Článek
Neštěstím českých mužů je to, jak je české ženy chtějí vidět a co z nich dělají. Češky jsou poměrně nekompromisní a neúprosné v tom, jaké muže kolem sebe chtějí mít, a tuto svou představu do mužů, kteří se kolem nich nachází, projektují stůj co stůj, hlava nehlava, bez ohledu na to, jací ti lidé, muži kolem nich, ve skutečnosti jsou.
Potíž je v tom, že muži, kteří se s českými ženami stýkají, jsou součástí jejich rodin, spoluvytvářejí pro ně českou společnost, jsou zpravidla úplně jiní, než jaké je české ženy vidí a především vidět chtějí.
Sen českých žen o českých mužích
A jaké že Češky chtějí muže? Ne, nechtějí žádné statné bojovníky ani žádné odvážné mstitele, natož aby chtěly razantní imperátory nebo dominantní vůdce. To v žádném případě. Češky chtějí muže takové hebké, jemné, mazlivé, mazané až lstivé, raději slizké, úlisné a vlezlé, než muže ostré, tvrdé a silné.
A takové muže si české ženy, které chtějí vždy a za každou cenu nekompromisně prosadit svou, buďto najdou, ale mnohem častěji si je samy vysní nebo vytvoří.
Nehodící se čeští muži
Dochází pak k takovým absurdním situacím, že muži, kteří mají všechny dobré charakterové vlastnosti, jen ne ty, které od nich ženy očekávají, jsou nuceni buď se dostat s ženami do přímého ostrého konfliktu, pokud si chtějí prosadit vlastní osobnost, která je například dynamická a dominantní, nebo se zkrátka podvolit konformnímu diktátu žen a stát se mazlivými kocourky, vemlouvavými mazlíčky a hebkými pomocníky.
Jen vzpomeňte na ty všechny oblíbence českých žen, kteří se jim patolízalsky podřizují a vlísávají v tradičních českých filmech, na všechny ty odborníky, kteří radí metodami citlivými a ohleduplnými tak, že by se nad tím kámen ustrnul, na všechny ty politiky, kteří dělají možné i nemožné, aby ze sebe nakonec udělali roztomilé medvídky a neškodné přítulné kocourky.
To vše jsou čeští muži ne jací jsou, ale jaké je chtějí české ženy. O tom, že pak muži s charakterem a ostrými názory, s bystrou jasnou nekompromisní myslí a potenciálem mezinárodně uspět nikdy takovým českým ženským sítem neprojdou. Ženy před ně předstrčí svoje přítulné medvídky a všechny ty, kteří se rozhodli si na ně hrát, aby měli dostatečnou podporu ze svého okolí.
Vedlejší efekt vysněného mužského typu
A proto je Česko takové mazlivé a v podtextu věčně naštvané, protože když někoho nacpete do role, která se mu nelíbí, může ji kvůli vám sice dlouho hrát, ale uvnitř něj to vře a nakonec to někde praskne. Buď se to projeví na zdraví, nebo na konfliktech ve vztazích, nebo pokud je takové společenské frustrace moc, může se dokonce přenést na slabšího jedince a tomu třeba lidově řečeno rupne v bedně a začne třeba kolem sebe střílet nebo mlátit.
Role model českého muže od školky
A pozor, takové cpaní do rolí, které se mužům nelíbí, probíhá už ve školách. Nejen, že takový malý klučík je pořád obklopen zpravidla paní učitelkou, paní asistentkou a muže vidí ve školce a školách jednou za uherský rok, tedy tu a tam, pokud vůbec. Už od malička je po něm českými ženami požadováno, aby se choval jako mazlíček, jako ňuňánek a medvídek, a pokud se tak nechová, přízeň paní učitelky a pochvaly si zpravidla místo něj získá někdo jiný, kdo bude paní učitelce více podlézat.
České ženy by ve svých představách o tom, jací jejich muži jsou a jaké je mít chtějí, měly trochu povolit. Představa, že udělají z celého svého okolí společnost neškodných slaďoušů je přinejmenším uhnutá. Spíše tak vytvářejí frustrované schopné lidi a úspěšné podlejzáky, podrazáky a falešníky a naduté úlisné slabochy. Lepší by bylo pozorovat, jací muži ve skutečnosti jsou a dát jim prostor se projevit takoví, jací doopravdy jsou.
Češky by měly přehodnotit svoje preference toho, jací muži se jim líbí a jakým fandí, protože to, co podporují a oceňují na mužích, z nich nedělá muže, ale nějaké plyšové hračky, které se rozhodně nehodí k tomu, vytvořit mezinárodně uznávanou společnost. Místo toho se hodí leda do postele, ale tak maximálně pro malé holčičky, aby se tam samy nebály a lépe se jim usínalo…
A to není nic pro dospělé dámy, nemyslíte?
