Článek
I když se vědecké instituce, univerzity a akademie vehementně snaží prezentovat jako jediná spása pro talentované kreativce na celém světě, opak je pravdou. Ale nebylo tomu tak vždy.
Famózní zakladatelé moderní vědy jako byl Francis Bacon a Robert Boyle své objevy a přístupy zakládali na induktivní logice, na rozdíl od současných ikon vědeckého poznání jako byl Karel Popper a Albert Einstein, kteří stavěli hlavní část vědy na dedukci.
Indukce vs. dedukce
Není divu, že Einstein stavěl svou „vědu“ na dedukci. To jest na analýze dat a velkých celků informací směrem k malým částem. Sám totiž převzal vědecké poznatky od druhých. Říká se tomu stát na ramenech obrů. Když jste trpaslík, oni to ani moc nepoznají, ale když už je těch trpaslíků až moc, tak potěš koště. To se i obr pěkně prohne.
V dřívějších dobách nebylo moc co dedukovat, a proto ti, kteří měli brilantní rozum a intuici se věnovali indukci. Ergo z malých částí skládali svůj vlastní celek. Nemylte se, ani dnes není situace o moc jiná. Však sami filozofové i dnes říkají „Vím, že nic nevím.“
Dnešní věda je postavená na kopismu, asi jako když se skupina čínských dělníků 12 hodin denně věnuje pořád témuž, kopírování stejného vzoru a doufají, že z něho vymyslí něco nového. Tak takhle se na novum nepřichází.
Objevy mimo oficiality
Většina vědeckých objevů přišla na svět mimo šedé zdi univerzit i jejich oficiálních laboratoří. A přitom nám dnes chtějí ti, kteří si vědu přisvojili pro sebe, namluvit, že se bez nich a jejich uzavřených laboratoří a uzavřených akademických komplexů nepohneme dál. Omyl. Je to právě naopak. Jistě, pro chemické pokusy je třeba prostředí a ingredience a v genetice zase potřebujete špičkovou laboratoř a přístroje. Na druhou stranu například chemik Otto Wichterle své slavné kontaktní čočky vytvořil za pomoci stavebnice Merkur. Tak jak to tedy je?
Stejně jako u genetických testů je postavena práce v laboratořích právě na předpokladech, které v samotných vědeckých kukaních nevznikly. Ty musí někdo vymyslet a podle tohoto matrixu ostatní jedou. Ty nevyzkoumáte, ale pokud máte brilantní mozek, můžete na ně přijít indukcí. Dedukce je už jen úvaha postavená na celcích ostatních, a co když se mýlí? Už jen základní předpoklady dnešních genetiků vycházejí z chybné interpretace reality. Tak třeba podle genetického výzkumu mají lidé v Evropě v sobě asi 4 % genů neandrtálců. Podle genetiků je genom šimpanze z 99 % shodný s genomem člověka. Jak to tedy je? Znamená to, že šimpanz má o 95 % genů shodnějších s člověkem než neandrtálec? Nebo z čeho se měřily ty 4 % shodnosti neandrtálce s člověkem, z rozdílu mezi genem člověka a šimpanze? To asi těžko.
Co jsem tím chtěla říct je to, že klidně mějte špičkovou vědeckou laboratoř, ale když budete bádat podle falešných předpokladů, můžete svoje pokusy dělat milion let a stejně na nic užitečného nepřijdete, ani kdybyste to měli přímo před nosem.
A takto bychom mohli pokračovat v dalších oblastech. To, čím se dnes skví Elon Musk, člověk, jemuž nevěřím, je tvůrce technologií a vizionář, jsou objevy více než 100 let staré, jako elektro auto a raketové technologie, které se pouze marketingově oprašují a na základě dedukce updatují. Když dojdou vstupní data, bude po pokroku, protože na to potřebujete geniální mozek a ten mezi současnými vědci žádný nevidím. Vzhledem k tomu, že Američané byli schopni doletět na Měsíc za halasného řevu svých médií za posledních sto let jen jednou, a kdo ví jestli, tak na tom asi nejsou tak dobře, jak dělají. A to je od nás Měsíc co by kamenem dohodil a zbytek došel.
Nemožnost veřejně uznatelného nezávislého bádání
Nemluvě o takzvaných predátorských časopisech, které zaplavily vědu jako plevel, ale spíše než že by ukazovaly samostatný problém svědčí o tom, že celý současný vědecký přístup je postavený na falešných představách o tom, jak svět funguje.
Pokud byste chtěli jako nezávislý badatel nevázaný na žádnou oficiální vědeckou instituci nebo komunitu uveřejnit poznatky svého bádání v odborném periodiku, které je takzvaně impaktované, rozuměj to jsou časopisy, kde se jeden autor odvolává na toho druhého, nebude to možné. Časopis váš příspěvek ani nepřijme, protože v rámci jeho interního systému musíte vyplnit kolonku univerzity nebo vědeckého pracoviště.
Někteří vědci mají své impaktování jako sport. I několik českých vědců je mezi nejcitovanějšími na světě. To sice může být legrační olympijská disciplína asi jako hod kladivem, ale o schopnosti myslet nebo dokonce vědecky bádat to o vědci nevypovídá zhola nic. A zároveň hodně, protože kdo se musí neustále odvolávat na druhé, asi si moc v kramflecích jistý není a nic originálního do veřejného fóra nevnáší. Jenže společnost je posedlá po zdrojích a dnes už i těch intelektuálních stejně, jako byla už dávno posedlá těmi hmotnými.
Pokud svůj výzkum děláte mimo univerzitní prostředí vědeckých byrokratů, kteří by vám ho posvětili svým razítkem a etickou komisí, tak máte smůlu. Žádný vědecký časopis vám ho neuveřejní.
Někteří vědci z období arabského zlatého věku, což je tisíciletí nazpět, a vědci z období britského zlatého věku, což je stovky let nazpět, na tom se svými předpoklady a úvahami byli v průměru daleko líp co se jejich výsledků týče než vědci dnes v top laboratořích a se špičkovým vybavením. Technika a AI nezávislé myšlení nikdy nenahradí, a brzy to celé lidstvo silně pocítí na vlastní kůži. Většina lidí je natěšená na létání na Mars, ale to, že se nemůže vydržet soused se sousedem a planeta se topí v toxických odpadcích a vzduchu, který se nedá dýchat, to očividně trápí málokoho. Protože to, že někdo ví, jak uspořádat společnost a jak ji usměrnit totiž nikdo za vědu nepovažuje, jen takové ty plechové či plastikové věci, které blikají a tůtají.
A tak bychom mohli pokračovat donekonečna, protože lidská hloupost se blíží délce čísla pí.
Autorka se věnovala několika vědeckým projektům ve spolupráci s univerzitou, tak moc dobře ví, o čem mluví.
Zdroje:
Francis Bacon. Essays. 2009. Book Tree,US.
Karl Popper. The Logic of Scientific discovery. 2002. Routledge.
Peter Snustad. Genetika. 2017. Masarykova Universita překlad a vydání.
