Rodilo se nejvíce dětí v zimě, nebo naopak v létě? Aneb z časů prapraprababiček

Jako i u mých předchozích článků se na otázky pokusíme zodpovědět na základě rozboru matrik jedné severočeské obce na bývalém panství Česká Kamenice. Nebyla ničím výjimečná a takových obcí se v celém pásu mezi Krušnými horami a Krkonošemi nacházely stovky.

Matriky farnosti Česká Kamenice jsou dochovány od roku 1630 (s výjimkou let 1715-1735), takže si můžeme učinit obrázek o vývoji v průběhu třech století.

Nejprve se ale podíváme do současnosti. Ve kterém měsíci se dnes rodí nejvíce dětí a jsou rozdíly mezi měsíci významné?

K ruce si vezmeme podrobné statistiky „Počtů a struktury narozených“ v letech 2011-2021, vypracovaných pracovníky Českého statistického úřadu (odkaz zde).

Na samém konci odkazovaného článku se nachází tabulka 22: Živě narození podle kalendářních měsíců v letech 2011-2021.

Čísla si pro celé toto období pro jednotlivé měsíce přepočítáme pro celé desetiletí. A abychom zohlednili nestejný počet dnů v měsíci, je třeba všechny měsíce přepočítat podle počtu dnů. Jak se píše v odkazovaném článku: „Aby se odstranil vliv nestejného počtu dní v měsíci, používají se k porovnání sezónnosti měsíční indexy, jež jsou vypočteny jako poměr standardizovaného počtu narozených v daném měsíci k průměrnému měsíčnímu počtu narozených v daném roce.“

Aby byla historická čísla porovnatelná s dnešními, provedl jsem tento přepočet „nestejného počtu dnů“ také pro všechny historická data. Místo měsíčních indexů, kde je průměrný měsíc hodnocen indexem „1“ a měsíc, ve kterém se narodí o 10 % více dětí, indexem „1.1“, jsem zvolil pro průměrný měsíc hodnotu 100 a od toho dále odvozuji procenta (tedy měsíc, ve kterém se narodí o 10 % více dětí než v měsíci průměrném, má 110 % atd.).

Ve kterých měsících se tedy mezi lety 2011-2021 rodilo nejvíce a nejméně dětí?

Nejvíce dětí se rodilo v červenci, poté přibližně stejně v červnu, srpnu a září, naopak nejméně prosinci a listopadu. Oproti průměrnému měsíci se čísla v těchto měsících liší nejvíce o desetinu oproti průměrnému měsíci - konkrétně v červenci se rodí o 8,4 % dětí více než v průměrném měsíci, v prosinci o 8 % méně.

Takže křivka pro jednotlivé měsíce v letech 2011-2021 vypadá takto (osa x v procentech):

Snad mi může být vytknuto, že jsem na ose x zvolil příliš rozdílné hodnoty od 50 % do 150 % oproti „průměrnému měsíci“ a opticky to tedy vypadá, že se dětí v každém měsíci rodí přibližně stejně. Hned si ovšem sdělíme, proč jsem takový rozdíl hodnot zvolil:

V minulosti byly totiž rozdíly podle měsíců mnohem větší.

Víme, že dnes se dnes jednotlivé měsíce liší nejvíce o 10 % (přesně ale nejvíce o 8,4 %) oproti měsíci průměrnému. V 17. století byl největší rozdíl oproti průměrnému měsíci mnohem větší - 27 %. A v 18. století dokonce 53 %.

Ve kterých měsících se tedy mezi třicetiletou a první světovou válkou rodilo nejvíce, a naopak nejméně dětí?

V jednom z minulých článků jsme si odpověděli na otázku, zda platilo přísloví "Svatba v máji, do roka máry":

V něm jsem odkazoval na stránku www.ceskezvyky.cz: „Zmíněná pověra asi tedy vycházela z předpokladů našich předků, že po svatbě téměř každá žena otěhotněla, a protože ji v následujících měsících čekala tvrdá práce na polích, přičemž nevěděla, že je těhotná, hrozilo riziko potratu. Dalším rizikem bylo, že by porod vycházel na měsíc únor.“

Báli se skutečně naši předci porodů v únoru? V 17. století jistě ne, protože v únoru se dětí rodilo naopak nejvíce - o 27,2 % více než v „průměrném měsíci 17. století“. Následovalo září a srpen a další místa nadprůměrných počtů porodů by obsadily květen a listopad.

Naopak nejméně dětí se rodilo v červenci a červnu - 63, resp. 65,1 % oproti průměrnému měsíci.

Graf porodů podle jednotlivých měsíců v 17. století vypadá takto:

Pokud bychom chtěli grafické porovnání 17. století a let 2011-2021, vypadaly by křivky v grafu takto:

Poněkud překvapivě nám 18. století skýtá poněkud jiný obrázek.

I v únoru se sice i nadále rodil nadprůměrný počet dětí, ale první místo obsadil říjen, kdy se narodilo o 53 % více dětí než v měsíci průměrném. V 17. století se přitom v říjnu narodilo naopak o 12 % dětí méně.

Druhé místo zůstalo srpnu, třetí byl únor a čtvrtý březen. Nejméně dětí se stále rodilo v červenci, 63 % průměrného měsíce, a v prosinci, 67,1 %.

