Článek
Nedávno proběhla v médiích zvláštní zpráva. Češi jeli do Mongolska učit místní lidi značit turistické cesty. To se Mongolové ve vlastní zemi nevyznají? Ale ano. Nicméně české turistické značení, toť unikát!
Viděli jste ho jistě nesčetněkrát, i městské usedavé typy se s těmito značkami mohou setkat nejen na okrajích městské zástavby. Ale jak to celé vzniklo?
Počátky českého turismu a značení
Jeden z prvních předsedů Klubu českých turistů. Vratislav Pasovský. Tehdy bylo členství spíše prestižní záležitostí. Byli v něm doktoři a právníci…
Klub českých turistů vznikl v příznačném roce 1888 a již v roce 1890 přednesl předseda klubu, architekt Vratislav Pasovský, přednášku na téma označování cest:
Tato práce náleží dozajista mezi přední povinnosti každého spolku turistského, a to tím spíše, jelikož lze označovací práci vykonati s malým poměrně nákladem, což pro mladý spolek jest okolností velmi důležitou.
Tehdejší předseda Klubu českých turistů jistě netušil, v jak velkou síť značek se to celé zvrtne.
Ne všichni však tyto počátky kvitovali s povděkem. Pasovský pokračoval:
Na nejkrásnějších místech byl turistům zakazován vstup do lesů se zdůvodněním, že by docházelo k ničení přírody a plašení zvěře.
Klub českých turistů kontroval, že naopak jejich přítomnost povede k větší návštěvnosti turistů a tím pádem k většímu odbytu místních zemědělských produktů.
Jistí občané v okolí Příbrami vzali značky jako posvátný úkol. Opatřovali je obrázky svatých. Mnohde pak došlo k jejich znehodnocení především ze strany německého obyvatelstva. Nejspíše je zbožní Němci považovali za rouhání nebo se naopak divili tomu, proč orientační značky kryjí svatí. Ať tak či onak, byl to vandalismus.
Aby se zabránilo odcizování původních plechových tabulek, malovaly se značky přímo na stromy.
Kde byly první značené trasy
Konec červené trasy
Vzhledem k tomu, že se tehdejší klub českých turistů soustřeďoval převážně u Prahy a z ní byly podnikány mnohé pochody a výlety, je pochopitelné, že první značené trasy vznikaly ve středních Čechách. Především v okolí Berounky a v Brdech.
Standardizace značení
Nakonec se ustálilo pravidlo: prostřední pás široký deset centimetrů, krajní čtyři centimetry. Jenomže. V Táboře tomu bylo jinak, v Plzni taky. Největší extrém byl v Písku. Zde místní turisté dělali dokonce trojúhelníky.
Došlo i k národnostním rozporům. V Jilemnici se odehrála podle nadpisu ve věstníku turistů: Surovost. Titul odkazoval na hrubý incident vandalství. Označovací tabulky, které dal zřídit hrabě Harrach v česko-německém provedení, byly bez milosti strhány.
Barvy značení: od červené k žluté
I o tyto značky se starají čeští turisté
Hlavní barvou byla původně červená. Postupně byla přidána modrá, zelená a žlutá. Česká obec turistická založená národními socialisty trvala na značení kosočtverci. Očividně dříve neměl tento tvar tak hanlivý význam jako dnes.
V roce 1938 dosáhla délka značení čtyřiceti tisíc kilometrů! Už tehdy jste po turistických trasách v Česku mohli „obejít zeměkouli“.
Komunistická odbočka: turisté žijí dál!
V roce 1948 byl Klub českých turistů komunisty zrušen. Komunisté znárodnili i jeho veškerý majetek: 104 chat, hotelů, restaurací, 168 nocleháren, 8 rozhleden, 46 hradů a řadu društevních podílů.
Majetek obhospodařovalo družstvo služeb. Sokol byl také zrušen (v roce 1956).
V roce 1969 vznikl nový Český svaz turistů. Řídil ho stranický předseda, ale členové byli zpravidla „normální“ lidé, kteří chtěli výletovat a jen využili změnu infrastruktury a její přeměnu do komunistického hávu. Značení dál pokračovalo beze změn. Trasy byly rozšířeny o více než 35 700 kilometrů!
Po revoluci; trasy se rozšiřují
Logo Klubu českých turistů
Klub českých turistů byl obnoven a působil v rámci ČSTV ještě do roku 1997. V roce 1990 měl padesát tisíc členů. Dnes jich je na 30 000. Síť značek se rozšířila především díky extenzi do zahraničí o dalších 44 000 km. A dnes je značkařů na 1950 lidí, což činí tak 17 kilometrů na jednoho.
Až tedy půjdete po některé z tisíců českých turistických tras vězte, že za nimi stojí obětavá práce několika generací českých turistů.
Zdroje:
Marek Šálek. Turistická značka. 44 tisíc kilometrů tradice. 2024. nastole.
https://cc.cz/cesi-uci-mongolce-lasce-k-chozeni-pesky-v-zemi-zavadeji-naucne-stezky-a-turisticke-znacky/
