Článek
Cestování sebou může přinést řadu rizik. Jejich míra se odvíjí od destinace a charakteru naší cesty, jakož i od našeho chování. Některá cestovatelská rizika jako zemětřesení, sopečné erupce, záplavy, tornáda pak spadají pod tzv. vyšší moc. Sem by mohly patřit i lesní požáry, ale ty často způsobí člověk. Někdy neúmyslně, ale často i úmyslně.
Jinak se s jinými riziky můžeme setkat v extrémně náročných vysokohorských oblastech s nadmořskou výškou nad 4000 m n.m. a jiná na nás pak čekají v oblastech s výskytem divoké zvěře, a to obzvláště velkých šelem, jedovatých hadů a pavouků, ale i krokodýlů a žraloků. Specifická rizika pak přináší pobyt v destinaci, kde vládnou pouliční gangy, kde život člověka nemá žádnou cenu a kam se bojí chodit i místní policie. Nemusí být nic příjemného se zde ubytovat.
Různé destinace přinášejí různá zdravotní rizika
Při našich cestách nelze pominout ani případná zdravotní rizika. Velmi pokazit dovolenou dokáže i jeden bolavý zub. Plno nepříjemností mohou způsobit úrazy jako např. zlomeniny či popáleniny. Řada lidí vyráží na dovolenou do vysloveně exotických destinací, kde na našince může čekat tiché nebezpečí v podobě závažných a pro nás exotických nemocí, jako je malárie, žlutá zimnice, ebola, ale i mor. Při nedávné návštěvě Říma jsme pak registrovali všudypřítomné letáky s varovným upozorněním na horečku dengue.
Cestování může řádně zkomplikovat cesta vlastním nebo půjčeným autem
Pokud jedete vlastním autem nebo si vozidlo v cílové destinaci vypůjčíte, je třeba nejen znát místní dopravní předpisy, ale i je dodržovat, aby se člověk vyhnul nepříjemnosti v podobě pokuty. A to někdy pořádně mastné. Komplikace v tomto případě představuje i porucha auta. Zajisté nepříjemná by byla pro každého dopravní nehoda, a to obzvláště ve spojení se zajištěním odtahu vozidla do České republiky.
Jelikož při dovolené po vlastní ose bývá vozidlo přeplněné našimi věcmi, může být pro našince nemilé vykradení vozidla. Inu, i v zahraničí platí, že auto by nemělo být výkladní skříní. Přímo fatální pak může být pro člověka odcizení vozidla. A to zejména, pokud jste se před krádeží auta nechali zlákat koupáním v moři na osamocené pláži a odejdete se koupat pouze v plavkách a vše ostatní včetně dokladů, peněz a oblečení zůstalo ve vozidle.
Dovolenou dokážou pokazit i různá podvodná jednání
Zapeklité následky by mohl mít „výhodný“ nákup cizí měny, kdy se při placení ukáže, že jsou to padělky. Ale nekupte to, když to bylo tak výhodné. Pravděpodobně menší trable pak způsobí skutečnost, že ubytování zajištěné cestovkou je na hony vzdálené nabídce ubytování slibované při koupi zájezdu. Hůře pak i v nedávné minulosti dopadli klienti zkrachovalých cestovek, kteří sice na vysněnou dovolenou odletěli, ale po příletu s hrůzou zjistili, že na ně žádné ubytování nečeká. Vyhlášení okamžitého krachu cestovky může být spojeno se zrušením zpátečních letů, v důsledku kterého člověk může na nějakou dobu uvíznout v zahraniční destinaci.
S konkrétním příkladem ubytovacího podvodu jsme se v roce 2022 setkali na irském treku Dingle Way. Pro jednotlivé etapy tohoto treku si musíte ubytování zajistit předem s dostatečným předstihem. Přitom se nám podařilo narazit i na podvodníka. Ubytování jsme tehdy měli zajištěné přes booking nebo přes airbnb, přičemž ubytování v Tralee po absolvování treku Dingle Way nás jaksi vypeklo. Nějaký ruský podvodník okopíroval z irské realitky prodávanou budovu ve městě Tralee, ve které nakonec fungoval pouze obchod v přízemí. Snaha ubytovat se v zaplaceném bytě v patře však byla marná, jelikož nejen náš byt, ale i všechny ostatní byly prázdné a zcela neobývané.
K okopírovanému snímku podvodník totiž přiřadil fiktivní snímky ložnic, kuchyně a další vybavení. Prostě paráda, ale nakonec jsme byli rádi, že jsme sehnali ubytování v hotelu Renners. Airbnb sice poplatek za podvodné ubytování vrátilo, dokonce v rámci reklamačního řízení nám uhradilo i náklady za ubytování v hotelu, ale podvod nám připravil několik perných chvilek při hledání tohoto ubytování, následného zjišťování, jak bychom se mohli do objektu dostat a při hledání náhradního ubytování.
