Článek
Vlasta rád hrál tenis. Hrůza. Kdo dneska rád hraje tenis, že? Vlasta byl drsný na svoje podřízené. Hrůza. Kdo dneska z podnikatelů vybudoval svou firmu podobným způsobem, všichni místní podnikatelé jsou něžná holoubátka, to všichni víme. Vlasta se bavil s Němci. Hrůza. Němci byli nacisti, a až na to, že kolaboraci s nimi podepsal celý český stát se svým náhradním vedením, protože to skutečné zmizelo za kopečky, tak Vlasta asi dostatečně nepochopil, že to je jen jako a že má spolu s celým českým národem předstírat, že je někdo jiný, než na koho si hraje. Na to ale Vlasta nebyl. On byl totiž člověk přirozený a živelný, otevřený a sršící inspirací, a k tomu se nikdy nedopracujete, když budete mít deset tváří, osobnost jako měňavka a charakter jako tělo žížaly.
Vlasta Burian: černé české svědomí
A Čechům se podařil jeden majstrštyk, podařilo se jim si zajistit, aby celý svět uvěřil tomu, že nebyli žádní kolaboranti, přestože se navenek ze strachu podřídili nacistickému Německu. Že to může jít i jinak nám nedávno předvedli jiné národy. Ale takoví Češi nejsou, a skutečnost, že zde byl nějaký velký kolaborat, zkusili hodit na jiné lidi, a jedním z nich byl právě Vlasta Burian. Člověk nesnesitelně talentovaný, nepříjemně západní a otevřeně sám sebou. Tedy pravý opak ducha, který později plně ovládl Česko.
Vlasta Burian a Jan Werich: přátelé či nepřátelé?
Vlasta Burian a jeho kauza s Werichem, kdy ho Werich napadl ze zámoří, přispěl k jeho společenské likvidaci a pak se mu zpětně omlouval a pomáhal mu, když už bylo pozdě, jen vykresluje důvod, proč mám na Wericha alergii. Werich je totiž pravý protipól Buriana, a to z jednoho prostého důvodu. Werich byl pravým opakem přirozenosti. Hrál si na pravý opak toho, co byl. Ve skutečnosti to byl nepříjemný člověk, který rád a vydatně buzeroval lidi, nadutec, který se rád povyšoval nad druhé, a hýřil, který bezohledně využíval svoje okolí. Své o tom ví distingovaný básník Vladimír Holan, který s ním bydlel v jednom domě a mnoho dalších, jako například ti, kteří mu dělali sluhy a posluhovače. Ano, i za totality měl Werich služebnictvo a více se o tom můžete dozvědět v knize Pražské příběhy od Dana Hrubého. Tak tím vším byl Werich ve skutečnosti, což by mu vlastně nikdo samo o sobě zas tolik navyčítal, takový byl kdekdo. On si ale navenek hrál něco úplně jiného, na noblesního mudrce a vybraného znalce života. V tom se lišil od Vlasty Buriana, a proto na něj také tak agresivně a slabošsky zaútočil. Vadilo mu, že Vlasta je tím, kým je, a ještě je navíc rychlejší, bystřejší, talentovanější a schopnější než on.
Vlasta Burian měl božský talent a neuvěřitelný tah na bránu
Vlasta Burian nebyl žádný andílek, ale to není žádný hřích. Podnikatele a politiky tady chválíte a podporujete bez ohledu na jejich nemožné povahy jen proto, že mají peníze a prestiž, a to Vlasta Burian i se svou láskou k vybrané společnosti a zbohatlickým manýrům na tom byl často mnohem líp než takoví dnešní podnikatelé a politici, které vy tady tak velebíte, a to si často jen hrabou pod sebe zásluhy druhých. A to Vlasta Burian udělal pro druhé daleko víc než to, on uměl lidi opravdu pobavit. A ještě něco navíc. Uměl diváka strhnout svou bezprostředností a udivit svým organickým vibrantním talentem. Své podřízené buzeroval, ale narozdíl od jiných si u toho nehrál na andílka a laskavého mudrce a nepředstíral, jaká je to ztělesněná dobrota. Šel do věcí natvrdo.
Příkaz shora ohledně Vlasty Buriana?
To, že se tu na něj Češi vrhli po válce, nemělo nic společného s komunismem, ten to jen umožnil. Stalin nepsal do Prahy žádné depeše „Zlikvidujte Burianovi život“. Ale jako by se stalo. Burian totiž vypadal jako Němec a choval se jako Němec, ale tím to také nebylo. Nikdy si nehrál na nacistu a kolaboroval osobně míň, než celé české vedení. Vadilo ale, že byl sám sebou a že se toho nebál. To totiž je v Česku problém, když jste sami sebou, to se najednou vyrojí všichni, kteří jsou jen zkřečovaní křečci, zahnilí chuligáni a zpropadení pazgřivci a začnou šmejdit a krákat, jak se jim to nelíbí, protože vědí, že kdyby autentická energie a inspirativní múza vjela do nich a rozvibrovala jejich nitro i tělesnou schránku, všichni by viděli, co jsou zač, a nedalo by se na to dívat.
Tento text napsala autorka na základě inspirace z duchovního světa jako médium Vlasty Buriana, který si tímto vyřizuje svoje účty se zpropadenci a svými úhlavními otravovači, aby jeho duše měla už konečně klid. A komu se to nelíbí, má mu prý políbit… Co, to autorce nesdělil.
Zdroje faktických informací:
Jan Boris Uhlíř. Protektorát Čechy a Morava 1939-1942. 2017. Ottovo nakladatelství.
Ivan R. Černý. Vlasta Burian zpět na scénu.Olympia. 2020.
Josef Frais. Pavel Jiras. Vlasta Burian. Obrazový životopis. 2002. Formát.
Dan Hrubý. Pražské příběhy - Na cestě Malou Stranou. 2015 , Pejdlova Rosička.
Dan Hrubý. Pražské příběhy. 2018. Nakladatelství Pražské příběhy.
