Článek
V minulé úvaze jsem poukazoval na možnou paralýzu státních orgánů při nefunkčním parlamentu. Nicméně šlo pouze o otázku vyhlášení krizového stavu, jak to ale bude v jeho průběhu? V ČR je ústavním zákonem zavedeno jediné opatření, které však pouze zrychluje legislativní proces - ve zkráceném řízení se Sněmovna musí usnést do 72 hodin a Senát do 24, prezident nesmí vetovat. Co ale kdyby Parlament nefungoval vůbec? Kdyby byl z jakéhokoliv důvodu standardní parlamentní proces nemožný nebo nevyhovující? Tady opět nacházíme jednu mezeru v ústavním řádu, kterou se zřejmě nikdo nepokouší zaplnit.
Zajímavé řešení této situace však zavedli do svého ústavního pořádku naši bratři Slováci. Ústavný zákon o bezpečnosti štátu v čase vojny, vojnového stavu, výnimočného stavu a núdzového stavu, který byl přijat o 4 roky později než jeho český protějšek, se od něho dost podstatně odlišuje. Vedle toho, že podrobně rozvádí možná nouzová opatření (což v ČR řeší Krizový zákon, Zákon o plánování obrany státu atd.) také ve svém článku 7 zřizuje zvláštní orgán, a to Parlamentnou radu Slovenskej republiky.
Krizový zástupce Parlamentu
Tento krizový orgán je zmocněn, aby v případě, že je za války, válečného stavu či výjimečného stavu znemožněna činnost Národní rady SR, vykonával dočasně její ústavní pravomoci. Je zde omezení v podobě těch nejvýznamnějších pravomocí - ústavní a volební zákony, mezinárodní smlouvy, vyhlašování lidových hlasování - kterými Parlamentní rada nedisponuje. Na první schůzi po obnovení činnosti Národní rady pak musejí být všechna usnesení znovu schválena, v opačném případě pozbývají další platnosti. Složení rady je následující:
- předseda a místopředsedové NR SR
- předsedové a místopředsedové výborů NR SR
- předsedové poslaneckých klubů NR SR
Zkusme tedy vytvořit takový model, jak by vypadalo totéž v případě Parlamentu ČR. Ten je na rozdíl od slovenské Národní rady dvoukomorový, uděláme tedy takovou změnu - výbory budou zastupovat jen předsedové, stejný klíč aplikujeme na obě komory a výsledek sečteme, čímž obě komory nahradíme jedním orgánem:
Vybraná společnost
Výsledkem je lichý počet členů, což je skvělé. Vládní koalice by měla většinu 31 hlasů, nicméně opozice by též měla dostatečné zastoupení (a to překvapivě včetně ČSSD). Budeme-li vycházet ze současného personálního obsazení funkcí v obou komorách, pak by členy takového sboru byli například Jiří Drahoš či Alena Schillerová, Olga Richterová či Tomio Okamura, dále nesmrtelný Marek Benda a také exmultiministr Karel Havlíček. Avšak například Andrej Babiš by jako řadový poslanec zůstal mimo hru.
Když jsem četl reakce na úvahu o červeném tlačítku, nabyl jsem dojmu, že mnoho lidí si i po více než roce krvavých událostí u našich východních bratranců prostě a jednoduše říká „to se nás netýká, u nás válka nebude“. Vážení, totéž si Neville Chamberlain myslel také, když v Mnichově podepisoval. A totéž si myslela spousta Američanů, když v květnu roku 01 newyorský soud vynesl verdikt nad komplici bin Ládina pro útoky na americké ambasády v Africe (mimochodem, daný soud sídlí asi 900 m od WTC). Máme jedno takové hezké české úsloví, že štěstí přeje připraveným. A mít v záloze připravené nouzové řešení, třeba právě v podobě svižně a efektivně rozhodujícího výboru o 51 členech, který by v případě krize dokázal nahradit 281 zákonodárců a několikaměsíční proces projednávání, by v některých situacích mohlo být klíčové, ba kritické.