Článek
Na teletextu ČT se dne 20. 5. 2024 objevila s odvoláním na britský The Guardian krátká zpráva, že podle nové studie více než 55 % vzorků spermatu z francouzské kliniky pro léčbu neplodnosti obsahovalo vysoké množství glyfosátu. Tato skutečnost dle zveřejněné zprávy vyvolává další otázky o dopadu této látky používané na hubení plevele na reprodukční zdraví a celkovou zdravotní bezpečnost.
Na místě by tedy měla být předběžná opatrnost.
Při používání glyfosátu na hubení plevele jsou tedy na místě nejen otázky o případném vlivu této látky na vznik neplodnosti, ale i otázky, zda se tento pesticid nemůže podílet na vzniku rakoviny. Podle informace zveřejněné dne 20. 11. 2023 opět na teletextu ČT má německá skupina Bayer na základě nepravomocného rozhodnutí amerického soudu ve státě Missouri vyplatit odškodnění ve výši 1,56 miliardy dolarů (35 miliardy korun) za zdravotní problémy, které vznikly v souvislosti s používáním přípravku Roundup. Soud dal za pravdu trojici žadatelů, kteří trpí rakovinou krve. Ta podle nich vznikla právě kvůli přípravku Roundup, který využívali při zahradničení.
Přes tyto znepokojivé zprávy Evropská komise vloni prodloužila používání pesticidu Roundup v zemích EU až do roku 2034. A to na základě závěrů Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), který v rozporu mj. se závěry Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny Světové zdravotnické organizace v letošním roce opakovaně konstatoval, že se s používáním glyfosátu v zemědělství nepojí žádné „kritické oblasti ohrožení“ pro zdraví lidí, zvířat ani životního prostředí.
Oznámením komise bylo v loňském roce zakončeno osmileté projednávání o případném zákazu glyfosátu v EU kvůli podezření na jeho možné karcinogenní účinky a negativní účinky na živočichy. Jestliže však výskyt glyfosátu byl již zjištěn např. v chlebu a pivu, ale také v mateřském mléce a moči, jakož i nově ve spermatu, lze považovat za znepokojující až alarmující informaci, že Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) s ohledem na své závěry připustil, že k některým hodnocením mu chyběla data.
V rámci jednání o dalším osudu glyfosátu se Česká republika postavila společně s dalšími 16 zeměmi za jeho další používání. V rámci předběžné opatrnosti by však mělo být varující, že 10 členů EU mělo poněkud jiný názor, a to včetně Německa a Francie, tj. zemí s největším počtem obyvatel v rámci EU, které se zdržely hlasování.
Páry řešící neplodnost by měly požadovat vyšetření na obsah všudypřítomného glyfosátu ve spermatu.
Česká republika odůvodnila svůj souhlasný postoj s dalším používáním glyfosátu až do roku 2034 mj. tím, že jeho používání je nenahraditelné v řadě oblastí. Tímto stát dal opět přednost potřebám byznysu a rezignoval tak na uplatnění předběžné opatrnosti při aplikaci glyfosátu s ohledem na lidské zdraví a životní prostředí. Nelze tedy od něj očekávat, že by ve světle nové studie související s reprodukčním zdravím byl sám o sobě aktivní v oblasti sledování případného vlivu glyfosátu na neplodnost.
Nelze však pominout, že i samotný Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v souvislosti se svými závěry připustil, že k některým hodnocením mu chyběla data. Za stavu, kdy výskyt glyfosátu byl prokazatelně zjištěn mj. ve chlebu a pivu, kam se pravděpodobně dostal z obilí ošetřeném tímto pesticidem, by tedy páry aktivně řešící neplodnost měly bezpodmínečně trvat na zjištění obsahu glyfosátu ve spermatu. Výsledek totiž může poodkrýt příčinu jejich obtíží. A jedině tak lze získat a nashromáždit objektivní data pro relevantní závěry, zda glyfosát působí či nepůsobí negativně na reprodukci.
