Článek
Pro české občany nepatří Belgické království mezi vyhledávané turistické destinace. My osobně jezdíme do Belgie z důvodu návštěvy příbuzných. A tak tam jako penzisti vyrážíme na trip opakovaně. Letos jsme si to vyzkoušeli i s jízdou autem po belgických silnicích.
Velká část obyvatel ČR však spojuje Belgii pouze s Bruselem. A to bez ohledu na to, zda jsou proevropského ražení či naopak zastánci protievropských názorů. Brusel je tedy pro české občany spíše symbolem Evropské komise a Evropského parlamentu, jakož i sídlo NATO než vyhledávaným turistickým lákadlem.
Není divu, že nezanedbatelná část návštěv Belgického království konaných z ČR je spojena s politikou. A nejedná se pouze o české europoslance. Poté, co český chaotický politik slovenského původu Andrej Babiš na základě vůle voličů opětovně zasedl v Praze Strakovu akademii, navštěvuje Brusel i staronový český premiér, který do sídla Evropské unie zavítal ještě před svým jmenováním. Tehdy se Babiš i s ohledem zejména pak na excesy Filipa Turka vyjadřoval, že nechce mít ve vládě magory. Jelikož však měl a stále má na hlavě Čapí hnízdo, tak tam ty magory ve své vládě Národní katastrofy má. Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá.
V návaznosti na vládní angažmá létají i do Bruselu a dělají Česku ostudu. Pravdou však je, že Petr Macinka prozatím vystřihl největší ostudu v Mnichově, i když i v Bruselu si o něm již udělali svůj obrázek a možná i zde si rovněž myslí, že je to zastuzený puberťák s psychopatickými sklony. To Filip Turek do Bruselu vystartoval v předstihu coby europoslanec, který si tehdy dal za cíl, že zruší Green Deal. Jaksi se to nepovedlo, a tak se tam vrátil coby samozvaný ministr životního prostředí prakticky se stejným tématem, ale sklidil zde posměch za svůj brilantní proslov v angličtině.
Bruselské náměstí Grande Place s budovou staré radnice, ve které je Bruselské městské muzeum
Jelikož však Belgii navštěvují z ČR i normální občané, tak se ostuda sedmiprocentních vyznavačů kultu čmoudícího výfuku může snést i na ně. Ale člověk by si neměl nechat znechutit návštěvy cizích zemí nějakými magory. Přestože Belgie nepatří mezi největší turistická lákadla, má tato konstituční monarchie co nabídnout, a to nejen v Bruselu. Belgie má např. nejvíce středověkých hradů na čtvereční kilometr v Evropě.
Belgie nabízí turistům kromě proslulého piva a čokolády celou řadu zajímavých památek a pamětihodností
Řada belgických památek je zařazena na seznamu UNESCO. Mezi ně např. patří: historické centrum města Bruggy, v Bruselu pak náměstí La Grand Place a čtyři hlavní secesní stavby architekta Viktora Horty, palác Stoklet v obci Woluwe-Saint-Pierre postaveného podle návrhu českého rodáka Josefa Hoffmanna, přičemž na výzdobě interiéru se podílel Gustav Klimt, vlámské Bekináže a čtyři lodní výtahy na Canal du Centre a v jeho okolí. Jinak Belgie je bezesporu země zaslíbená cyklistice, fotbalu, pivu a čokoládě.
Historické centrum v Bruggách
Co se týče piva, prozatím stále platí žebříček serveru TasteAtlas z roku 2025. Ten se, co se týče stupňů vítězů, oproti těm předchozím žebříčkům prakticky nezměnil, neboť na prvních třech místech se tradičně umístila belgická piva. Tentokrát v pořadí 1. Tripel, 2. Dubbel, 3. Lambic. Hned v závěsu bylo na čtvrtém místě Chodské pivo a česká pivní ikona Plzeňské pivo (Pilsner) skončila až osmá. Belgické pivovary včetně těch klášterních nabízí 1500 druhů piva a v restauracích povětšinou čepují každou značku piva do značkových sklenic či půllitrů.
Co jsme navštívili v Bruselu letos
Přestože jsme se s dalšími českými návštěvníky Belgie shodli, že se nám v Belgii prozatím nejvíce líbilo středověké historické centrum v Bruggách, je na co se dívat i v Bruselu. Kromě ikonického náměstí Grand-Place (Grote Markt) a dalších historických ulic a náměstí, jakož i sošek čurajícího chlapečka (Manneken Pis), čurající holčičky (Jeanneke Pis) a od roku 1998 i čurajícího pejska (Zinneke Pis) v centru města je to bezesporu bruselský symbol Atomium. Především navštívit v noci osvětlené náměstí Grand-Place a někde v předzahrádce popíjet belgické pivo je neskutečný zážitek.
