Článek
Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo v úterý 3. 10. 2023 v integrovaném registru znečišťování (IRZ) údaje za rok 2022. Ze zveřejněných údajů vyplývá, že Cementárna Prachovice si i v roce 2022 udržela nelichotivé postavení největšího známého producenta karcinogenního benzenu v České republice do ovzduší. Tzn., že opět nechala za sebou zástupce z oblasti výroby těžké chemie jako např. společnost DEZA a.s. (zpracovatel černouhelného dehtu a surového benzolu) či rafinerie Záluží provozovaná společností ORLEN Unipetrol RPA s.r.o.
Z veřejně přístupných či zveřejněných údajů vyplývá, že v období let 2017 až 2022 největší producenti vyprodukovali následující emise karcinogenního benzenu do ovzduší (kg/rok):
2017: DEZA – 5306 CEMEX – 4917 Záluží – 1642
2018: DEZA – 6200 Záluží – 5031 CEMEX – 4459
2019: CEMEX – 6043 DEZA – 5863 Záluží – 4252
2020: CEMEX – 11328 Záluží – 4828 DEZA – 4191
2021: CEMEX – 7762 Záluží – 2626 DEZA – 2206
2022: CEMEX – 5325 DEZA – 1668 Záluží – 1439,7
Pro upřesnění – pod označením CEMEX jsou uvedeny údaje pro Cementárnu Prachovice, pod označením DEZA pak výrobní závod společnosti DEZA a.s. ve Valašském Meziříčí a označením Záluží rafinerie společnosti ORLEN Unipetrol RPA s.r.o. v Záluží.
Ze zveřejněných údajů zároveň opakovaně vyplývá, že Cementárna Prachovice i v roce 2022 vyprodukovala stejně jako v předchozích dvou letech více škodlivého benzenu než nejvýznamnější producenti z oblasti těžké chemie dohromady. Pouze pro upřesnění. Výše uvedené hodnoty úniku benzenu do ovzduší s ohlašovacím prahem 1000 kg/rok ohlásili do IRZ samotní provozovatelé a nejedná se tedy o údaje jen tak mimochodem vycucané z prstu.
Pro provozovatele Cementárny Prachovice je její nelichotivé postavení velmi nepříjemné, jelikož vynakládá nemalé prostředky na greenwashing, tj. záměrné klamání veřejnosti o ekologické prospěšnosti provozované cementárny. V rámci greenwashingu bez uzardění vypouští do světa proklamace, jako např.: „CEMEX – to nejlepší ze Železných hor!“ Pod pojmem CEMEX je míněna Cementárna Prachovice, která je již čtyři roky po sobě největším producentem karcinogenního benzenu v České republice.
Benzen je na základě svých nebezpečných vlastností klasifikován jako karcinogen skupiny 1 (rakovinotvorný pro člověka), přičemž způsobuje zejména leukémii a rakovinu plic. Benzen primárně poškozuje centrální nervovou soustavu, imunitní systém a krvetvorbu. V těle zasahuje primárně hojně prokrvené orgány (kostní dřeň, játra).
Projevem akutní otravy jsou závratě, bolesti hlavy, zvýšená krvácivost, euforie a zmatenost. Při akutní intoxikaci může dojít až ke smrti z důvodu selhání dýchání a srdeční arytmie. Chronická expozice poškozuje játra, ledviny, červené i bílé krvinky a krevní destičky a může způsobit anemii. Projevuje se zvýšenou únavou, anorexií a krvácením z dásní, nosu, kůže a trávicího traktu. Chronická expozice také poškozuje kostní dřeň. Poškození organismu se po uplynutí latentní doby 5 – 15 let může projevit leukémií. Benzen je tedy příkladem látky s mimořádně závažnými chronickými účinky.
Negativní je i jeho příspěvek ke vzniku fotochemického smogu, kdy plynný benzen může reagovat (stejně jako ostatní těkavé organické látky) s hydroxylovými radikály (vzniklými fotochemicky vlivem působení slunečního UV záření) za vzniku organických peroxyradikálů (např. peroxyacetyl nitrát). Právě tyto radikály jsou spolu s oxidy dusíku příčinou fotochemického smogu.
Jestliže je benzen mezinárodně uznáván a klasifikován jako karcinogen skupiny 1, je ze strany provozovatele Cementárny Prachovice zcela neseriózní a nezodpovědné zastírat či zlehčovat působení emisí z cementárny. Vše začalo popíráním obtěžujícího zápachu šířícího se v okolí cementárny podle toho, kterým směrem právě foukal vítr. Přitom nelze pominout, že i samotný benzen je pachovou látkou organického původu. Jako organická látka spadá pod kontinuálně sledovaný ukazatel znečištění TOC (celkový organický uhlík). Takže nelze ani pominout, že v Cementárně Prachovice v roce 2022 významně narostly emise celkového organického uhlíku (TOC) a překročily i závazně stanovený limit ve výši 40 mg/m3.
