Mor v Čechách v roce 1680

O této morové epidemii je přehledný článek na wikipedii. Protože nemám ve zvyku opisovat články z wikipedie, zde jen odkaz.

V článku si ukážeme něco jiného: Na příkladu dvou farností, jedné středočeské a jedné severočeské, si ukážeme, jak rozdílné následky mohla morová epidemie mít. A na příkladu několika dalších farností také to, jak morová rána v průběhu roku 1680 ochabovala.

Přesto bude třeba říct k morové epidemii několik faktů, takže přece jen alespoň v krátkosti:

Na jaře roku 1679 se objevil ve Vídni a Dolních Rakousích mor.

V létě roku 1679 se rychle šířil a již na konci roku 1679 se nákaza vyskytla na Moravě a v jižních Čechách.

Hlavní nápor moru v Čechách nastal v roce 1680. Na jaře roku 1680 mor vypukl v Praze, kde si vyžádal život téměř třetiny obyvatel, takže bylo nutno zřídit speciální „morové“ pohřebiště na Olšanech.

Mor se šířil i dále - do Kutné Hory dorazil sice již na začátku roku, ale až v červenci nastal výraznější vzestup zesnulých…

Zde poznámku: Čísla severočeských farností jsem počítal já, údaje z farnosti Kutná Hora a panství Kolín jsem převzal z práce nestora české historické demografie prof. Eduarda Maura Úvahy o moru roku 1680 v Kutné Hoře a okolí.

Abychom si ukázali dopad morové epidemie, bude třeba zjistit dvě čísla:

O metodice výpočtu počtu obyvatel se lze dočíst v citované práci prof. Maura, takže zde jen výsledné číslo, založené na kvalifikovaném odhadu podle zpovědních seznamů. Počet obyvatel farnosti Kutná Hora činil před rokem 1680 asi 5 500, přičemž pro rok 1679 činí odhad 5 800 obyvatel.

Průměrný počet zesnulých v letech 1675-1679 byl 135 ročně; měsíční pak 11,3.

Ještě na začátku roku 1680 byla v kutnohorské farnosti úmrtnost normální - v lednu až červnu zemřelo 12-20 lidí měsíčně. Červenec znamenal plný náraz morové epidemie - zemřelo 110 lidí. V srpnu to bylo již 425 a vrchol morové epidemie nastal v září roku 1680 - zemřelo 629 lidí. To bylo téměř stejně, jako za předchozích pět let dohromady!

V říjnu začala epidemie polevovat - zemřelo 254 lidí. V listopadu pak již jen 65 a v prosinci 23 lidí.

Tím morová rána odezněla - v lednu 1681 zemřelo 10 lidí a v únoru již jen 5; to byla polovina měsíčního průměru předchozích pěti let. V létě roku 1681 se mor již neobjevil a za celý rok 1681 zemřelo jen 86 lidí; o 50 méně než v průměrném roce let 1675-1679.

Celkem v roce 1680 v kutnohorské farnosti zemřelo 1 655 obyvatel. Oproti průměru předchozích let je to nárůst o 1 226 % (!!!). Pokud od počtu zesnulých odečteme průměrný roční počet nebožtíků předchozího období, činil počet obětí moru v kutnohorské farnosti 1 520 lidí. Pokud byl počet obyvatel farnosti v roce 1679 5 800, pak na mor zemřelo 26 % obyvatel kutnohorské farnosti.

Podívejme se na čísla v grafu. Jako základ si vezměme index 100, který je průměrem úmrtnosti v letech 1675-1679.

Vidíme nízkou úmrtnost v roce 1675, zvýšenou úmrtnost v roce 1676, v následujících letech v podstatě průměrnou úmrtnost a extrémní, třináctinásobnou úmrtnost v době moru; následoval prudký pokles v následujícím roce 1681.

Děsivá čísla! Posuneme se trochu na sever, abychom si ve stručnosti ukázali, jak vypadala situace v Kolíně. Tam totiž byla situace ještě děsivější:

Na příkladu panství Kolín si ukážeme, že úmrtnost byla odlišná ve městech a vesnicích.

