Hlavní obsah
Víra a náboženství

Tibetský buddhismus očima Mensanky

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Mensanka

Tibet je náhorní plošina, která byla staletí uzavřena, jen pár zasvěcenců ji mohlo navštívit. Dnes jsou tibetští guru a knihy dostupné všude na světě. Co tato víra přináší a jaké je její pozadí?

Článek

Pozadí tibetského buddhismu a kultury Tibetu

Když Číňané za diktátora Maa dorazili do Lhasy v Tibetu, aby ji zkomunizovali, současný Dalajláma tam již nebyl. Se skupinou mnichů a bodyguardů překročil hranici do Indie a tam dlí dosud. Jen občas se podívá po světě. Často kupodivu byl v České Republice a to díky jeho přátelství s Václavem Havlem. Dá se říci, že právě díky Havlovi se tibetští buddhisté prosadili v celé Evropě. Česká Republika byla totiž taková rampa na raketový start tohoto mnohoznačného náboženského systému.

Dalajlámu Tibeťané nemají odevždy, dosadili ho kupodivu Mongolové za jejich okupace Tibetu. Došlo k tomu až v 16. století. Ostatně slovo dalaj znamená v mongolštině oceán a láma je obdoba indického guru. Lámové měli až do doby čínské okupace spolu s feudálními princi celý Tibet v rukou.

Současná čínská komunistická propaganda neváhá používat obrazy z tibetské historie, kdy byl prostý tibetský lid vystaven šikaně feudálů a vystaven drakonickým zákonům a trestům. Za krádež se v Tibetu donedávna sekaly ruce, ale to i jinde.

Tibetský buddhismus je vlastně směsice domácího náboženství respektive čarodějnictví zvaného Bon a buddhismu, který byl importován z Indie. Obsahuje proto mnoho praktik, které s původním buddhismem nemají nic společného a zároveň nemají nic do činění s původními čarodějnickými praktikami Tibeťanů. Současný dalajláma je členem jedné ze čtyř hlavních tibetských sekt, Gelugpy, která je v něčem nejméně magická. Mniši této sekty sedí a odříkávají nazpaměť celé stohy knih. Je to spíše taková sekta vědátorů. Ale nemylte se, kdybyste se účastnili jejich debaty, rozhodně by vám jako akademická nepřipadala. Tibetští mniši v zácviku jsou zvyklí na poměrně agresivní verbální útoky, někdy dokonce i na fyzické přetlačování. O hlavních tibetských náboženských festivalech byli pravidelně mnichům k dispozici vysocí muži s holemi, kteří usměrňovali namačkaný dav chtivý po uctění některého z tibetských božstev.

Dalajláma byl dokonce obviňován některými svými krajany z toho, že uctívání jednoho z božstev striktně zakázal. Přisuzovalo se to tomu, že nemá pozitivní účinky pro obyvatelstvo. Nicméně krvelačných aspektů a hrozivých božstev má tibetský buddhismus až hrůza. Tibetští mniši byli zvyklí se cvičit u hřbitovů a různých jiných míst s negativní energií, jako byla místa masakrů. Domnívali se totiž, že mohou energii zde napěchovanou transformovat. Někteří ano, někteří ne. Podle toho také vypadala délka jejich života. Současný dalajláma je však spíše písmák než nějaký náboženský guru a je značně ve svých náboženských perspektivách ovlivněn západní vědou.

Dalajláma a jeho výběr

Výběr dalajlámy však dosud měl daleko k nějakému formálnímu aktu. Malé dítě muselo poznat předměty předchozího dalajlámy mezi desítkami ostatních. Oproti obecnému předpokladu, že byl vybrán jeden budoucí dalajláma, byla často zvolena celá skupina dětí, která byla následně pozorována a vychovávána. Většina dalajlámů se nedožila věku, kdy by mohla převzít moc, to si jejich mentoři prostě pohlídali. Dnes už je dalajláma spíše formální funkce, nebo pozice takového tibetského maskota, protože sám nynější dalajláma se vyjádřil, že by nebyl proti, aby jeho následníkem byla žena a vybrána normálními nikoliv nadpřirozenými prostředky.

Tibetský náboženský systém

Tibetští guru se v něčem podobají těm indickým. Odtud je tu přenos z indického náboženského systému. Žáci daného učitele musí projít dlouholetým školením k tomu, aby se dostali přes různojaký systém daných kategorií svěcení. Je pravda, že někteří západní učitelé, kteří si převzali od některých neprozíravých lámů obchodní značku, rozdávají svěcení a stupně jako na běžícím pásmu, zjevně z komerčních důvodů, ale takto tibetský systém zamýšlen nebyl. Problém tibetského buddhismu paradoxně spočívá v jeho kreativním pojetí duchovna. Tibeťané samotní se zcela ztratili v různých bardech, utopili se v blahosklonných pocitech extáze a upozadili se před hrozivými božstvy Západu a hlavně Číny. Pokud by tibetský buddhismus v sobě opravdu zachoval magickou složku původních obyvatel této náhorní plošiny, horských čarodějů, nějaká sekulární čínská armáda by proti němu neměla šanci. Ale stalo se.

