Článek
Jak je možné, že Írán útočí na své bratry ve víře, muslimy, ve Spojených Emirátech, Saudské Arábii a Kuvajtu?
Možná proto, že to zas až tak moc jeho bratři ve víře nejsou. Podívejme se na tuto problematiku blíže. Odpověď vychází ze stovky let starého problému.
Předehra - boj o ropu v Íránu a Saudské Arábii
Jedno z ropných zařízení v Saudské Arábii
Ještě o několik desítek let dříve než ropa Saudské Arábie přišla na přetřes její naleziště v Íránu. Angličtí inženýři a podnikatelé se úplně třepali na velké zisky a na americkou ekonomiku poháněnou arabskou ropou.
Zatímco v Íránu došlo k velkému politickému napětí a neochotě s Brity a Američany spolupracovat, v Saudské Arábii šlo vše hladce. Tehdejší saudský král neměl problém se s Brity dohodnout. Nakonec přišly do Saudské Arábie i Spojené státy americké. Tato země však měla se saudským územím ještě jiné záměry - potřebovala letecké základy pro své působení v Zálivu. Ale o tom až později. Nakonec Saudové spolu s Američany vytvořili ropnou společnost Aramco, která je dnes ve většinovém vlastnictví Saudů.
V Íránu tento příběh tak pohádkový nebyl. Využití nerostného a ropného bohatství cizinci vedlo k pádům vlád a nakonec se poslední íránský šáh stal figurkou v rukou Západu. Íránci nakonec svůj ropný byznys osamostatnili, ne tak Saudové, kteří jsou na svém spojenectví s USA přímo závislí. Ale kořeny vzájemného nepřátelství Íránu a arabských zemí sahají až do doby vzniku islámu.
Sunnité versus Šíité, historie a současnost
Svatyně imáma Husajna v Iráku je zároveň místem oslavy mučednictví
Většina Íránců i sousedních Iráčanů jsou šíitského vyznání. A šíité mají svou víru postavenou ve velké míře na mučednictví. Není tedy divu, že se evropské země obávají útoků přímo na svém území. Íránci mají ve svých řadách dosud hodně lidí a hlavně evropských rezidentů, kteří mohou zaútočit kdekoliv a kdykoliv, i v Praze někde na nábřeží. Praha totiž má početnou muslimskou komunitu, druhou po Brně a Teplicích. Důvod ke zvýšeným bezpečnostním opatřením v Česku je tedy čistě racionální.
Když Mohamed zemřel v roce 632 n. l., islám se rozdělil. Zemřel totiž bez mužského potomka. Tehdy se řešilo, kdo je tak ctihodný, že může Mohameda zastoupit?
Zde vznikl základní spor. Jedni muslimové, kterým se dnes říká sunnité, chtěli člověka voleného komunitou na základě jeho vlastností. Naopak jiní muslimové, nazývaní později šíité, chtěli nástupce z Mohamedovy pokrevní linie. Byl jím jeho bratranec a zeť ‛Alí ibn Abí Tálib, první imám (vůdce a nástupce), který se oženil s Mohamedovou milovanou dcerou Fátimou. Z jejich manželství vyšli Mohamedovi vnukové Hasan a Husajn.
Nakonec došlo k masakru. Dvě skupiny muslimů na sebe narazily v boji a Alí zemřel mučednickou smrtí. Jeho náhradník, bratr Husajn, byl rovněž zabit sunnity. Další pozdější následník Muhammad al-Muntazar zmizel v jeskyni velké mešity v Sámařře, aniž zanechal potomka. Šíité věří, že byl posledním imámem, a tato funkce se stala skrytou. Až v pravý čas se podle nich objeví jako mahdí (božsky vedený), aby obnovil pravý islám, dobyl celý svět a nastolil krátké milénium před koncem všeho. Takto vypadá v kostce globální pojetí íránských šíitů, které dnes chtějí aplikovat na celý svět.
Je třeba ještě dodat, že šíité si každoročně připomínají umučení imáma Husajna. Mají procesí, při nichž se někteří sekají nožem, mečem a jinak si způsobují bolest. Šíitů je asi 20 procent muslimů na světě. Většina je sunnitská. O to víc však disponuje šíitská větev lidmi odhodlanými zemřít za svou věc. Zkušenost z írácko-íránské války, která trvala deset let a skončila v roce 1989 (po necelých deseti letech), a zde byl Írák podporován téměř celým Západem (a použil i nezákonné chemické zbraně), by měla USA poučit o tom, že Íránci vyčerpávající válku zvládají, a to bez ohledu na moderní zbraně jejich soupeřů. Pojďme se však podívat na hlavní důvod proč nyní Íránci útočí na muslimské země.
