Článek
U hranic se Saskem leží Českokamenicko.
Panství Česká Kamenice na současné mapě ve svém územním rozsahu po třicetileté válce vypadá takto:
Panství Česká Kamenice po třicetileté válce.
Zřejmě v roce 1667 majitel panství Jan Oktavián Kinský nařídil některé administrativní reformy. Kromě založení, resp. obnovení pozemkových knih pro každou vesnici na panství nařídil také každoroční soupisy obyvatelstva.
První soupis veškerého obyvatelstva panství byl sestaven v lednu 1668. Je však dochován jen v torzu, proto se podíváme na soupis obyvatelstva z ledna 1670, který je dochován kompletně.
Jedna stránka z takového soupisu lidu vypadá takto:
Soupis obyvatel panství Česká Kamenice, leden 1670.
V soupisech obyvatel jsou zaznamenáni všichni obyvatelé panství včetně věku podle rodin i sociálního postavení.
A hlavně si dal tehdejší úředník tu práci, že vše přehledně spočítal a sestavil přehledný „sumární extrakt“, jak se tehdy psávalo:
„Sumární extrakt“ obyvatel panství Česká Kamenice, leden 1670.
V březnu 2021 proběhlo zatím poslední sčítání obyvatelstva. I současní „úředníci“ sestavili přehledný „sumární extrakt“, takže si čísla počtu obyvatel v letech 1670 a 2021 můžeme srovnat.
Před srovnáním počtu obyvatel bude asi dobré poznamenat, že na tomto panství žili v převážné většině Němci, takže vývoj obyvatelstva zde byl postižen poválečným odsunem Němců.
Po této poznámce můžeme přikročit ke konkrétním číslům:
Počet obyvatel panství Česká Kamenice 1670 a 2021
- V roce 1670 žilo na panství Česká Kamenice 8 427 obyvatel.
- V roce 2021 žilo na témže území 18 295 obyvatel.
Počet obyvatel bývalého panství Česká Kamenice tak za 351 let vzrostl o 117 %.
K číslům je ovšem třeba říct, že vychází z jiné metodiky: Zatímco dnes se zjišťuje počet obyvatel v místě „skutečně bydlících“, v roce 1670 to byl počet obyvatel „s trvalým bydlištěm“.
Od původního počtu obyvatel tak je třeba odečíst vojáky a poddané, kteří z panství odešli či utekli. Na základě rozboru několik obcí lze číslo „trvale nepřítomných“ stanovit přibližně na 9 %, takže v roce 1670 bylo na panství Česká Kamenice přibližně 7 500 obyvatel, pokud bychom použili moderní metodiku „skutečně bydlících“.
(Dále ovšem budeme počítat s původními čísly, tedy s obyvateli s „trvalým bydlištěm“.)
Ještě jednu věc k číslům je třeba poznamenat: Na konci 17. a ve století 18. majitelé panství Kinští založili několik obcí a k rozšíření řady dalších obcí mezi poddané rozparcelovali své vrchnostenské pozemky.
Sídla na panství si tedy rozdělíme do několika kategorií:
1. Města
Na panství se v roce 1670 nacházela dvě města: Česká Kamenice a Chřibská.
U Chřibské je nutno poznamenat, že sice získala městská práva již v roce 1570, ale v podstatě to byla jen větší vesnice.
V důsledku prudkého rozvoje průmyslu v 19. století byly dvě vsi povýšeny na město: roku 1870 Krásná Lípa a roku 1900 Kamenický Šenov.
Kdo zná mé předchozí články ví, že mám rád grafy. Zde jeden takový příklad:
Takže grafy samozřejmě nemůžou chybět i pro počty obyvatelstva v letech 1670 a 2021 :-)
Pro čtyři města panství Česká Kamenice vypadá graf srovnání počtu obyvatel v roce 1670 a 2021 takto:
Počty obyvatel čtyř měst v letech 1670 a 2021.
Všimněme si nejprve Chřibské. Ve svém původním rozsahu, tedy bez navazujících obcí Horní- a Dolní Chřibská, vzrostl počet obyvatel tohoto městečka za 351 let o 36 %.
V ostatních třech městech našeho bývalého panství se počet obyvatel zvýšil troj- až čtyřnásobně.
Počet obyvatel v sídle bývalého panství, tedy ve městě Česká Kamenice (opět počítána v původním rozsahu bez navazujících obcí Horní- a Dolní Kamenice) vzrostl o 208 %, v Krásné Lípě o 288 % a Kamenickém Šenově o 325 %.
To jsou důsledky průmyslové revoluce, urbanizace a poválečného, „poodsunového“, osídlování odsunem vylidněných míst, kdy byla novým obyvatelstvem pochopitelně dávána přednost větším sídlům.
Jiná čísla se nám totiž ukáží u „starých“ vsí:
2. Staré kolonizační vsi
O kolonizaci tento článek není, takže si jen povězme, že kolonizace dosud neobydlených míst probíhala od konce 13. století, tedy od posledních Přemyslovců, z jihu. Sídlem „panství“ byl hrad Šarfenštejn u Benešova nad Ploučnicí a z něj byla kolonizace přiléhající severní oblasti řízena.