Křivka pro 18. století vypadá takto:

Srovnání 17. a 18. století pak takto:

Vidíme, že v případě některých měsíců poměry zůstaly podobné - třeba v únoru, březnu, červnu, červenci. U některých měsíců se přitom čísla zásadně liší. Proč se v 18. století oproti 17. rodilo tolik dětí v říjnu a září? A naopak proč nastal v prosinci a lednu tak dramatický pokles. Přiznám se - nevím.

Přitom z článku o počtech dětí, které rodila zdejší průměrná žena, víme, že o plánovaném rodičovství je možno hovořit až za první republiky:

Jde snad o menší statistický vzorek? V 17. století, tedy od roku 1630, se dětí v naší vesnici narodilo jen 468, zatímco v 18. století (ovšem bez let 1715-1735, protože tato matrika je ztracena) jich bylo rovných 1000.

Dobře, sečteme tedy údaje ze 17. a 18. století a dostaneme taková čísla:

Při součtu 17. a 18. století se tedy v lednu rodilo o 10 % méně dětí než v „průměrném měsíci“, v únoru a březnu nastal nárůst na nadprůměrná čísla. Duben přinesl pokles na podprůměr, květen a srpen byly průměrnými měsíci. Nejméně dětí se rodilo v létě - červnu, červenci. V srpnu nastal nárůst počtu narozených dětí, který kulminoval v září a říjnu. Ještě v listopadu se rodil nadprůměrný počet dětí, prosinec přinesl strmý pád, který se v lednu začal vyrovnávat. Ale to již víme…

(Se součtem 17. a 18. století bude pracovat i dále.)

Jak se čísla změnila v 19. století?

V 19. století vidíme „zploštění“ křivky. Zatímco v 17. století se v nejvýraznějších měsících rodilo oproti průměru až o 27 % více a naopak o 37 % méně dětí, a v 18. století dokonce o 53 % více a o 36 % méně, v 19. století se tyto extrémy snížily na +16,1 % a –12,8 %.

Leden se dostal do nadprůměru a i v únoru se v 19. století stále rodilo hodně dětí. Naopak březen poklesl pod průměr a pod průměrem se stejně jako dříve stále držely duben s květnem. Výrazně narostl počet porodů v červnu, takže místo 74,4 % porodů v 17. a 18. století jich v 19. století bylo nadprůměrných 101,2 %. Narostla také čísla v červenci, i když stále zůstával podprůměrným měsícem.

Srpen zaznamenal v 19. století výrazný pokles z nadprůměru a v 19. století se v srpnu spolu s březnem rodilo dětí nejméně - 87,2 %. V září až listopadu se stále rodil nadprůměrný počet dětí, ale čísla nejsou tak výrazná jako dříve. A prosinec zůstával v počtu porodů pozadu, i když se místo 76 % rodilo v 19. století 87,7 % dětí.

Křivka v grafu pro 19. století vypadá takto:

Srovnání s předchozími stoletími vypadá takto (17. a 18. sečteno dohromady):

Aby bylo lépe vidět zploštění křivky, přidám ještě, raději ovšem bez čísel, spojnicový graf:

Vidíme, že v 19. století došlo oproti minulým století ke zploštění křivky a měsíce „se vyrovnávají“.

Rád bych poskytl také údaje této konkrétní vesnice pro 20. století, ale bohužel jsou matriky přístupné jen do roku 1910 (dále znám jen roky narození, nikoli denní a měsíční data).

Takže si můžeme posloužit jen porovnáním se současností pro celou ČR. Opět pro přehlednost bez konkrétních čísel; ta již známe:

Čím více k současnosti, tím více jsou extrémy menší a křivka je plošší.

S trochou nadsázky můžeme říci, že když to takto půjde dále, bude se ve 22. století rodit v každém měsíci dětí stejně…

Od roku 1835 byla do matrik zaznamenávána také hodina narození.

Takže pro roky 1835-1910 se můžeme podívat také na tuto statistiku. V těchto letech se narodilo 1545, ovšem u sedmi není kolonka vyplněna, takže údaje máme pro 1538 dětí.

Rodilo se nejvíce dětí v noci, ráno, odpoledne či večer?

K tomu je ovšem dobré poznamenat, že není známo, jak přesné tyto hodinové údaje jsou.

Problém přesnosti určení času osvětlí hned první graf po jednotlivých hodinách (v počtech narozených dětí):

Neboli: podle zápisů v matrikách se v letech 1835-1910 mezi 23:00 a 23:59 narodilo 120 dětí, zatímco mezi 0:00 a 0:59 jen 17. Asi bylo faráři sděleno, že se dítě narodilo o půlnoci a většinou farář narození připsal poslední denní hodině.

Takže si raději den rozdělíme na čtyřhodinovky.

Pokud bychom začali půlnocí, pak by graf vypadal takto (v procentech):

A pokud bychom jako počátek zvolili „začátek noci“, tedy 22:00 (opět v procentech):

Výsledek je zřejmý - více dětí se rodilo v noci než ve dne…

SOA Litoměřice, Sbírka matrik, matriky farnosti Česká Kamenice.

https://csu.gov.cz/docs/107508/6e3f6b36-bd8a-b66b-8bd5-cf37a9ea36cd/13011822a02.pdf?version=1.0

https://www.ceskezvyky.cz