Ztráty a nálezy
S ohledem na přehled rizik vynecháme kategorii nálezy. Avšak i ty by mohly zkomplikovat naši dovolenou. Stačilo by nalézt mrtvolu nebo cizí peníze a neodevzdat je. Kategorie ztrát je pak spojena s naším chováním. S naší chvilkovou nepozorností. Prostě díky řádně nezapnutému zipu nám z kapsy, ledvinky nebo baťůžku vypadne nebo vyklouzne mobil, peněženka i s kreditkou nebo doklady, což se někdy může stát i společně. Jindy tyto cennosti nebo drahý fotoaparát necháme díky své nepozornosti někde ležet, a to třeba i odložené na střeše vozidla, se kterým následně odjedeme.
Anketa
Přitom běžně cestujeme do zahraničí bez fotokopie pasu, bez znalosti čísla na místní ambasádu, ale i bez telefonního kontaktu na svoji banku či operátora, abychom mohli bleskurychle zablokovat svoji bankovní kartu nebo mobil. Nemilé a nemalé potíže si vytváříme již samotnou ztrátou nějaké cennosti. Ty nám může zkomplikovat pracné shánění informací, na jaké adrese je česká ambasáda nebo jaké číslo má naše banka.
Při okouzlení zahraničními památkami si dejte pozor i na kapsáře
Přímé setkání s kapsářem jsem absolvoval při dubnové návštěvě Říma. Naštěstí tato nepříjemná epizoda měla pro mne dobrý konec. A poučení, že i při prohlídce římských skvostů je tedy nutno vzít v patrnost, že Řím společně s Barcelonou, Paříží, Madridem, Aténami, Lisabonem, Londýnem, Amsterdamem, ale i Prahou patří mezi města s největším počtem kapesních krádeží.
Osobně jsem byl při římském pobytu vystaven útoku místního kapsáře ve chvíli, kdy jsme se krátce předtím poprvé pracně vypořádali s tím, jak pomocí vícedenní jízdenky vstupovat přes turniket do římského metra a kdy myšlenky byly soustředěny na to, zda metrem stihneme na autobusovém nádraží vyhlédnuté spojení do Tivoli. Moje vědomí bylo tedy zaneprázdněno jinými důležitými myšlenkovými pochody, a tak jsem z útoku kapsáře na moji peněženku vyvázl díky bleskurychlé reakce podvědomí. Asi mi pomohlo i to, že si moji peněženku vyhlédl při nastupování do metra na nadzemní stanici Piramide sólový kapsář, a to slušně oblečený člověk ve věku zhruba padesáti let.
Před nástupem do metra jsem kvůli průchodu turniketem vytáhl z peněženky sedmidenní jízdenku, kterou jsem následně vložil zpět do peněženky. A tu jsem si dal do pravé zadní kapsy. Při vlastní krádeži peněženky pak zapracovalo podvědomí. Jelikož ve stanici metra nebylo moc cestujících, moje podvědomí nastartovalo již při nastupování otázku, proč ten člověk, kterého jsem vnímal ve vzdálenosti několika metrů šikmo vpravo za sebou, pro nastupování míří těsně za mne. Dalším varováním pro moje podvědomí byla otázka, proč se na mě tlačí, když měl vedle mne vpravo zcela volný průchod.
Poté, co moje smysly zaregistrovaly nepatrný dotek, podvědomě jsem si šáhl na pravou zadní kapsu. Přitom jsem zkoprněl. Peněženka tam nebyla. Naštěstí se za mnou i kapsářem už zavřely dveře soupravy metra, a tak jsem se otočil. Přitom jsem na kapsáře důrazně houkl: „Dej mi to!“ Kapsář mojí češtině nerozuměl, ale zůstal klidný. Když však moje ruka neomylně směřovala k jeho levé ruce nepřirozeně schované za zády, tak naštěstí moji peněženku upustil na zem. Nechtěl, aby ostatní cestující viděli moji peněženku v jeho ruce. To mne zachránilo od komplikací v podobě ztráty předplacené jízdenky, zhruba 300 €, ale hlavně bankovní karty. A hlavně pak mě šťastný konec poučil nejen pro další pobyt v Římě. Ale čert nikdy nespí, a tak mi předevčírem vyklouzl v Belgii při výletě na kole z nedbale zavřené ledvinky mobil. Naštěstí moje žena jela za mnou a mobil byl v ochranném pouzdře.
Cestování tedy představuje zábavu pro řadu lidí. Jak říkal ve svém pořadu Bolek Polívka, člověk musí být i při cestování furt ve střehu.