Kromě měst Česká Kamenice a Chřibská a pozdějšího města Kamenický Šenov tak před husitskými válkami vznikla řada obcí. Namátkou to byla např. Srbská Kamenice, Janská, Kunratice, Líska, Horní a Dolní Prysk, Studený, Jetřichovice a další.
V těchto „starých kolonizačních vsích“ vzrostl počet obyvatelstva mezi rokem 1670 a 2021 o - 12 %!
Toto číslo ovšem zkreslují Horní- a Dolní Kamenice, které jsou dnes součástí Česká Kamenice a ztratily svůj původní zemědělský charakter. Zatímco v roce 1670 v těchto dvou obcích žilo 190 obyvatel, dnes je to 1 539. To je nárůst o 700 %!
To je ovšem specifický případ. Druhým specifickým případem je původně zemědělská, poté sklářská obec Prácheň-Šelty. V roce 1670 zde žilo 195 obyvatel, dnes 407 obyvatel.
Zcela jiný obrázek poskytují všechny ostatní "staré kolonizační vsi":
Pokud bychom odečetli tyto dva specifické případy, pak zjistíme, že ve zbylých 14 vsích, založených do husitských válek, dnes počet obyvatel oproti roku 1670 - poklesl o třetinu, o 31,9 %.
V těchto vsích žilo v roce 1670 3 655 obyvatel, v roce 2021 jen 2 488.
(Nutno poznamenat, že ve všech těchto obcích je počet domů větší než v roce 1670!)
Jen ve čtyřech z těchto čtrnácti obcí žije více obyvatel než před 351 lety. A to maximálně o 20 %.
Naopak v řadě vsí nežije dnes ani polovina obyvatel:
- V obci Studený žilo v roce 1670 191 obyvatel, dnes 22; 12 % počtu obyvatel před 351 lety!
- V nedaleké Lipnici to bylo 61 obyvatel, dnes 20; 32,8 % počtu obyvatel před 351 lety!
- V Kerharticích žilo v roce 1670 494 obyvatel, dnes 164; třetina! (Přitom ještě v roce 1880 to bylo 1 025 obyvatel! Již před odsunem ale probíhalo vylidňování venkova, takže v Kerharticích žilo v roce 1930 již jen 698 obyvatel.)
- V Lísce, Horním Prysku a Všemilech nežije ani polovina obyvatel oproti stavu v roce 1670.
- V Janské, Kunraticích a Srbské Kamenici je to kolem 80 % stavu před 351 lety.
Tento graf znázorňuje pokles počtu obyvatel v některých obcích:
Pokles počtu obyvatel některých vsí mezi roky 1670 a 2021.
3. „Rozšířené“ vsi
To jsou ty, kde v roce 1670 stálo jen několik chalup a pozdějším rozparcelováním vrchnostenských pozemků byly podstatně zvětšeny.
Jedná se například o Doubici, Kyjov, Kamenickou Novou Vísku, Mlýny, Dolní Falknov nebo Kamennou Horku.
V nich pochopitelně k tehdejšímu počtu domů v roce 1670 žilo obyvatel málo. Málo obyvatel v nich ale žije i dnes, přesto v řadě z nich více než před 351 lety. Ale ne ve všech!
Počet obyvatel v „rozšířených“ vsích v roce 1670 a 2021.
V těchto šesti vsích vidíme vzrůst počtu obyvatel ve čtyřech případech. Naopak počet obyvatel v Doubici a Kyjově přes značný nárůst počtu nemovitostí poklesl!
Do růstu a poklesu počtu obyvatel těchto po roce 1670 rozšířených vsí zapracujeme ještě jeden rok. Třeba rok 1880, abychom viděli, o kolik se zvětšil počet těchto „rozšířených“ vsí od roku 1670 do roku 1880 a jak poté opět poklesl:
Počet obyvatel „rozšířených“ vsí v letech 1670, 1880 a 2021.
Obdobnou křivku s vrcholem kolem roku 1880 bychom viděli i u starých kolonizačních vsí…
Shrnutí
Na panství Česká Kamenice je v současnosti počet obyvatel oproti stavu v roce 1670 dvojnásobný.
Nárůst počtu obyvatel, o troj- až čtyřnásobek, nastal jen u měst (s výjimkou Chřibské).
Ve vsích založených před husitskými válkami žilo v roce 1670 o třetinu více lidí než dnes, přitom se počet nemovitostí zvýšil; v některých obcích žije jen polovina i méně obyvatel.
Ve vsích, které v roce 1670 sice existovaly, ale jen jako malé samoty, a poté byly rozšířeny, žije dnes v součtu o polovinu více obyvatel než v roce 1670. Ale v roce 1880 v nich žilo obyvatel osmkrát více než dnes!
Zdroje
SOA Litoměřice, fond Velkostatek Česká Kamenice, soupisy lidu.
Retrospektivní lexikon obcí Československé socialistické republiky, Díl I, Svazek 1, Praha 1978.
https://csu.gov.cz/docs/107508/3549b1ec-a819-15a5-b932-07f1ac05aab5/17200124.pdf?version=1.0