Propagace Tibetu na Západě

Nebývalý zájem o tibetský buddhismus spustili Britové, kteří se po dlouhém čase, kdy jej navštívili někteří katoličtí mniši z Evropy, pokusili do Tibetu prorazit, tentokrát ve skupině. Učinili tak poměrně nevybíravě a poslali na něj rovnou celou armádní jednotku. Co čert nechtěl, v této době byli právě na vzestupu novináři, a ti pečlivě o průběhu konfliktu informovali zpět do Británie. Byl z toho velký skandál, ale stejně Britové něco ukořistili. Podobně jako svého času nacisté, kteří Tibeťany považovali za původní Árijce, a Tibeťané s nimi dokonce na okultistických praktikách z vlastní vůle spolupracovali. Dokonce i v tehdejším protektorátu Čechy a Morava. Pokud znáte tajemné podzemí v Jihlavě, tak budete možná vědět, že po ukončení války se v něm našli někteří mrtví Tibeťané.

Nacisté podobně jako Britové toužili rozlousknout tajemství tibetských lámů, akorát každý po svém. Díky západní propagandě, se po celém světě rozšířilo povědomí o tajemných schopnostech tibetských lámů, kteří se třeba dokáží po smrti rozplynout a nezanechají po sobě žádné stopy. Jeden takový Čech se dokonce zřejmě Tibetem inspiroval, když chtěl po nějaké zubní doktorce, která stále ordinuje, aby jej zabila a tvrdil jí, že po smrti jeho tělo zmizí. Asi si hrál na lámu. Poučení pro ty, kteří mají rádi fantasmagorie, vyhněte se tibetskému buddhismu jako čert kříži. Nebo taky můžete skončit mrtví.

Úskalí tibetského buddhismu

To je další osidlo tibetského buddhismu. Původně bylo jeho esoterické poznání určeno jen vyvoleným, těm, kteří na něj měli hlavu a byli v něm vyškolení. Prostý lid mohl akorát tak po kolenou obcházet kolem stúp a blahořečit lámy. S příchodem tibetského buddhismu na Západ se vše změnilo. Západní lidé, kteří ovládali technické vynálezy se Tibeťanům zdáli jako lidé s pokročilejší hlavou, než je jejich vlastní lid. Spletli se. Vynálezy totiž přineslo do Evropy jen hrstka geniálních mozků, ostatní na nich jen jedou a ovládají je pomocí tlačítek a příkazů, nicméně netušíce o jejich skutečné podstatě fungování, což platí i o řadě dnešních ajťáků, kteří jen pečlivě následují instrukce, které vymysleli geniální hlavy před nimi. To, že má opice samopal neznamená, že jej vymyslela. Je však lepší se jí vyhnout a případně jí ještě další zbraně nepřidávat. A to bohužel udělali Tibeťané v Evropě a USA.

Samotný dalajláma byl zaskočen růstem zájmu o tibetský buddhismus až natolik, že se snažil tento zájem krotit a vyzýval Evropany k tomu, aby se spíše věnovali vlastním tradicím, které jim sedí daleko více. Pravdou je, že ikonografie a obsah tibetského náboženství se s křesťanstvím poměrně vylučuje, protože křesťanství je ve své teologii ve srovnání s tibetským buddhismem poměrně omezené. Nikde v Tibetu totiž nečekají na nějakého spasitele na kterého by naložili své hříchy. Takhle zjednodušeně Tibeťan svět nevnímá. A je dobře, že prostý tibetský člověk se do tibetské teologie nemontuje, to je dobré poučení.

Tibetský buddhismus a duševní nemoci

Zvláštní efekt má tibetský buddhismus na mentální ochoření a duševní nemoci. Tibeťané neznají schizofrenii ani neznají lidi, kteří by museli být medikováni a vyděleni od společnosti kvůli svým představám. Do jisté míry je to dáno tím, že Tibeťané jsou navyklí na řadu představ, které by Evropané okamžitě označili za halucinace či bludy, Tibeťané je však umí odlišit od sebe a jsou prostě do jisté míry imunní proti duševnímu a duchovnímu balastu.

Zatímco Evropané jsou velmi chytlaví na jakoukoliv barvitou představu a neumí ji řádně zpracovat. Z mnoha představ pocházejících z jiného kulturního prostředí tak vznikly bludy a halucinace, které dnes léčí západní psychiatři. Jako lék pro narušené Evropany se rozhodně terapie Tibetem nedá doporučit. Stav takových lidí by se mohl jen zhoršit. Nelze si totiž plést chorobné bludy s vyspělými duchovními představami, které někdo opravdu viděl a zažil a umí s nimi pracovat. Schizofrenika nevyléčíte ještě větším zabludováním, ale naopak ubráním těchto představ z jeho kontextu.

Pojítko mezi tibetským buddhismem a Evropou

Jisté spojení mezi Tibetem a některými Evropany je, a to právě v oblasti magie a čarodějnictví. Lidé extrémně vnímaví na auru ostatních ve vašem okolí existují, stejně jako ti, kteří mohou váš život poškodit či změnit prostřednictvím čarodějnických rituálů a kleteb. Nevěříte? Myslím, že věříte, jinak byste tolik nevěřili astrologii a špatným znamením. Třeba číslu 13.

Zdroje:

https://www.novinky.cz/clanek/domaci-chlupate-masivni-nohy-mu-pri-chuzi-susti-obec-na-trinecku-desi-velky-cerny-pavouk-40456768

Cyrus Stearns. Luminous Lives: The Story of the Early Masters of the Lam'bras in Tibet. Wisdom Publications

Robert A.F. Thurman. Essential Tibetan Buddhism.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz