Článek
V minulé úvaze jsem poukazoval na možnou paralýzu státních orgánů při nefunkčním parlamentu. Nicméně šlo pouze o otázku vyhlášení krizového stavu, jak to ale bude v jeho průběhu? V ČR je ústavním zákonem zavedeno jediné opatření, které však pouze zrychluje legislativní proces - ve zkráceném řízení se Sněmovna musí usnést do 72 hodin a Senát do 24, prezident nesmí vetovat. Co ale kdyby Parlament nefungoval vůbec? Kdyby byl z jakéhokoliv důvodu standardní parlamentní proces nemožný nebo nevyhovující? Tady opět nacházíme jednu mezeru v ústavním řádu, kterou se zřejmě nikdo nepokouší zaplnit.
Zajímavé řešení této situace však zavedli do svého ústavního pořádku naši bratři Slováci. Ústavný zákon o bezpečnosti štátu v čase vojny, vojnového stavu, výnimočného stavu a núdzového stavu, který byl přijat o 4 roky později než jeho český protějšek, se od něho dost podstatně odlišuje. Vedle toho, že podrobně rozvádí možná nouzová opatření (což v ČR řeší Krizový zákon, Zákon o plánování obrany státu atd.) také ve svém článku 7 zřizuje zvláštní orgán, a to Parlamentnou radu Slovenskej republiky.
Krizový zástupce Parlamentu
Tento krizový orgán je zmocněn, aby v případě, že je za války, válečného stavu či výjimečného stavu znemožněna činnost Národní rady SR, vykonával dočasně její ústavní pravomoci. Je zde omezení v podobě těch nejvýznamnějších pravomocí - ústavní a volební zákony, mezinárodní smlouvy, vyhlašování lidových hlasování - kterými Parlamentní rada nedisponuje. Na první schůzi po obnovení činnosti Národní rady pak musejí být všechna usnesení znovu schválena, v opačném případě pozbývají další platnosti. Složení rady je následující:
- předseda a místopředsedové NR SR
- předsedové a místopředsedové výborů NR SR
- předsedové poslaneckých klubů NR SR
Zkusme tedy vytvořit takový model, jak by vypadalo totéž v případě Parlamentu ČR. Ten je na rozdíl od slovenské Národní rady dvoukomorový, uděláme tedy takovou změnu - výbory budou zastupovat jen předsedové, stejný klíč aplikujeme na obě komory a výsledek sečteme, čímž obě komory nahradíme jedním orgánem:
Tabulka poslanců hypotetické Parlamentní řady ČR
Vybraná společnost
Výsledkem je lichý počet členů, což je skvělé. Vládní koalice by měla většinu 31 hlasů, nicméně opozice by též měla dostatečné zastoupení (a to překvapivě včetně ČSSD). Budeme-li vycházet ze současného personálního obsazení funkcí v obou komorách, pak by členy takového sboru byli například Jiří Drahoš či Alena Schillerová, Olga Richterová či Tomio Okamura, dále nesmrtelný Marek Benda a také exmultiministr Karel Havlíček. Avšak například Andrej Babiš by jako řadový poslanec zůstal mimo hru.
Rozdělení stran v hypotetické radě - strany podle barev doufám každý pozná (červení jsou nestraníci, když jsou komunisti ze hry, tak se uvolnila barva)
Když jsem četl reakce na úvahu o červeném tlačítku, nabyl jsem dojmu, že mnoho lidí si i po více než roce krvavých událostí u našich východních bratranců prostě a jednoduše říká „to se nás netýká, u nás válka nebude“. Vážení, totéž si Neville Chamberlain myslel také, když v Mnichově podepisoval. A totéž si myslela spousta Američanů, když v květnu roku 01 newyorský soud vynesl verdikt nad komplici bin Ládina pro útoky na americké ambasády v Africe (mimochodem, daný soud sídlí asi 900 m od WTC). Máme jedno takové hezké české úsloví, že štěstí přeje připraveným. A mít v záloze připravené nouzové řešení, třeba právě v podobě svižně a efektivně rozhodujícího výboru o 51 členech, který by v případě krize dokázal nahradit 281 zákonodárců a několikaměsíční proces projednávání, by v některých situacích mohlo být klíčové, ba kritické.
