Článek
Čeká vás náročný rozhovor s nadřízeným, kolegou v práci nebo s partnerem. Očekáváte, že nebude jednoduchý. Hladký průběh má jen málokdy, když jde o něco, na čem vám záleží, ať už jde o uznání vaší práce, nevyjasněné kompetence s kolegou nebo výběr destinace na dovolenou. Protějšek vás totiž vždy převálcuje svými argumenty, je pohotový, důrazný a rychlý ve svých reakcích.
Vy takový nejste. Ty nejlepší myšlenky a argumenty vás vždycky napadají až dodatečně, když je po všem, a když si zpětně rozhovor přehráváte v myšlenkách. Vyčítáte si, že jste raději měli říct tohle a ono a tamto zase vůbec neříkat a rozhodně nekřičet, nerozbrečet se nebo nesklopit uši. Měli jste lépe uhájit sami sebe, vždyť Váš požadavek byl oprávněný a pochopitelný.
Z rozhovoru odcházíte poražení, nevyslyšení a nespokojení. Jste na sebe naštvaní a na toho druhého taky. Máte pocit, že na vašich potřebách, pocitech, názorech, myšlenkách a nápadech až tak nezáleží.
Cítíte se neschopně, bez nálady, a navíc vypadáte jako vztekloun nebo ten, kdo uhne a na všechno přistoupí. A ve finále máte, co jste nechtěli. Šéf vám peníze nepřidal, vaše úspěchy jsou přehlížené, z kolegy nemůžete vytáhnout podklady, které nutně potřebujete k dokončení své práce a jedete na dovolenou, kam jste vůbec nechtěli.
Proč vás to nejlepší nenapadne hned
Na vině jsou emoce a mozek. Když nás totiž někdo zaskočí, překvapí, jsme vyvedeni z konceptu a ocitneme se v nepříjemné v situaci. Nastupují emoce, které nás v tu chvíli zaplaví. Vypíná se racionální část mozku, která je zodpovědná za přemýšlení, argumentaci, formulaci myšlenek. To nám pak dochází argumenty i slova, nenapadá nás žádná myšlenka, prostě tupé prázdno. Vládu přebírá jiná část mozku, která je zodpovědná za emoce a pocity. Tady buď začneme křičet, bránit se nebo rezignujeme. To je úplně normální a přirozený děj. Jakmile jsme opět v klidu, relativní pohodě a nepříjemné emoce odezní, hned nás napadá tisíc lepších možností, jak jsme měli reagovat.
Jak zvládnout náročný rozhovor lépe
Skvělé je, že komunikace je dovednost a jako taková se dá trénovat a vylepšovat. Můžete vyzkoušet některý z uvedených tipů.
1. Pozorujte. Vysledujte nefunkční vzorec vašich rozhovorů a ten nabourejte. Jak obvykle rozhovor, výměna názorů, řešení konfliktů, vyjednávání probíhá? Úplně konkrétně. Kdo začíná, kde probíhá, co u toho děláte? Jaká slova, tón hlasu, postoj těla volíte? Co vám běží hlavou, jak se cítíme? Kdy začínají převládat emoce? Až se vám podaří vypozorovat, jak obvykle vaše náročné rozhovory probíhají, zkuste vzorec někde nabourat a udělat něco jinak.
2. Vytěžte svou zkušenost. Zapátrejte ve své paměti po situacích, kdy se vám dařilo v komunikaci lépe. Co jste dělali jinak? Nevíte? Nevadí. Vězte, že i blbá zkušenost se dá využít ve váš prospěch. Třeba v tom, že budete vědět, čemu se máte vyhnout a na co si dát příště pozor.
3. Vylaďte se na rozhovor. Na náročný rozhovor musíte mít energii, sílu a být na něj předem naladění. Vytvořte si dostatek prostoru. Dopředu si naplánujte schůzku se šéfem nebo kolegou. Zkuste požádat partnera o pár minut času v době, kdy víte, že oba máte na rozhovor klid.
4. Nepodceňte přípravu. Příprava vám dodá víc klidu a jistoty. Máte se o co opřít a na nic důležitého nezapomenete. Ujasněte si, co chcete řešit, držte se tématu, připravte si předem argumenty, buďte věcní, své pocity vyjadřujte popisně, začínejte od sebe. Klidně si na papír sepište osnovu rozhovoru. Připravte si návrhy řešení, možnosti, které nabídnete. Ujasněte si, jaký má být dobrý výsledek toho rozhovoru, abyste byli spokojení. Co pro vás bude úspěch?
5. Vezměte si čas. Když vás rozhovor zastihne nepřipravené, něco vás zaskočí v jeho průběhu nebo cítíte, že vás zaplavují emoce, odstupte ze situace. Dopřejte si čas na odeznění emoce, zklidnění a přemýšlení. Někdy stačí udělat si slovní odstup, někdy pomůže přerušit rozhovor a na chvíli z něj odejít. Vždycky je lepší, když manažerujete své emoce Vy, než když manažerují ony vás.
V článku vycházím z toho, co se v klientské praxi nejvíce osvědčuje.