Při používání glyfosátu by měly být pro lidstvo varováním dopady dřívějšího používání DDT.
Tento insekticid byl od druhé světové války používán v masovém měřítku, jelikož byl považován za zcela neškodný lidskému zdraví a životnímu prostředí. Do Evropy přivezla DDT americká armáda, přičemž mj. vězňové ve svých vzpomínkách uváděli, jakým dobrodiním byla pro ně aplikace DDT ve formě pudru, který je okamžitě zbavil veškerého dotěrného hmyzu. Ještě v 60. letech minulého století se používalo DDT ve formě pudru v tehdejším Československu např. proti vším, tj. pro přímou aplikaci na postižené vlasy.
Od prvního varování proti dopadům bioakumulativního DDT a jeho metabolitů popsaném v knize Mlčící jaro (Silent Spring) vydané v roce 1962 uběhlo k zákazu používání DDT povětšinou více jak deset až dvacet let. V samotném USA bylo jeho používání zakázáno v roce 1972 a v tehdejším Československu pak v roce 1974. Britové se dočkali zákazu DDT až v roce 1984, přičemž v řadě zemí došlo k úplnému zákazu tohoto insekticidu ještě později.
Přitom dnes již nikdo nepochybuje o tom, že metabolický produkt rozpadu i řadu let po zákazu používání DDT mj. narušuje funkci pohlavních hormonů a může mít další významné negativní dopady na lidský organismus. Podle amerického výzkumu vystavení lidského organismu DDT během dospívání zvyšuje riziko vzniku rakoviny prsu zhruba pětinásobně. Co se týče vlivu DDT na neplodnost byla v roce 2006 zveřejněna v Journal of Andrology studie o snížení pohyblivostí spermií a zvýšení výskytu defektních spermií v závislosti na obsah metabolitů DDT v krvi vyšetřených mužů.
Podílí se na nárůstu výskytu rakoviny mezi mladými ve vyspělých zemích i rostoucí promoření lidské populace chemickými látkami?
Jestliže je loňské souhlasné stanovisko Evropské komise pro další používání glyfosátu v rozporu mj. se závěry Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny Světové zdravotnické organizace, potom minimálně podezření na jeho případné karcinogenní účinky nelze pominout. A to i s ohledem na studii upozorňující na nepříznivý celosvětový trend spočívající ve významném nárůstu pacientů s rakovinou mezi osobami mladšími 50 let (rakovina s časným nástupem) ve vyspělých částech světa. Celosvětový výskyt rakoviny s časným nástupem se podle studie publikované v roce 2023 zvýšil mezi lety 1990 a 2019 o 79,1 % a počet úmrtí na rakovinu s časným nástupem (tj. u mladších osob) o 27,7 %.
Příčiny tohoto nepříznivého vývoje nejsou podle odborníků jednoznačné. Někteří odborníci vidí příčiny ve snížené fyzické aktivitě a velké konzumaci průmyslově zpracovaných potravin. Avšak s ohledem na perzistentní charakter některých karcinogenních látek, mj. i emitovaných do ovzduší, jsou v této studii významné informace, na základě kterých má každá následující generace vyšší riziko časného nástupu rakoviny než ta předchozí. Tzn., že občan narozený v roce 1980 má tedy vyšší riziko časného nástupu rakoviny než někdo narozený v roce 1970.
To by s ohledem na perzistentní charakter některých škodlivých látek ve svých důsledcích mohlo i znamenat, že s postupnou chemizací probíhající zejména ve vyspělých zemích roste míra promoření obyvatelstva perzistentními karcinogenními látkami. Určitou dávku škodlivých látek by tak mohly získat děti ještě před svým narozením a ta by se případně mohla generace od generace u vysloveně perzistentních látek postupně zvyšovat.
Teletext ČT ze dne 20. 5. 2024, str. 145
Teletext ČT ze dne 20. 11. 2023, str. 149
