Dokud se nepohnou, nevšimnete si jich. Zvířata, která dokonale splývají s okolím

Mohou se schovávat před predátory nebo číhat v záloze bez nejmenšího povšimnutí. Ochranné maskování - krypse - je v divoké přírodě velkou evoluční výhodou.

Tato ropušnice (Rhinopias frondosa) má mnoho podob. Její parketou je splynout s mořským dnem - korály či obrostlými kameny. Při takovémto maskování nemá její oběť šanci. Nic netušící rybky tak loví aniž by se za nimi musela honit. Nebezpečná může být i člověku. Stoupnout na ni znamená nepříjemné poranění o její jedovaté trny.

(Brachyramphus brevirostris) je příbuzný papuchalků a vyskytuje se u vod Aljašky a východní Sibiře. Své maskování používá na vyvedení mláďat. Hnízdí přímo na zemi, na svazích orientovaných k jihu. V době péče o vejce a mládě má takzvané „hnízdící peří“. To je skvrnitě hnědé z šedými znaky a dovoluje tak alkounům sedět ve štěrku bez povšimnutí.

Skutečně nenápadný motýlek drsnokřídlec (Biston betularia) je fascinující především proto, že stal předkládaným důkazem evoluce živých organismů. Původní černobílá forma, která sloužila ke splynutí s kůrou bříz, kontinuálně tmavne a přizpůsobuje se tak k životu v industrializovaném světě (omítky, beton). Dnes již známe i černou formu „carbonaria“.

Obzvláště pakobylky a lupenitky mají fascinující tělesnou stavbu která je chrání před predátory. Pakobylky vypadají jako větvičky a lupenitky jako listy. Jde o neobyčejně zdařilou mimikru. Umí nehnutě stát a umí se i pohupovat tak, jako by jejich pohyb vedl vánek. V křovinatých porostech jsou pro ptáky k nedohledání.

Naprostá většina sov je přirozeně zbarvena tak, aby splynula se svým okolím. Skladba barevnosti peří nejčastěji napodobuje kůru stromů. Díky této vlastnosti jsou sovy velmi nenápadné a neviditelné pro potencionální predátory i kořist.

Chobotnice jsou, co se kamufláže týče, extrémně schopné. Skutečné mistryně iluzionistky. Nenapodobují jen barvu, ale také vzor a dokonce i povrch se kterým chtějí splynout. Jedná se o jediná zvířata, která dokáží cíleně měnit strukturu své kůže. Dokáží se přeměnit neskutečnou rychlostí a co víc - umí to i přes svou barvoslepost. Jak? To je stále živým tématem a předmětem zkoumání.

Zdroje:

U.S. Fish & Wildlife Service, National Geographic, Youtube