Článek
Přesně před rokem mne postihly nespecifikované zdravotní potíže spojené zejména se stěhovavou bolestí, brutální nespavostí, narušenou psychikou a koordinací pohybu, jakož i dalšími potížemi, jako bylo poškození sliznice žaludku v důsledku užívání tří tablet Ibalginu denně na utlumení bolesti. Po několika týdnech chození po doktorech, kdy ani jednoho ze šesti navštívených lékařů nenapadlo i přes stěhovavou bolest, že by se za mými potížemi mohla skrývat borelióza, mě zachránila návštěva u léčitele. Ten totiž ani na okamžik nezaváhal a vyřkl diagnózu, že se jedná o boreliózu. Konkrétně o neuroboreliózu, která v mém případě napadla nervová vlákna a zakončení. Léčitelovu diagnózu pak následně potvrdil rozbor krve.
Graf s vývojem výskytu boreliózy v letech 2014 až 2025 s prognózou na rok 2026
Někteří lékaři stále mohou mít problémy s diagnózou nejen boreliózy
Na loňské peripetie s boreliózou a její diagnózou jsem si vzpomněl při nedávném čtení článku o případu rakoviny prsu, kdy pacientku s nahmatanou bulkou lékař odbyl, že se jedná pouze o zduřelou uzlinu. Jeho ledabylý až trestuhodný postup při stanovení diagnózy pak zapříčinil, že se u dotyčné ženy, která nic nezanedbala a přišla k lékaři včas, rozvinula rakovina prsu. Tento příběh byl jedním ze dvou impulsů k napsání dalšího článku o borelióze, a to s ohledem na osobní zkušenosti spojené s diagnózou boreliózy, tj. bezesporu onemocnění významně méně závažného, než je rakovina.
Jelikož stále platí, že sytý hladovému nevěří, snad jedině ti, co si protrpěli peripetie s těžším průběhem boreliózy na vlastní kůži, obzvláště pak, pokud se její diagnóza protáhla na týdny až měsíce, vědí, jak toto onemocnění dokáže významně zhoršit kvalitu života a s jakými zdravotními a psychickými problémy může být spojeno, a to včetně nepochopení ze strany lékařů při stanovení diagnózy. Osobně jsem si to prožil a v okamžiku, kdy jsem si uvědomil, že mě lékařka začala vnímat jako hypochondra, jelikož jsem přicházel zhruba každý třetí den, a to pokaždé s bolestí na jiném místě, musel jsem jí poněkud umravnit slovy: „Ale, paní doktorko, jestli to tak dál bude pokračovat, budu vás muset požádat o eutanazii.“
To, že moje osobní zkušenost nebyla, co se týče boreliózy, ojedinělá, lze pochopit po přečtení komentářů k článku „Co by lidi, ale i všichni lékaři měli vědět o borelióze“. Z něho pro ozřejmění, jak dochází k chybám v oblasti diagnostiky boreliózy a zejména pak následné účinné léčby ocituji z komentáře k výše uvedenému článku jiného postiženého: „Diagnóza byla stanovena až poté, co mě vyhodili primáři dvou nemocnic jako simulanta, a obvodní lékař mi řekl, že už má dost toho, že si stále mohu vymýšlet příznaky, které někde vyčtu z knihy.“
Jeví se jako velmi pravděpodobné, že skokový nárůst případů onemocnění lymskou boreliózou v roce 2025 nebyl náhodným vybočením, a naopak zahájil současný trend strmého až exponenciálního nárůstu
Dalším impulsem k napsání tohoto článku je pokračování aktuálního nárůstu boreliózy i v roce 2026. V oficiální statistice Státního zdravotního ústavu (tabulka onemocnění) zahrnující údaje pro roky 2014 až 2023 lze zjistit průměrné hodnoty případů boreliózy na 100 tisíc obyvatel v jednotlivých letech. Pro rok 2024 lze tuto hodnotu stanovit z oficiálního počtu případů a oficiálního počtu obyvatel k 31.12. 2024, přičemž pro takto rozšířené období let 2014 až 2024 je příznačné, že vývoj byl +/- setrvalý (viz výše uvedený graf). Nejnižší hodnoty 27 případů boreliózy na 100 tisíc obyvatel bylo dosaženo v roce 2021 a nejvyšší pak ve velmi suchém roce 2018, a to 44,5 případů.
