1790/1791 také 56 dětí. Ano, tolik jich chodilo do jedné třídy a tolik dětí musel Ferdinand Bendel zvládnout; 29 chlapců a 27 dívek:

Čtenář se snad diví. Proč čtu o počtech dětí, když má být článek o penězích? No, protože to v době minulé úzce souviselo!

Plat učitele tvořila řada položek (všechny si ukážeme). A nejdůležitější z těchto položek bylo školné, zvané sobotáles. Ano, v roce 1790 (a také nadále) se v Čechách (resp. v celé monarchii) platilo na základní škole školné.

Tedy, ne všechny děti platily školné. Ty nejchudší byly této povinnosti zbaveny. Z 56 dětí školné pro úplnou chudobu rodičů neplatilo 9 dětí. Zbylých 47 dětí školné platit muselo, ovšem 4 z nich byly této povinnosti zbaveny pro dočasnou nemohoucnost rodičů (např. z důvodu dlouhodobé nemoci a podobně), takže ve skutečnosti školné platilo 43 dětí. Samozřejmě tedy jejich rodičů…

Kolik rodiče ročně za každé své školou povinné dítě učiteli platili? Podle své "mohovitosti":

Rodiče dětí z nejbohatších rodin platili 2 krejcary za každý týden výuky. Ta probíhala 47 týdnů v roce, takže jedno takové dítě na školném vyšlo na jeden a půl zlatky. Kolik to bylo? Pokud otec chodil do hospody na pivo, pak si musel týdně odpustit jedno pivo (resp. přesně 0,63 litru piva týdně po dobu 47 týdnů v roce za jedno dítě). Ovšem ročně školné na jedno dítě z bohaté rodiny vydalo už na jedny boty.

Děti z méně bohatých rodin platily méně: 1,5 krejcaru nebo 1 krejcar týdně; jen 16 % dětí mělo tak chudé rodiče, že školné platit vůbec nemuselo, dalších 7 % bylo této povinnosti zproštěno dočasně.

Snad čtenáře napadne, že chybějící školné za chudé děti bylo učiteli nahrazeno z obecních nebo státních prostředků. Chyba lávky, učitel tyto děti učil bezplatně - z obecní kasy sice něco málo dostával, ale to byl paušál, který se počtem nemajetných dětí neřídil.

Takže kolik vlastně učitel na „základní“ škole v jedné běžné vsi na severočeském venkově v roce 1790 vydělával?

Vezmeme to popořadě podle položek úředního výkazu, který v přepisu z 50. let 19. století vypadá takto:

Plat učitele venkovské školy byl rovných 100 zlatých

Ubytování měl zdarma, bydlel přímo ve škole.

(Možná dostával ještě dalších osm sáhů krychlových dřeva, ale z přepisu není jasné, zda se to týká také roku 1790 nebo až roku 1850; v platu toto dřevo není započítáno ani v roce 1790, ani v roce 1850.)

Takže 100 zlatých přesně. Kolika čtenářům tahle částka něco řekne? Čtenář skutečně pilný si snad přepočítá sám, ostatním pomohu - půllitr piva (tehdy se ovšem počítalo na mázy, tedy 1,42 litru) stál 1,6 krejcaru (máz stál tedy 4,5 krejcaru). 100 zlatých je 6000 krejcarů, takže kdyby pan učitel Bendel nejedl, neživil rodinu a tak dále, mohl by si v místní hospodě poručit ročně 3 750 půllitrů piva; 10 piv denně… Nebo koupit 70 párů bot. Nebo 1800 kilo žitné mouky. Nebo 600 kilo hovězího masa…

Co slibované srovnání se sousedy? O několik let dříve byl vypracován nový, Josefský katastr. Z něj známe výnosy statků v naturáliích a hrubé příjmy sedláků v penězích.

V porovnání s místními sedláky si učitel Bendel stál - velmi dobře!

Hrubý výnos nejbohatšího sedláka v obci Franze Antona Zeckerta z čp. 6 byl 335 zlatých. Ovšem - hrubý výnos. Z těchto 335 zlatých musel zaplatit daně, dávky a roboty ve výši kolem 100 zlatých. Zbylo mu 235 zlatých, z nichž ovšem musel hradit veškeré náklady na hospodaření, hlavně živit potažní dobytek. Hrubý výnos druhého nejbohatšího statku byl 295 a třetího 282 zlatých.

Tito sedláci na tom byli lépe než místní učitel. Co jiní sedláci? Průměrní? Zcela průměrnými statky byly čp. 21 a čp. 37. Jejich hrubý výnos byl 132 a  147 zlatých. Po odečtení daní a robot jim zbylo méně než kunratickému učiteli. A z toho zbytku navíc sedlák musel hradit náklady na hospodaření; náklady, které učitel neměl.

Hrubý výnos dvou nejchudších statků v obci byl pouhých 47 a 44 zlatých!

Takže učitel běžné venkovské školy na konci 18. století měl dobrý příjem, odpovídající příjmu nadprůměrného sedláka!

(Zde musím ovšem poznamenat, že hrubé výnosy se mi zdají menší, než zřejmě ve skutečnosti byly, ale přesné výnosy již samozřejmě nezjistíme.)

