Ohrožovaly naše předky více mrazy, nebo vedra? Aneb o úmrtnosti v 17. a 18. století

Jako i u mých předchozích článků si na otázku odpovíme na základě rozboru matrik jedné severočeské obce na bývalém panství Česká Kamenice. Nebyla ničím výjimečná a takových obcí se v celém pásu mezi Krušnými horami a Krkonošemi nacházely stovky.

Než se ale pustíme do minulosti, podíváme se do současnosti.

Použijeme údajů Českého statistického úřadu o počtech zemřelých v jednotlivých měsících v letech 2011-2021 (odkaz).

Čísla pro jednotlivé měsíce přepočítáme pro celé desetiletí. A abychom zohlednili nestejný počet dnů v měsíci, je třeba všechny měsíce přepočítat podle počtu dnů. „Aby se odstranil vliv nestejného počtu dní v měsíci, používají se k porovnání sezónnosti měsíční indexy, jež jsou vypočteny jako poměr standardizovaného počtu narozených v daném měsíci k průměrnému měsíčnímu počtu narozených v daném roce.“

Aby byla historická čísla porovnatelná s dnešními, provedl jsem tento přepočet „nestejného počtu dnů“ také pro všechny historická data. Místo měsíčních indexů, kde je průměrný měsíc hodnocen indexem „1“ a měsíc, ve kterém zemřelo o 10 % více lidí, indexem „1.1“, jsem zvolil pro průměrný měsíc hodnotu 100 a od toho dále odvozuji procenta (tedy měsíc, ve kterém zemře o 10 % více lidí než v měsíci průměrném, má 110 % atd.).

Ve kterých měsících tedy v letech 2011-2021 umíralo nejvíce a nejméně lidí?

Nejkrizovější měsíce jsou ty s chladným počasím - listopad až březen; ve všech těchto měsících umírá nadprůměrný počet lidí; vůbec nejvíce jich po zohlednění nestejného počtu dnů umírá v únoru - 113 % průměrného měsíce.

Zcela průměrnými měsíci jsou duben a říjen, kdy umírá oproti průměru 99,6, resp. 99,9 % lidí.

Naopak „nejbezpečnějšími“ měsíci jsou květen až září, tím vůbec „nejbezpečnějším“ je červen, kdy oproti průměrnému měsíci umírá 90,8 % lidí.

Křivka po měsících v průběhu roku (v letech 2011-2021) vypadá takto:

To je tedy současnost. Jak vypadala čísla na severočeské vesnici mezi třicetiletou válkou a polovinou 19. století?

Jak uvidíme, rozdíly mezi měsíci byly mnohem výraznější než dnes.

Pokud se dnes rozptyl oproti průměrnému měsíci pohybuje do 13 %, v 17. století to bylo i více než 70 %! Zároveň neplatí, že celé zimní období bylo nebezpečné; některé měsíce byly tehdy naopak bezpečné.

Nejvíce lidí umíralo v dubnu. Je-li dnes duben průměrným měsícem (opět opakuji - po očištění od nestejného počtu dnů v jednotlivých měsících), pak v 17. století v dubnu umíralo o 71,5 % více lidí než v průměrném měsíci. Podobně nebezpečným měsícem byl březen, kdy umíralo 0 70,4 % více lidí.

Zde musím udělat poznámku kvůli možné námitce. Je známo, že někdy se pohřby v zimě zesnulých kvůli nesjízdnosti silnic a zamrzlé půdě odkládaly na jaro.

V našem kraji to časté nebylo. Ve zdejším neúrodném kraji si řada sedláků přivydělávala povoznictvím a z pozemkových knih je známo, že všichni zámožnější sedláci kromě vozu vlastnili také saně, umožňující dopravu nebožtíků na nedaleký hřbitov také v zimě.

Zmrzlé půdě se čelilo úředními opatřeními - každý hrobník, a svého hrobníka měla až na výjimky každá obec, musel mít před zimou připraveny, tedy vykopány, hroby "do zásoby"; pak stačilo odházet napadaný sníh a pohřeb se mohl konat.

Téměř jistě i v tomto kraji někdy k odkladům pohřbů docházelo, ale časté to nebylo.

Zpět k měsícům: Třetím nejnebezpečnějším měsícem byl únor, kdy umíralo o 23,1 % více lidí oproti měsíci průměrnému.

V těchto třech měsících, únoru - březnu - dubnu, umíralo tolik lidí, že ze zbývajících devíti měsíců byl nadprůměrný jen červen a ostatní měsíce byly podprůměrné.

Naopak nejbezpečnějšími měsíci byly, z dnešního pohledu překvapivě, listopad a prosinec, těsně následované květnem a červencem (opět, poněkud překvapivě, umíralo v červnu lidí hodně).

Křivka v grafu vypadá pro 17. století takto:

Srovnání 17. století a let 2011-2021 pak vypadá takto:

I v 18. století zůstaly nejnebezpečnějšími měsíci březen a duben, jen si vyměnily pořadí - v březnu umíralo o 48,2 % více lidí než v průměrném měsíci, v dubnu o 28,5 %. Vidíme, že křivka se nám zplošťuje…

Obdobné zploštění křivky jsem viděli i u narození:

Třetím nejnebezpečnějším měsícem se stal květen; což je poměrně zajímavé, protože v 17. století v květnu umíralo naopak nejméně lidí. Dříve průměrné září se v 18. století dostalo do nadprůměru a nebezpečným zůstal i únor.

Nejbezpečnějším měsícem byl červenec, po něm říjen a srpen; relativně bezpečnými zůstaly listopad a prosinec.