Mapa bruselského centra
Při dosavadních návštěvách belgické metropole nás však nejvíce zaujala návštěva Královských skleníků Laeken. V nich se ukrývá jedna z nejcennějších botanických sbírek v Evropě, přičemž veřejnosti bývají Královské skleníky otevřeny na dva týdny na přelomu dubna a května. Vyplatí se zajistit si vstupenky předem, a to nejlépe na všední den, kdy zde není takový nával. Dále se vyplatí vyrazit do Královských skleníků hned po ránu, jelikož dopoledne je zde nejlepší světlo na fotografování, přičemž návštěvní doba začíná v 9:30 hod. Návštěvu skleníků je vhodné spojit s prohlídkou nedalekého Atomia.
Prohlídka královských skleníků v Bruselu
Při letošní návštěvě Bruselu naším hlavním cílem byla prohlídka Královského muzea krásných umění (Koninklijke Musea voor Schone Kunsten van België). Cestou vlakem do Bruselu jsme na internetu zjistili, že každou první neděli v měsíci je bezplatný vstup do Bruselského městského muzea na Grande-Place. Jelikož jsme do Bruselu vyrazili prvního února, naše první kroky po příjezdu na bruselské nádraží Brusel-Centraal směřovaly starobylými ulicemi na Grande-Place právě do Bruselského městského muzea (Brussels City Museum). Zde je kromě expozic týkající se historie města, ukázek různých řemesel, obrazů a soch umístěna expozice zaměřená na čurajícího chlapečka. Takže již pouze na doplnění pro případnou návštěvu tohoto muzea. Letos má být v období od 1. května do 17. června zavřené.
Obraz Vraždění neviňátek v Betlému v královské galerii
Po obědě v místní restauraci jsme se přes katedrálu svatého Michaela archanděla a svaté Guduly došourali do Královského muzea. Zde je možno spatřit šest sbírek, přičemž hlavními jsou sbírky starých mistrů a muzeum moderního umění. Z náměstí vedle muzea je pak úchvatný výhled na centrum Bruselu. Do místa svého ubytování jsme pak dorazili opět vlakem. Takže jedna podstatná informace pro české návštěvníky. V belgických vlacích nehledejte bezplatné připojení na wifi. Obdobně se nenechte zmást tím, že řada belgických nádraží včetně nástupišť má charakter minulého století. Tzn. na cestujícího běžně čeká strmý výstup do vlaku.
Prohlídka univerzitního města Leuven
Stotisícové město Leuven, česky Lovaň, je sídlem Katolické univerzity (Katholieke Universiteit Leuven – KEL), která je v Belgii nejstarší. Byť patří i mezi nejstarší evropské univerzity, je o něco mladší než naše Karlova univerzita, jelikož byla založena v roce 1425. Zahraniční studenti mohou narazit na to, že na základě sporů mezi vlámským a frankofonním obyvatelstvem došlo v roce 1968 k rozdělení Katolické univerzity na dvě. Frankofonní větev byla pod názvem Université catholique de Louvain (UCL) zřízena v nově vybudovaném městě Louivan-la-Neuve, vzdáleném zhruba 40 km od Lovaně.
Mapa univerzitního města Lovaň (Leuven)
Jedna zahraniční studentka se na internetu svěřila s tím, že netušila, že Lovaně a Katolické univerzity jsou dvě, a tak si našla omylem ubytování u té druhé, přičemž následně obtížně sháněla nové ubytování u té správné, a navíc přišla o zaplacenou zálohu v nesprávném ubytování. Významným problémem dělení univerzity na dvě bylo rozdělení univerzitní knihovny, což nakonec vyřešili tak, že svazky s lichým číslem zůstali ve vlámské Lovani a svazky se sudým číslem byly přestěhovány do Nové Lovaně (Louivan-la-Neuve).
Mezi turisticky největší lovaňské taháky patří na místním Grote Markt radnice, postavená v letech 1439 až 1463 ve stylu brabantské pozdní gotiky. Její průčelí zdobí celkem 235 soch znázorňujících významné osobnosti, které byly na budovu radnice přidány až po roce 1850. Hned naproti je kostel svatého Petra (1425 – 1500).
Při letošní návštěvě Lovaně byl naším prioritním cílem kampus Katolické univerzity Leuven. Zatím účelem jsme na lovaňském nádraží přestoupili na poněkud záhadném nástupišti D na vlak směr Charleroi, kterým jsme jeli do další zastávky v Heverlee. Potom jsme se po zhruba pěti stech metrech chůze mohli kochat starobylými budovami lovaňské univerzity umístěných v rozsáhlém parkovém komplexu. Zde došlo hned zkraje i na malé občerstvení v univerzitním bistru se systémem tří cen. Nejlevnější to zde měli studenti, následovali univerzitní zaměstnanci a my, jakožto nahodilí návštěvníci, jsme zde zaplatili tu nejvyšší cenu. Jinak při prohlídce univerzitního kampusu nás nejvíce zaujala budova zámku Arenberg a parková zákoutí podél řeky Dijle s prvními jarními květy.