Běžný nádeník ročně vydělal polovinu toho co učitel, 40 nebo 50 zlatých. Ještě krátce k vzdělaným lidem - běžný farář měl roční příjem kolem 400 zlatých, farář v důchodu polovinu, stejný důchod dostávali staří mniši při rušení klášterů v té době.

V porovnání s nimi se měl samozřejmě učitel hůře, ale v porovnání se sedláky až překvapivě dobře.

To bylo na konci 18. století. Co o půlstoletí později?

V kunratické škole učil již 17 let Josef Klepsch. Se ženou Theresií měli v roce 1850 šest dětí, pak se narodily ještě další.

Při dlouhodobých neúrodách brambor cena obilí výrazně rostla — zpravidla byla nejméně o polovinu vyšší než na konci 18. století a v horších letech dosahovala až dvojnásobku tehdejších cen. Boty zdražily dokonce o trojnásobek, pivo taktéž…

Inflace zvedla ceny přibližně na dvojnásobek. Kunratickému učiteli se od roku 1790 plat zvedl o 11 %. Nyní bral 111 zlatých. Na jaře následujícího roku byl plat zvýšen na 119 zlatých.

Platový výměr kunratického učitele z roku 1850 (v levém sloupci plat učitele v roce 1790 - 100 zlatých, v pravém v roce 1850 - 111 zlatých 28 krejcarů, ten přeškrtnut a vepsán plat od jara 1851 - 118 zlatých 54 krejcarů):

Čteme-li v krásné literatuře o chudém učiteli, skutečně to pro první polovinu 19. století odpovídá realitě.

Pokud si učitel v roce 1790 mohl za svůj plat koupit 3750 půllitrů piva, pak v roce 1850 již jen 1 500. Masa místo 600 kilo již jen 220, žitné mouky místo 1800 kilogramů již jen 500-800 kilo podle úrody.

To je propad reálného příjmu učitele mezi roky 1790 a 1850.

V roce 1790 měl učitel příjem přibližně jako průměrný sedlák, spíše měl o něco více.

V polovině 50. let 19. století probíhaly finální práce na novém, Stabilním katastru. Z něj místo v Josefském katastru uvedených hrubých výnosů známe výnosy čisté každého statku.

Nejbohatší sedláci měli po odečtení všech nákladů čistý výnos 550 zlatých. Sedlák průměrný měl čistý výnos 250 zlatých. A dva nejmenší sedláci 107 a 90 zlatých.

Zatímco kunratickému učiteli stoupl mezi lety 1790 a 1850 plat o 11 %, výnos průměrného statku stoupl o 80 %. Jenže zatímco v roce 1790 byl počítán výnos hrubý, nyní výnos čistý!

Pak si učitel Klepsch trochu polepšil - v roce 1853 měl 121 a 1854 již 144 zlatých.

Průlom do těchto nuzných poměrů kunratického učitele znamenal konec 50. let.

Původní tři sazby školného, podle mohovitosti rodičů stanovené na 1, 1,5 a 2 krejcary týdně, byly změněny na sazby dvě ve výši 2 a 3 krejcarů a do nejvyšší sazby bylo zařazeno mnohem více dětí, takže místo původního sobotáles ve výši necelých 50 zlatých to nyní bylo o 100 zlatých více. A k tomu dostal učitel z obecní pokladny 54 zlatek za výuku nejchudších dětí, které do té doby učil zdarma.

Takže plat kunratického učitele v roce 1858 byl místo původních 111 zlatých v roce 1850 a 144 v roce 1854 266 zlatých.

Platový výměr kunratického učitele z roku 1858 (v levém sloupci plat učitele v roce 1790, v pravém v roce 1858):

Učitel tak měl nyní plat odpovídající čistému výnosu průměrného kunratického statku.

Skutečně podstatné zlepšení postavení učitele pak znamenaly Hasnerovy školské reformy. Na začátku 70. let 19. století se plat učitele na venkovské škole skokově zvedl na 400 zlatých…

Ovšem - ani po takovém zvýšení platu se kunratický učitel, tehdy již nikoli Josef Klepsch, ale Anton Klaus, neměl tak dobře jako jeho předchůdce Ferdinand Bendel v roce 1790:

Za svůj plat si mohl kunratický učitel ročně koupit:

Pivo: 1790 - 3750 půllitrů, 1850 - 1500 půllitrů, 1872 - 2400 půllitrů.

Žitná mouka: 1790 - 1800 kilo, 1850 - 650 kilo, 1872 - 1000 kilo.

Maso: 1790 - 600 kilo, 1850 - 220 kilo, 1872 - 400 kilo.

A dnes?

Pivo stojí… No, nechme toho, každý učitel na základně škole ví jistě nejlépe sám, "jak se má"…

https://csu.gov.cz/rychle-informace/prumerne-mzdy-4-ctvrtleti-2024

https://csu.gov.cz/pracovnici-a-mzdy-ve-vzdelavani?pocet=10&start=0&podskupiny=233&razeni=-datumVydani

NA Praha, fond České gubernium - Školní fase.

SOA Litoměřice, fond Velkostatek Česká Kamenice, soupisy lidu obce Kunratice.

Statistická příručka království Českého, Praha 1909.