Křivka grafu pro 18. století vypadá takto:

A srovnání 17. a 18. století pak takto (pro přehlednost bez čísel):

Křivka se zploštila, ale průběh je obdobný - nejvíce úmrtí v únoru - dubnu, poté pokles v létě, vyšší úmrtnost v září, v listopadu a prosinci opět pokles; a leden byl v podstatě průměrným měsícem…

(Musím upozornit, že jde jen o roky 1801-1865; po roce 1865 znám kvůli nepřístupnosti jen roky úmrtí, měsíce nikoli.)

Jaké změny přineslo 19. století?

Březen a duben zůstaly i nadále velmi nebezpečnými měsíci, ale na prvních dvou místech je vystřídaly měsíce pozdního léta - srpen a září (vysvětlíme si níže); nad průměrem stále zůstal i únor.

Naopak nejméně lidí umíralo v říjnu, listopadu a prosinci; tyto měsíce byly bezpečné po celé 17., 18. i 19. století.

Křivka grafu pro 19. století se dále zploštila a vypadá takto:

Srovnání 17., 18. a 19. století vypadá takto:

Grafů je hodně, ale ukážeme si ještě jeden: Spočítáme všechna výše uvedená století dohromady, takže dostaneme jednu křivku pro roky 1630-1865 a tu si srovnáme s dneškem, tedy roky 2011-2021:

Dnes jsou všechny měsíce mezi listopadem a březnem přibližně stejně nebezpečné. V minulosti byly, snad překvapivě, nejbezpečnějšími měsíci říjen, listopad a prosinec (částečně také leden) a červen a červenec.

Naopak nejnebezpečnějšími byly měsíce březen a duben, pak také únor a září, nadprůměrně lidí umíralo také v srpnu, což je ovšem důsledkem vyššího počtu nebožtíků (jak uvidíme, platilo to u dětí) v 19. století.

Víme, že dětská úmrtnost dosahovala téměř 50 % (odkaz zde) a průměrný věk dožití byl kolem 55-60 let (budu se tomu věnovat v dalším článku). Umíraly tyto odlišné věkové kategorie v odlišných měsících?

(U věkových kategorií budeme počítat s celým časovým obdobím 1630-1865, protože při dalším dělení by vznikaly příliš malé statistické vzorky.)

Nejprve děti, které zemřely do prvních narozenin:

Pro tyto děti byly nejnebezpečnějšími měsíci únor - duben a srpen a září:

Děti mezi ve věku 1-18 let na tom byly obdobně s tím, že měsíce listopad a prosinec pro ně byly mnohem bezpečnější, naopak leden mnohem nebezpečnější:

Srovnejme si předešlé dvě křivky úmrtnosti dětských věkových kategorií v letech 1630-1865 (kategorie 0 a 1-18 sečteny dohromady) a křivku úmrtí všech věkových kategorií dohromady v těchto letech:

Křivky jsou v podstatě totožné, ale velmi se liší od křivky dnešní. Čím to? Ano - dětskou úmrtností. Víme, že dětská úmrtnost dosahovala téměř 50 %. Dnes je dětská úmrtnost velmi nízká a umírají starší lidé.

Proto se podívejme jen na věkovou kategorii starších lidí - 50+ (průměrný věk byl 55-60 let):

U lidí starších 50 let vidíme odlišný průběh - březen i duben byly i pro tuto kategorii kritické stejně jako u dětí. Ale je zde patrný rozdíl v létě - zatímco u dětí byly dalšími kritickými měsíci srpen a září, u starších lidí nic takového nevidíme.

Pokud bychom pro roky 1630-1865 srovnali jen dvě věkové kategorie - zesnulé děti a zesnulé straší lidi, dostaneme takové grafické srovnání:

Pozornému čtenáři jistě neunikne podobnost křivky pro kategorii 50+ s jednou dříve prezentovanou křivkou. Ano - tou dnešní!

Čísla se sice i tak výrazně liší, ale jako u starších nebožtíků mezi lety 1630-1865 i mezi dnešními staršími nebožtíky 2011-2021 platí to, že nebezpečné jsou měsíce s chladným počasím, zatímco letní měsíce s teplejším počasím jsou ty bezpečnější:

V 17., 18. i první polovině 19. století byly nejnebezpečnějšími měsíci únor - březen a srpen - září.

Vidíme ale velké rozdíly v úmrtnosti dětí a lidí starších 50 let. Vysoká celková úmrtnost v srpnu a září je způsobena dětskou úmrtností v těchto měsících, zatímco pro starší lidi tyto měsíce, stejně jako dnes, představovaly ty nejbezpečnější měsíce.

Stejně jako dnes i dříve umírali starší lidé nejčastěji v chladných měsících.

Takovou statistiku máme k dispozici až od roku 1838; pro tuto konkrétní obec tedy jen pro roky 1838-1865. Snad tento omezený vzorek 413 nebožtíků bude stačit alespoň pro ilustraci.

Umírali tedy lidé častěji v noci nebo ve dne?

Pokud si den rozdělíme po dvouhodinovkách od půlnoci, pak dostaneme tuto křivku (osa x v procentech):

Odpoledne bylo pro lidi bezpečnější…

SOA Litoměřice, Sbírka matrik, matriky farnosti Česká Kamenice.

SOA Litoměřice, fond Velkostatek Česká Kamenice, soupisy lidu.

https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&pvo=DEMD007M-ABS&z=T&f=TABULKA&katalog=30845&str=v21&u=v20__VUZEMI__97__19