Průměr z let 2014 až 2024 tedy činí 35,4 případů boreliózy na 100 tisíc obyvatel. Avšak v roce 2025 došlo ke skokovému zvýšení případů boreliózy na hodnotu 11 386, což po přepočtu na 100 tisíc obyvatel představuje s použitím stavu obyvatel ČR ke dni 31. 12. 2025 rekordní hodnotu 104,3 případů. To je prakticky trojnásobek oproti průměru z let 2014 až 2024 s tím, že před rokem 2025 bylo zaznamenáno nejvíce onemocnění boreliózou v roce 1995, a to 6302 případů.
Případy, kdy přisátí klíštěte je spojeno s vytvořením červeného okruží kolem místa vpichu, poskytuji postiženým po návštěvě lékaře vypořádat se boreliózou v jejím akutním stádiu a jako takové se dostává jejich onemocnění do statistických přehledů bezprostředně po nákaze. Nelze však ani vyloučit, že některý postižený červené okruží ignoruje a lékaře v akutním stádiu boreliózy nenavštíví, což se mu vymstí přechodem do chronického stádia onemocnění. Ve vztahu ke chronickému stádiu je podstatné, že signální červené okruží vzniká pouze v polovině případů, přičemž do tohoto stádia se borelióza rozvine zhruba po měsíci. Tzn. v tomto případě se onemocnění dostane do statistiky se zpožděním.
V mém případě to bylo zhruba dva měsíce po zjištění přisátého klíštěte, které považuji za podezřelé. Neznalost neomlouvá, tzn. v mém případě tehdejší neznalost, že v polovině případů boreliózy červené okruží nevzniká, a tak jsem se do statistiky dostal se zpožděním. A to i v důsledku potíží lékařů se stanovením diagnózy, jelikož moje borelióza byla statisticky potvrzena na základě rozboru krevního vzorku více jak po měsíci od první návštěvy lékaře. Co se týče tohoto zpoždění, v jednom komentáři k citovanému článku je uvedeno i prodlení v délce osmi měsíců od první návštěvy lékaře.
Klíště přisáté na této zahradě při sklizni meruněk je nejvíce podezřelé za mojí boreliózu
Právě tato zpoždění ovlivňují i zdravotnické statistiky. Ohledně dosud rekordního roku 2025, i když bylo v průběhu loňského října ještě teplo a klíšťata byla stále aktivní, někoho může zarazit na základě počasí v listopadu a prosinci počet 3392 případů připadající na 4. čtvrtletí, tj. 30 % z celkového loňského počtu. Pravděpodobně se jedná právě o doběh jak akutní boreliózy, tak zejména chronické boreliózy z předchozího období loňského roku.
Se zpožděním při stanovení diagnózy, a nezaleží na tom, zda pacient přišel k lékaři pozdě nebo, zda lékaři měli potíže se stanovením diagnózy, je pravděpodobně spojen i stav ze začátku letošního roku, kdy bylo zaznamenáno 916 případů, což byl oproti loňsku za stejné období trojnásobek. S ohledem na nepříznivý vývoj ze začátku letošního roku však bylo předčasné predikovat, zda v letošním roce bude situace obdobná jako loni či dokonce horší, jelikož se pravděpodobně jednalo z podstatné části o doběh z roku 2025 s extrémně vysokým nárůstem boreliózy.
