Článek
Nedávno se zesnulý papež František poměrně negativně vyjádřil o poutním místu v Medjugorji, které je silně provázáno s kultem Panny Marie. Zpochybňoval totiž její zjevení na tomto místě. Narozdíl od papeže Jana Pavla II. rozhodně nebyl tak oddaným ctitelem Panny Marie.
A jak k tomu vlastně došlo, že má Panna Marie takové význačné místo mezi katolíky? A proč ne mezi protestanty? A jak tomu je s východní církví?
Historie křesťanského postoje k Panně Marii
Madona s dítětem je velmi častým zobrazením
Bylo tomu na koncilu v Efezu v 5. století, kde se primárně neřešil postoj k Panně Marii, ale Ježíšovo božství a soupodstatnost s Otcem. Kupodivu tato otázka musela počkat na další koncily, o Ježíšově identitě bylo rozhodnuto až mnohem později než o Mariině.
Na tomto konfilu byla Panna Marie ustanovena Bohorodičkou. A začala posvátná úcta, která zůstala v křesťanství až donynějška. Až období protestantismu poněkud narušilo tuto červenou linii úcty k Marii.
Protestanté totiž začali tvrdit, že v Bibli v podstatě o Marii nic není, kromě toho, že byla matkou Ježíše, a evangelia ji zmiňují opravdu jen vzácně. A tak je třeba se řídit Biblí a Marii moc nepřeceňovat.
Jenomže katolická církev se neřídí jen Biblí, ale také tradicí, která v jejím pojetí má úplně stejnou váhu jako evangelia. A tak se Panna Marie stala velkou církevní ikonou. Podívejme se nyní na některé z podob, ve kterých je zobrazovaná, které nám zjevují její osobnostní rysy.
Osobnosti Panny Marie
Mnohé podoby Panny Marie zobrazované v západní i východní církvi
Jednou z hlavních Mariiných podob je Bohorodička. Řecky Theotókos. Titul vyjadřuje spojení dvou Kristových přirozeností - lidské i božské. Latinsky se pojem vyjadřuje jako: Mater Dei nebo Dei Genitrix.
Jedna z nejstarších dochovaných křesťanských modliteb je věnována Panně Marii. Pod výmluvným titulem: Pod ochranou tvou. Dochovala se na egyptském papyru. Možná je její datace i ranější. V úvahu připadá třetí století. Její znění:
Pod ochranu tvou se utíkáme, svatá Boží Rodičko. Neodmítej naše prosby v našich potřebách, ale ode všeho nebezpečí vysvoboď nás vždycky, Panno slavná a požehnaná! Paní naše, prostřednice naše, orodovnice naše, u Syna nám smilování vypros, Synu svému nás doporuč, k Synu svému nás doprovoď
Již zde je vidět, že se v křesťanské komunitě ujala terminologie Boží rodička. S tím, že se křesťané nespokojili jen s Marií matkou. Získala přízvisko Něžná matka. Nebo Něžná Bohorodička.
Ikona Něžné Bohorodičky
Na snímku vidíte byzantskou ikonu ze 13 století. Říká se jí Něžná Panna Maria. Zejména v Mexiku je populární pod jménem Marie Útočištná. Vypadá jako na snímku níže:
Marie Útočištná
Její výtvarnou obdobou je ve východním křesťanství například Vladimirská Bohorodička na snímku níže:
Vladimirská Bohorodička
Ikona má bez ohledu na to, jestli je populární v západní či východní církvi, sdělit, že Panna Marie je ke svým následovníkům ohleduplná a něžná. Proto si jí také volí za přímluvu řada lidí. Osoba Boha je pro ně příliš abstraktní či v některých případech problematická.
Pak existuje ztvárnění Marie jakožto Paní sladkého polibku. Jako tato níže od řeckého umělce z 18. století:
Paní sladkého polibku
Zvláštní kategorii tvoří Marie Galaktotrofusa. To je zobrazení Marie coby kojící matky. Ve vrcholném středověku bylo téma velmi oblíbené. Nicméně Tridentský koncil v 16. století tento druh zobrazování zakázal z obligátních mravnostních důvodů.
Panna Maria mlékem krmící
Úcta k Panně Marii ve východní církvi
Ikona Naší Paní Kazaňské, datace od 14. století či dříve
Východní církev se moc od té západní katolické ve svém přístupu k Marii neliší. Až možná na to, že má k Marii poněkud specifičtější přístup, který vyjádřil pravoslavný kněz Jan Kronštadský:
Když se v modlitbě obracíš ke Královně, Matce Boží, dříve než se začneš modlit, buď pevně přesvědčen, že neodejdeš, aniž bys obdržel milost. Je důstojné a spravedlivé, abychom takto smýšleli a v tomto přesvědčení setrvávali, když se jedná o ni… Přistoupit k ní bez této (bezmezné) víry by byla urážka její dobroty.
Pravoslavní mají k Panně Marii bližší vztah než dávají najevo. V jejich kalendáři se nacházejí následující svátky vztahující se k Marii:
Naše útěcha a Jasnozřivá (21.ledna), Plačící (1.února), Obměkčení tvrdých srdcí (2.února), Duchovní prapor (3. března), Strážkyně brány (25. června), Správkyně (5. července), Nové nebe (9. září), Dárkyně Boha (11. října) a další.
Mariino panenství a duchovní význam
Obě církve - západní katolická i východní pravoslavná uznávají věčné Mariino panenství. To je totiž předpokladem k tomu, aby mohla být nazývána „čistší nad cherubíny (anděly)“.
Předpokládá se, že život v panenství vnáší mezi lidi vztahy čistě duchovní. Přesně takové, jaké jsou v Nejsvětější Trojici, na které má Maria podíl.
Marie také do jisté míry poskytuje východisko z pozemské mizérie. Tvrdí se, že kdo se jí věnuje, může zažít návrat ráje na zemi.
Zdroje:
Réginald Garrigou-Lagrange. The Mother of the Saviour. 1948. Golden Eagle Books.
Miri Rubin. Mother of God. 2010. Penguin.
https://radiozurnal.rozhlas.cz/bohorodicka-neni-postacka-rekl-papez-frantisek-a-v-medjugorje-zacalo-ubyvat-6206499