Centrum Lovaně s pohledem na gotickou radnici a katedrálu sv. Petra, vpředu socha studenta nalévajícího si studium do hlavy
Posléze jsme po břehu řeky Dijle vyraziil podél prvoligového fotbalového stadionu (Leuen je aktuálně na 11. místě belgické první ligy) do centra Lovaně. Cestou jsme prošmejdili uličky, náměstíčka a zákoutí místní bekináže (Groot Begijnhof) ze třináctého století, která je od roku 1998 na seznamu kulturních památek UNESCO. V centru došlo v restauraci na Grote Markt na belgické pivo s výhledem jak na gotickou radnici, tak i kostel svatého Petra. Zpět na nádraží jsme to po prohlídce městského centra vzali přes kostel svatého Michala.
Mechelen – město zvonů a zvonkohry
Mechelen je o něco menší než Lovaň, se kterou jí spojuje řeka Dilje. Jestliže Lovaň se může pochlubit Katolickou univerzitou, Mechelen si získal věhlas tím, že je historickým sídlem arcibiskupství, o což se však od roku 1962 dělí s Bruselem. Z pohádky Tři veteráni víme, že mírový a válečný stav se pozná podle toho, co se zrovna odlévá. V pohádce to byly buď písmena nebo kulky. Podobnou historii má i Mechelen. Zde se buď odlévaly zvony nebo kanony. Delší dobu jsou to již jenom zvony, a tak je Mechelen znám jako belgické město zvonů. Což zvýrazňuje nejen to, že v tomto belgickém městě je na kostelních věžích plno zvonkoher, ale má zde svoje sídlo Královská škola hry na zvonkohru, kdy v nedalekém parku je možno slyšet koncertní hru na zvonkohru podle not.
Jinak zvonkohra z kostelních věží dotváří osobitou kulisu tohoto belgického města. Nejznámější je v nedokončené věži katedrály svatého Rumbolda, ve které lze vystoupat za 10€ kolem zvonkohry a zvonů po 538 schodech až na ochoz věže ve výšce 97 m. Původní plán bylo postavit věž 167 m vysokou, čímž by se stala nejvyšší věží v Belgii. Ale jednak místním měšťanům došly peníze a zejména pak stavebníci zjistili, že podloží by neuneslo zátěž tak vysoké věže. Jelikož letos jsme navštívili Mechelen za jemného mrholení, návštěvu věže jsme vynechali, protože bychom toho moc neviděli. Před dvěma lety jsme měli větší štěstí, kdy jižním směrem jsme viděli bruselské Atomium a severním směrem pak věže kostelů v Antverpách.
Centrum Mechelenu s nedokončenou věží katedrály sv. Rumbolda
Zato jsme si letos užili prohlídek místních kostelů a katedrál, a to nejen mechelenských. Prakticky ve všech probíhala akce o vlámských malířích. A je pravdou, že na historickém území Vlámska je v kostelích plno obrazů vlámských mistrů. Jelikož při svých toulkách navštěvujeme kostely, a to nejen kvůli prohlídce, ale v kostelích se na chvíli zastavíme a odpočineme si se vzpomínkou na naše blízké, kteří již nejsou mezi námi, vytvořili jsme v roce 2019 v Sofii spolek kostelních povalečů. Z tohoto důvodu jsme v Mechelenu nemohli ani vynechat v parku vedle katedrály svatého Rumbolda návštěvu celosvětového náčelníka kostelních povalečů Velkého Žluťáka. Samozřejmě i v Mechelenu došlo na historická zákoutí, budovu místní radnice, jakož i na restauraci, ta byla thajská, a nakonec i na kavárnu, která byla zase pro změnu arabská.
Návštěva u náčelníka všech povalečů Velkého Žlutáka v Mechelenu
Prostě Belgické království se svou bohatou historií má co nabídnout i návštěvníkům z České republiky. Jelikož jsme letos používali pro přepravu k vlaku osobní auto, mohli jsme se z jiného úhlu pohledu seznámit s belgickou specifickou značkou Motoristo dej přednost cyklistovi (viz úvodní snímek). Poprvé jsme na ní narazili před dvěma lety coby cyklisté na vypůjčených kolech. S ohledem na současnou politickou situaci v Česku je velmi poučná, jelikož se v Belgii vztahuje i na české mototeroristy, pokud by jeli po belgických silnicích autem. Jinak jsme při řízení auta dávali bedlivý pozor na křižovatkách bez rozlišení přednosti (Dej přednost zprava), jelikož z boční komunikace se zprava mohla kdykoliv vyřítit skupina belgických cyklistů. Pro normální občany ČR stojí za to navštívit Belgické království a seznámit se s místními památkami a kulturou.