I na Kolínsku epidemie vrcholila ve stejné době jako v Kutné Hoře, v červenci až září roku 1680, a ve stejné době, po listopadu téhož roku, mor vymizel.

Ve farnosti Kutná Hora činil počet obětí 26 % obyvatel. Na Kolínsku to bylo mnohem více - ve venkovských obcích zemřelo 28 % obyvatel, ovšem v samotném městě to bylo 55 % (!!!).

Na příkladu panství Kolín bychom snad mohli zevšeobecnit, že na venkově byla úmrtnost na mor oproti městům poloviční!

Přenesme se teď o 100 kilometrů na severozápad. Do farnosti Česká Kamenice:

Abychom si srovnali čísla, použijeme stejnou metodiku jako u farnosti Kutná Hora.

Počet obyvatel farnosti známe přesně díky soupisům lidu. V lednu 1679 zde žilo 3 134 obyvatel.

Průměrný počet zesnulých ve farnosti Česká Kamenice v letech 1675-1679 byl 83; měsíční pak 7.

Roční úmrtnost tak byla na Českokamenicku trochu vyšší na Kutnohorsku - ročně zde umíralo průměrně 2,65 % obyvatel, na Kutnohorsku to bylo 2,33 % (a dnes v ČR 1,03 %).

Jak dopadla morová epidemie v severočeské farnosti Česká Kamenice?

Teorie:

Pokud by na Českokamenicku morová epidemie probíhala stejně jako na Kutnohorsku, dosáhl by při průměrném ročním počtu 83 zemřelých a nárůstu o 1 229 % počet zemřelých v roce 1680 přibližně 1103.

Realita:

V roce 1680 zemřelo ve farnosti Česká Kamenice - 51 lidí!

Nejméně od roku 1673 a skoro o 40 % méně, než byl roční průměr.

Ale víme, že morová epidemie „šla“ od jihu, resp. jihovýchodu. Že by tedy do severních Čech dorazila až v roce 1681?

V roce 1681 zemřelo ve farnosti Česká Kamenice - 65 lidí; o 21 % lidí méně než byl roční průměr předchozích let!

Výše uvedený graf pro Kutnohorsko si doplníme o křivku farnosti Česká Kamenice (i zde opět index 100 = průměr let 1675-1679):

Zdržela se morová epidemie cestou Čechami ještě o další rok? Ne! V roce 1682 63, 1683 69 zesnulých - i v dalších letech byla úmrtnost ve farnosti Česká Kamenice nižší než v dobách před morovou epidemií.

Katastrofální mor roku 1680 do farnosti Česká Kamenice vůbec nedorazil! Nebojím se napsat, že na mor v roce 1680 ani 1681 v této farnosti nezemřel ani jeden člověk!

Podíváme se ještě do několika dalších farností. Protože víme, že mor se šířil od jihu, resp. jihovýchodu, podíváme se od České Kamenice tím směrem. A už jen ve stručnosti:

Na jih od farnosti Česká Kamenice ležela farnost Kerhartice. Tu ale přeskočíme a podíváme se ještě o kousek dále na jih. Do Horní Police, která leží 10 kilometrů na jih od České Kamenice.

Farnost to byla malá, takže průměrný počet zesnulých v letech 1675-1679 zde byl jen 17, v rozpětí 11-24 zesnulých.

V roce 1680 zemřelo 19 místních obyvatel a o rok později 13.

Ani do Horní Police mor nedorazil - v roce 1680 zemřelo o 11 % více lidí než byl průměr předchozích let…

Takže se podíváme ještě více na jih. 15 kilometrů na jih od Horní Police leží Kravaře:

Průměrný roční počet zesnulých zde byl 46, v rozpětí 29-76 (jakási epidemie zde řádila v roce 1676).

V roce 1680 zemřelo 117 osob.

Měsíční průměr předchozích let byl 3,8 nebožtíka. V červnu 1680 zemřeli 4 lidé, v červenci 6, v srpnu 8, v září 7 osob.