Avšak pro stanovení relevantní prognózy počtu výskytu boreliózy v letošním roce má zásadní význam již počet onemocnění za první pololetí, kdy bylo zjištěno 5320 případů boreliózy. S ohledem na tento počet však nelze mechanicky předpovídat, že dvakrát dvě jsou čtyři a že letos onemocnění boreliózou dosáhne loňského stavu, tj. zhruba 11 tisíc případů. S ohledem na vývojové tendence v průběhu kalendářního roku je pro stanovení prognózy podstatnější údaj, že v letošním prvním pololetí bylo zjištěno o čtyři tisíce případů boreliózy více než za první pololetí vloni. Tzn. letos bylo prozatím zjištěno čtyřikrát více boreliózy než vloni, tj. opět skokově více.
Z porovnání roku 2026 s rekordním rokem 2025 pak vyplývá, že na druhé pololetí loňského roku připadlo zhruba 10 tisíc případů, tj. 87,8 % z celkového množství. Z tohoto pohledu lze považovat za pravděpodobné, že letos dojde u lymské boreliózy k dalšímu skokovému nárůstu. Zároveň lze odhad, že dojde k překročení hranice 20 000 případů, tj. zhruba 182 případů na 100 tisíc obyvatel, považovat za velmi střízlivý. A to i s ohledem na letošní suchý rok, který je pro klíšťata velmi příznivý, kdy v souvislosti s tím nelze ani vyloučit významně vyšší počet boreliózy, než je oněch predikovaných 20 tisíc případů.
Prudký nárůst boreliózy představuje zejména velkou výzvu pro naše zdravotnictví
Vakcína na boreliózu dosud není k dispozici, a tak na základě osobních zkušeností nikomu nepřeji, aby rozšířil statistiku výskytu lymské boreliózy. Statistika je však neúprosná a na jejím základě lze předpokládat, že v roce 2026 toto onemocnění postihne rekordní počet občanů ČR. Postižení mohou najít vodítko pro vypořádání se s tímto onemocněním v předchozích článcích, kde například v komentářích na citovaný článek lze dohledat i odkazy na léčitele a zdroj bylinných tinktur. Takže opakovaně doporučuji všem, které postihne nespecifikovaná bolest, jakož i další příznaky tohoto onemocnění, aby se nenechali odbýt a požadovali i rozbor krve na boreliózu. A to i za cenu milosrdné lži, kdy lékaři předhodí klíště zhruba měsíc před vypuknutím zdravotních potíží.
Osobně jsem si vědom, že ke zlepšení mého stavu přispělo i přeléčení antibiotiky, kdy po něm jsem subjektivně pociťoval útlum příznaků na cca 5 až 10 %. Souhlasím však s odborníky, že systém přístupu k léčbě boreliózy v ČR spočívající v třítýdenním podávání antibiotik je nedostatečný, a tak souboj se zbytkovými symptomy boreliózy jsem absolvoval a nadále absolvuji ve své režii.
Tzn. pomoci návštěv u léčitele, který bez zaváhání stanovil moji diagnózu, a zejména pak pomoci doporučených bylinných tinktur. Měl jsem navíc štěstí, že díky šťastném omylu jsem dospěl k tomu, že v mém případě má blahodárný účinek tinktura všehoje (žen-šenu), kterou po dvou kůrách prokládám jinou tinkturou posilující imunitní systém. Teď je to rakytník, před tím to byla echinacea nebo černý topol. Můj stav je takový, že se ve věku 72 let chystám na svůj další přechod bulharského Pirinu, v čemž mi vloni zabránila právě borelióza.
Dosavadní nárůst boreliózy, nechť je především výzvou pro naše zdravotnictví, jelikož se jeví jako pravděpodobné, že počet případů bude oproti stavu před rokem 2025 několikanásobný. Zajisté všem postiženým pomůže včasná diagnóza, kdy i test na boreliózu by měl být v případě bolestí standardem. Naše zdravotnictví by se rovněž mělo do budoucna soustředit na zajištění dostatečného množství vakcín, až tato spatří světlo světa, a zejména pak na maximální proočkovanost proti této nepříjemné chorobě.