Jelikož v reakci na předchozí článek „Cementárna Prachovice je největším známým producentem benzenu v ČR“ vznikly v rámci diskuze pochybnosti, jak výroba cementu může produkovat karcinogenní benzen, pouze pro zopakování a upřesnění je nutno uvést, že organické látky se při výrobě cementářského slinku uvolňují v rámci předpřípravy suroviny. Jejich množství je odvislé od obsahu těkavých organických látek v surovině, která je v průběhu předpřípravy předehřívána spalinami odcházejícími z rotační pece. A od toho jsou těkavé organické látky těkavé, aby se při ohřevu uvolnily (vytěkaly) do proudu spalin odcházejících komínem do ovzduší.
Provozovatel cementárny v rámci zastírání emisí do ovzduší zcela mimo mísu konstatoval, že do ovzduší nevypouští žádné škodlivé látky, jelikož při výrobě cementářského slinku používá přírodní suroviny (vápenec). Jakoby by byl nějaký rozdíl mezi škodlivými účinky benzenu vyrobeného synteticky a benzenu vyprodukovaného při zpracování přírodní suroviny (vápence). Je sice pravda, že největší podíl těkavých organických látek (zhruba 60 %) vnášel do výroby vápenec, ale druhým významným zdrojem organických látek (více jak 30 %) v době tvrzení tohoto nesmyslu byly odpadní slévárenské písky používané při výrobě jako křemičitá korekce. A ty již nelze považovat za přírodní surovinu ani náhodou.
Tonoucí se stébla chytá, a tak provozovatel cementárny k oblbnutí veřejnosti z obcí v jejím okolí ve svém sousedském zpravodaji vyrukoval s článkem „Včely nelžou, poznají čisté životní prostředí.“ Jednak hospodářsky chované včely se vyskytují tam, kam je jejich chovatel umístí a jejich medová snůška je odvislá o potravních zdrojů, kterých je v lokalitě Boukalka v bezprostřední blízkosti cementárny dostatek. V souvislosti s tím je nutno vzít na vědomí, že včely s velkou snůškou medu byly chovány ve vzdálenosti 20 km od cementárny i uvnitř areálu pardubické chemičky. Zejména pak prozatím nebylo dohledáno, že i v případě divokých včel jejich výskyt indikuje čisté životní prostředí. Prokazatelně čisté ovzduší indikují bohaté chuchvalce lišejníků a ty se v lesním porostu na svahu Kozího hřbetu v sousedství Boukalky nevyskytují.
Navíc oblast samotných Prachovic díky souběhu výšky komínu vůči okolnímu terénu a jeho vzdálenosti od bezprostředního okolí (pod svícnem bývá tma) a jiného směru převládajících větrů není tak zatěžována emisemi jako např. sousední Vápenný Podol, kde kromě jiného keře na jaře ozelenily, přičemž do měsíce mladé listy zhnědly. Jelikož se blíží 133. ročník Velké Pardubické, je poněkud s podivem, že provozovatel v rámci zastírací strategie prozatím nevyrukoval s tím, že ve Vápenném Podolu žije a trénuje nejúspěšnější kůň Velké Pardubické za poslední čtyři roky valach Talent (sedmý, čtvrtý, předloni první a vloni těsně druhý).
Vyhledávání v IRZ | Integrovaný registr znečišťování (po zadání do vyhledávače: kalendářní rok, výběr znečišťující látky - benzen, výběr typu úniku / přenosu - únik do ovzduší)
ippc.mzp.cz/ippc/ippc.nsf/%24%24OpenDominoDocument.xsp?documentId=1362E&action=openDocument (stránka pro zařízení provozované v Cementárně Prachovice ve veřejně přístupné části informačního systému IPPC)
ippc.mzp.cz/ippc/ippc.nsf/$pid/MZPJNHPALC61 (zpráva o kontrole zahájené dne 7. 10. 2021 zveřejněná v infomačním systému IPPC)
Protokol o kontrole č.j. ČIŽP/45/2021/7974 ze dne 16. 12. 2021 (poskytnutý podle zákona č. 123/1998 Sb.)
Český překlad vědeckého článku „Nakládání s palivy a surovinami vyráběnými z odpadů v cementárnách v Německu a Švýcarsku – co se lze naučit pro praxi a politiku spoluspalování na globální úrovni?“, autoři Josef Waltisberg, Roland Weber, z roku 2020
Nařízení PARLAMENTU A RADY (ES) č. 166/2006 ze dne 18. ledna 2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES
