Článek
Milý deníčku,
víš, jaká je nejhorší a zároveň nejlepší hračka na světě? Dětský bazének s plastovými balónky. Ty barevné potvory jsou všude. V obýváku, v kuchyni, na chodbě, v koupelně. Jakmile se jednou rozkutálí, je až nemožné je dostat všechny zpátky do bazénku.
Ale náš syn to miluje. Jakmile ráno zjistí, že je uklizeno (asi nějaké kouzlo nebo co), hned musí celý bazének otočit vzhůru nohama. (Tedy vzhůru dnem. Vzhůru nohama je celý dům už 5 minut po synově probuzení, o dalších 5 minut později je vzhůru nohama i maminka.) Balónky se rozutečou po zemi, ale to synovi samozřejmě nestačí. Je potřeba ještě vysypat lego z krabice, dřevěné kostičky z kyblíku, vyndat auta se šuplíku, protože na podlaze je najednou skvělá překážková dráha. Ani špinavé prádlo nesmí zůstat v koši, vlastně ani to čisté ještě mokré připravené na pověšení.
A takhle to teď vypadá u nás doma. Nepořádek. Všude.
Že neustálé nonstop full-time uklízení nemá cenu, to už jsme zjistili. Vymysleli jsme tedy s mužem novou taktiku.
Všechno do bazénu.
Potřebuješ dojít od stolu k posteli, ale překáží ti po cestě 10 balónků, 20 kostiček, 2 dřevění psi, jeden živý pes, zpívající volant, pyžamo a vařečka? Nevadí! Všechno dej do bazénu.
Kupodivu to funguje. Do večera bazén překypuje hračkami a dalšími věcmi denní potřeby, na zemi je relativní pořádek a my neplýtváme drahocennou energii na úklid.
Tu si šetříme na večer.
Po uspání syna si s mužem nalíváme dvojku vína, zapalujeme svíčky a … a jdeme si hrát na Popelku. Muž má za úkol vytřídit dřevěné kostičky, lego a balónky, já všechno ostatní. Dát celý dům do pořádku než odbije dvanáctá. A pak jako mávnutím kouzelného proutku oba spíme jako očarovaní.