Kauza Usáma bin Ládin, USA a Saudové
Usáma pocházel z rodiny Ladinů, kteří jsou velcí stavební podnikatelé a přímá konkurence Saudů
Kontroverznost současného saudského korunního prince Muhammad bin Salmána se ukázala již při nedávné smrti novináře na saudské ambasádě, která proběhla na jeho příkaz. Nyní ale budoucí saudský král překonal všechny představy. Vyšlo totiž najevo, že patřil mezi několik lidí, kteří amerického prezidenta Donalda Trumpa k útoku na Írán tlačili!
Paradoxně tehdejší válku proti teroru v roce 2001 americký prezident George Bush nevyhlásil proti Saudské Arábii. Přitom z ní vzešli hlavní útočníci na dvojičky v New Yorku, především velká hlava za celým útokem: Usáma bin Ládin. Proč to někdejší americký prezident nijak nereflektoval?
V archívu nejstarší vojenské akademie USA ve West Pointu existuje kolekce vzácných dopisů od Usámy bin Ládina, které psal své vládě. Jsou k dispozici i online, viz odkaz níže.
Každý o Usámovi bin Ládinovi ví, že byl terorista, a že jako první narušil klid zbraní přímo na americké půdě. Málokdo ale ví o jeho četné korespondenci. A zde se začíná odvíjet příběh, který nám může napovědět, proč dnes Írán útočí právě na Saudskou Arábii (případ Spojených Emirátů je podobný)
V dopise z roku 1995 píše tehdejšímu saudskému králi Fahdovi rozhořčený dopis, který je mimořádně zajímavý. Jedná se de facto o ekonomickou analýzu poměrů tehdejší Saudské Arábie. V ní se dozvídáme, že při nástupu krále na trůn byla ekonomická situace země poměrně vyrovnaná. Vzhledem k tomu, že Saudská Arábie podle Usámova dopisu disponovala čtvrtinou zásoby ropy na světě, neměl by se o její ekonomickou situaci nikdo bát. Vzhledem ke spekulacím a velkým projektům, které byly navázány na značnou míru korupce, se naopak země za vlády krále Fahda zadlužila. A to mu Usáma vyčítal.
Nejen to, také vyčítal Saudům, že se podbízejí a zcela bez vlastní důstojnosti jednají s USA v podřízeném postavení. Když se tehdejší americký prezident odmítl s králem setkat v jeho rezidenci a trval na setkání na americké vojenské základně, saudský král k němu obchotně přihopkal jako jeho sluha. Tento dopis umožňuje náhled do mysli nejznámějšího teroristy na světě. Můžeme z něj vyvodit, že nebyl spokojen s vývojem ve vlastní zemi a náboženské důvody nebyly jediné, které ho vedly k jeho drastickému činu.
Z kolekce Usámových dopisů Američané po analýze zjistili, že byl schopen poměrně sofistikované komunikace, kterou uměl přizpůsobit jednotlivým lidem a vybranému publiku. Usáma byl schopen stavět fakta a lidi do takového světla, že to sloužilo jeho záměrům. Upozorňuje dopisy veřejnost na fakt, že Saudi podporují komunistické guerilly v Jemenu, kteří zase naopak bojují proti Islámu jako takovému. Cituje v této záležitosti Korán, kde se uvádí, že člověk, který zabije muslima, jde přímo do pekla. Usáma chtěl za každou cenu odstranit tehdejší vládu Saudů v Saudské Arábii a myslel si, že její napojenost na Američany je jedním z hlavních problémů.
A nyní se zastavme. To, že Saudská Arábie a Spojené Emiráty poskytly svou logistiku k útoku na Írán, se podle islámského pojetí rovná vyhlášení války mezi věřícími. Vždyť ten, kdo zabije svého bratra muslima, je proklet. A takto proto dnes jednají Íránci.
Írán, dříve známý jako velmoc Persie (není bez zajímavosti, že název země Írán znamená totéž co Irsko, tedy „země árjů“), se chová jako rozzuřený pouštní lev, který vydává tak hlasitý řev, že jej lze slyšet až k nám. Najde se krotitel, který by na něj platil?
Další zdroje:
Karen Elliot House. On Saudi Arabia: Its People, Past, Religion, Fault Lines–and Future. Knopf Doubleday Publishing Group. 2013. Reprint.
Dopisy Usámy bin Ládina. Knihovna West Point vojenská akademie USA.
