Článek
Jak víme, různé druhy živočichů a rostlin je možné šlechtit na různé variety a poddruhy. Dobře to známe u plemen koní, u psů, koček, holubů, králíků, dobytku a dalších zvířat, stejně jako to známe u rostlin a různých variet druhů jako jsou tulipány, narcisy, ovocné stromy a další. Šlechtit je možné ale také lidi.
Šlechtitelské úspěchy lidských šlechtitelů
Jsou například rodiny, které se v minulosti rozhodly, že se budou šlechtit podle kritéria, například takového, které se nazývá posedlost mocí. Jiné partnery než ty, kteří jsou také celí žhaví na to ovládat druhé a jejich majetky, si nevybírali. Dalo by se říct, že se během let v Evropě vypěstovala jistá lidská varieta, která se vyznačuje tím, že je posedlá mocí a manipulací s druhými a jejich majetkem a schopnostmi a vůbec všeobecně nadaná posedlostí vlastní a tendencí posedlost jako takovou podporovat, hlavně posedlost uživatelskou, tedy posedlost užívat vše dostupné stůj co stůj a na číkoli účet. Šlechtěním se tak vytvořila liga profesionálních uživatelů a kontrolorů všeho, co by se kde ještě užívat dalo. A pak máte z Evropy jeden vyžraný úhor.
Šlechtění nebo evoluce?
Z dnešního hlediska se obecně rozdělování lidí podle ras, kast, národností a dalších rozdělujících kritérií nepovažuje za zrovna šťastné a dává se do souvislosti s rasismem, xenofobií a diskriminací. Eugenika, tedy zkoumání metod šlechtění lidí jako celku, je považovaná skoro za sprosté slovo. Šlechtit lidi prostě není moderní.
V minulosti se zde vyšlechtila aristokracie jako skupina lidí zaměřených na moc a ovládání druhých, stejně jako se zde vyprofilovala skupina lidí zaměřených na důstojnost a ponižování druhých, vyprofilovaly se tu vlivem geopolitických podmínek národy, které se snaží chránit svůj genofond před cizími vlivy, ale je to rozumný přístup, který by do budoucna měla společnost zaujímat?
Domnívám se, že ne. Podle mého názoru má mít prim evoluce, nikoli šlechtění. Rozdíl mezi evolucí a šlechtěním je markantní.
Principy šlechtění
Šlechtění je výsledek vědomé práce s genofondem nějakého druhu včetně lidského.
Při šlechtění se vybírají jednotlivé vlastnosti jednoho druhu a ty jsou posilovány. Taková varieta má pak speciální schopnosti, jako to například známe u plemen psů nebo koní, která jsou uzpůsobená a vyšlechtěná k různým účelům a vhodná na něco jiného. U rostlin máme například variety jedné rostliny více okrasné nebo užitkové či určené k rozdílným účelům či s jiným vlastnostmi, jako jsou například různé poddruhy jahod nebo brambor. Známou věcí ale je, že takto šlechtěné varianty nebo plemena mají tendenci při dlouhém šlechtění degenerovat a jsou náchylná k různým dědičným chorobám a musí docházet pravidelně k obnově jejich genofondu a například u rostlin je některé variety například ovocných stromů nutné roubovat vždy na nějakou nešlechtěnou původní základnu, aby se vůbec uchytily.
Princip evoluce
Při evoluci dochází k posunu druhu jako takového k jinému druhu. Dochází k němu přirozeně, na základě principů přesahujících lidské vědomí a manipulativní zásah. Tento proces není příliš v historii vysvětlen a zmapován, ale je jasné, že k němu dochází. Jednoznačným důkazem jsou archeologické nálezy předků člověka, které mají jasné znaky vývoje od nižšího primáta k člověku dnešního typu. Při evoluci se vyvíjí celý genofond daného druhu, lépe se přizpůsobuje prostředí nebo si lépe přizpůsobuje je a zpravidla u něho dochází k organizaci složitějšího typu než jaká byla u jeho předchůdců, jak můžeme pozorovat u evoluce od nejjednodušších organismů ke složitějším.
Šlechtění lidí
Pokud bychom ve společnosti začali pracovat se šlechtěním lidí a chtěli uznávat současnou takzvanou šlechtu jako něco mimořádného, mohli bychom se domluvit, že budeme lidi šlechtit dál. Že si například vedle rodin posedlých mocí vypěstujeme rodiny s vysokým inteligenčním potenciálem křížením vysoce inteligentních lidí, že si vypěstujeme rodiny mimořádně vysoké, blonďaté s modrýma očima nebo například rodiny oplývající hudebním talentem či touhou pracovat v zemědělství nebo například rodiny posedlé humorem či bojovností.
V minulosti přirozeně k výběru takových genů docházelo, když rodiny svým potomkům zpravidla vnucovaly partnery podle rodové tendence ke šlechtění či trvaly na partnerech stejné rasy či národnosti nebo stavu a zámožnosti a zpravidla konkrétní partnery přímo vybíraly. Je to ale správně a chce lidstvo jít tímto směrem? Chce se šlechtit jako se šlechtí koně nebo psi či zelenina a výsledky takových šlechtění velebit?
Lidská evoluce vs. zaostalost šlechtění
Podle mého názoru je šlechtění špatná cesta a slepá evoluční větev, lidé by se měli naopak místo šlechtění snažit o to dát prostor evoluci, tedy samovolnému posunu celého svého genofondu směrem k vyšší formě existence, než na které je v současnosti, a to prostředky značně vyspělými svou přirozeností, jejichž součástí je individuální výběr partnera dle vlastních preferencí.
Bohužel jsou tací, kteří chtějí takzvaně evoluci dopomoci zásahy v genetickém kódu a vůbec v genetice jako takové. Takoví lidé si hrají na bohy, ale výsledky to zdravé ani perspektivní nepřinese. Evoluce je mocnější než oni.
Zcela v rozporu s evolucí je šlechtitelské schéma. A stojí v cestě zdravého vývoje jedince a společnosti. Posuzování lidí po šlechticku je podle mého názoru zvrácené a přežité a je to proti filozofii celého současného zdravého směřování globální společnosti a domnívám se, že západní aristokracie by se také už mohla sbalit a vypadnout ze svých pozic, a hlavně by mělo být postaveno mimo zákon podporovat a obdivovat veřejně rodiny, které nutí své členy ke sňatkům podle určeného šlechtitelského vzoru jako nějaké mopslíky.
Vždyť je to ostuda sama.