V říjnu 1680, tedy v měsíci, kdy v Kutné Hoře začínala morová nákaza polevovat, zemřelo v kravařské farnosti - 44 lidí. Morová rána dorazila…

V listopadu zemřelo dalších 20 lidí a v prosinci pak 14. Morová rána v zimě polevila…

A následujícího roku 1681? Už se neobjevila, zemřelo zase jen 38 lidí.

Takže v Kravařích si mor vyžádal řadu obětí, kolem 70. Ale místo třináctinásobku jako v Kutné Hoře zemřel v Kravařích „jen“ dvou a půlnásobek!

Ještě se podíváme kousek na jihovýchod. Do Dubé, která leží od Kravař 15 kilometrů na jihovýchod:

Průměrný roční počet zesnulých byl 20 zesnulých, v rozmezí 13-36.

Za první polovinu roku, do konce července 1680, zemřelo 18 lidí. Hned v srpnu téhož roku jich bylo 34! V září dalších 46! Nebožtíků bylo dokonce tolik, že zde farář sám udělal vsuvku a napsal:

„Od 4. července do 20. září pohřbů - 73.“ Snad se tedy první oběti moru objevily už na začátku července…

V říjnu začala epidemie trochu polevovat a zemřelo „jen“ 29 lidí; i tak to za měsíc bylo více než za celé dva roky 1678 a 1679 dohromady!

V listopadu to pak bylo 17 zesnulých a v prosinci již jen 3!

Na konci roku mohl farář podtrhnout a sečíst:

„Summa in peste - 134, extra - 13 = 147.“ Celkem na mor - 134, mimo - 13 = 147.

Takže v Dubé zemřelo v roce 1680 sedmkrát více lidí, než byl průměrný počet nebožtíků v předchozích letech. Z toho 91 % lidí zemřelo na mor!

S koncem roku 1680 mor zmizel. V roce 1681 zemřelo ve farnosti Dubá - 12 lidí!

Snad nemusíme postupovat dále ze severních Čech na jih - bylo by to stále horší…

Jak rozdílný byl nárůst počtu zesnulých v roce 1680 v různých místech Čech, si ukážeme v jednom grafu:

Nebo raději mapu?

Dobře, to bude přehlednější.

Vynecháme Kutnou Horu, kde, jak víme, zemřel třináctinásobek běžného ročního počtu. Podíváme se jen na severní Čechy, abychom si ukázali, že čím více na sever, tím méně obětí moru. V kroužku je stylizovaný rozsah farnosti, číslem vyjádřen násobek nebožtíků v roce 1680 oproti předchozím ročním průměrům):

V Kutné Hoře se mor objevil v červenci - třináctinásobné zvýšení úmrtnosti.

V Dubé se mor objevil v srpnu - sedminásobné zvýšení úmrtnosti.

V Kravařích se mor objevil v říjnu - dvou a půlnásobné zvýšení úmrtnosti.

Do Žandova a České Kamenice mor v podzimních měsících nedorazil - žádné oběti.

Se zimou 1680/1681 mor v Čechách vymizel…

Kam se mor nerozšířil nejpozději do podzimních měsíců, tam oběti nebyly. Čím více na sever, tím méně obětí. Na samý severní okraj Čech se mor nedostal vůbec.

Jistě by šla mapa doplnit o další farnosti, ale to už nechám na jiných…

SOA Litoměřice, sbírka matrik, matriky farností Česká Kamenice, Horní Police, Kravaře, Dubá.

SOA Litoměřice, fond Velkostatek Česká Kamenice, soupisy lidu.

Maur, Eduard et al. Historik bez hranic: z díla profesora Eduarda Maura. Vydání první. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2017.

Čáňová, E.: Mor v Čechách v roce 1680. Sborník archivních prací. 31/1981.

https://www.academia.edu/6312752/Morová_epidemie_v_letech_1679_1681_v_Praze_a_pražské_domy_tovaryšstva_Ježíšova_Diplomová_práce_2003

https://cs.wikipedia.org/wiki/Morová_epidemie_v_českých_zemích_(1679–1681)