Článek
Pěstounská péče je náročný osobní závazek, nikoli cesta k zbohatnutí. A jediné „výdělky“, o které můžeme mluvit, slouží především k pokrytí výdajů na děti.
Kolik pěstoun opravdu dostane?
Odměna pěstouna je přímo vázána na minimální mzdu, která od roku 2025 činí 20 800 Kč měsíčně. Ti, kteří mají tři a více dětí nebo některé ve vyšším zdravotním stupni, dosahují maximálně 41 600 Kč měsíčně. Nezávisle na počtu dalších dětí se vysoké částky nevyplácejí automaticky – navíc je tato odměna považována za zdanitelný příjem, podléhá odvody na zdravotní a sociální pojištění.
Příspěvek na auto? Ano – ale s přísnými limity
Ano, pěstouni mohou žádat o příspěvek na zakoupení auta, ale ne proto, aby si pořídili nový vůz. Podmínkou je péče o minimálně tři děti. Výše příspěvku činí 70 % z pořizovací ceny nebo prokázaných nákladů na opravu vozidla, maximálně však 100 000 Kč. Nepřísluší dokonce automaticky – jde o jednorázovou dávku, kterou pěstouni mohou využít maximálně dvakrát během deseti let, přičemž celkový limit činí 200 000 Kč.
Ještě jednou – nejedná se o bonus ani splátku na firemní flotilu, ale kompenzaci výdajů rodin s více dětmi. A je přísně limitována – auto nesmí sloužit k výdělečné činnosti.
Další dávky – ani to není výdělek
Vedle odměny a příspěvku na auto pěstouni mohou čerpat další podporu od státu:
· Příspěvek na úhradu potřeb dítěte – měsíční dávka na základní potřeby, která se liší podle věku a případného zdravotního hendikepu.
· Jednorázový příspěvek při převzetí dítěte – když se dítě začne starat, dostane se několika tisíc korun na první výdaje.
· Zaopatřovací příspěvky pro mladé dospělé – po 18. roce pokračují dávky až do 26 let: buď 17 250 Kč měsíčně, nebo 28 750 Kč jednorázově, pokud ukončí péči po zákonné době.
Tyto podpory jsou určeny primárně na zabezpečení dětí. Nevytváří z pěstounské péče byznys, ale pomáhají zajistit, že děti mají střechu nad hlavou, dostatek jídla, oblečení, školní potřeby i zdravotní péči.
Shrnutí: S čím pěstouni pracují?
Pěstounství není cesta k finančnímu zisku, ale k zodpovědné životní službě. Stát nezajišťuje luxus ani nadstandardní výhody – pouze ty, které umožňují jednotlivým rodinám plnit roli pěstounů smysluplně. A co si budeme povídat - nejde o nijak závratné částky.
Pokud slyšíte, že „pěstouni dostávají peníze na auta a milióny měsíčně“, už víte, že realita je jiná. Věcné odměny účelově kompenzují výdaje, ale nemají sloužit ke generování zisku. A právě proto platí – ten, kdo chce být pěstounem kvůli výkonu nebo penězům, je na omylu. Pěstounská péče je služba. Ne byznys.
Pokud chceme, aby pěstounská péče mohla dávat co nejlepší výsledky, musí být podporována správně – nejen finančně, ale hlavně lidsky. Protože na rozdíl od „zlatého dolu“ je to spíš zlatá, těžce vydobytá cesta k tomu, aby ohrožené děti měly šanci na důstojný život.
