Článek
Pozvání k rozhovoru do televize DVTV.cz přijali Petr Burda a Jiří Holzmann z kapely The Tap Tap, která je složená převážně z hendikepovaných osob. Petr Burda se v posledních letech proslavil hlavně svými videi na instagramovém účtu , kde si ze sebe a svého hendikepu dělá krutou formou legraci. Trpí takzvaným syndromem zkamenělých lidí, což je zjednodušeně postupné kostnatění celého těla. Od této nemoci se také odvíjí název jeho účtu stounmen29.
Syndrom zkamenělých lidí
oficiálně nazývaný fibrodysplasia ossificans progressiva (FOP), je vzácné a progresivní genetické onemocnění, které postihuje pojivovou tkáň. Představte si ho jako zlověstnou kletbu, která proměňuje svaly a vazy v kost. Nemocní s FOP se tak postupně stávají „zkamenělými“, ztrácejí pohyblivost a v těžkých případech se nemohou ani hýbat.
Příčina FOP je mutace genu ACVR1, která vede k abnormální tvorbě kostní tkáně. U pacientů s FOP dochází k nadměrnému růstu kostí a kostních výrůstků, tzv. heterotopických osifikací, a to i v místech, kde by se kostní tkáň za normálních okolností tvořit neměla. Tyto výrůstky se mohou objevovat v svalech, vazech, šlachách a kloubech.
FOP se obvykle projevuje již v dětství, a to vrozenou deformací palců u nohou a opakovanými otoky měkkých tkání. Po úrazu, operaci nebo i banálním poranění, jako je očkování, může dojít k rozsáhlému ztuhnutí kloubů (ankylóze) a tvorbě kostních výrůstků, které omezují pohyblivost. V těžkých případech může FOP vést k úplnému ochrnutí a smrti.
Na FOP neexistuje žádný lék, ale existují léčebné metody, které zpomalují progresi onemocnění a zmírňují jeho symptomy.
Kripl je pro nás běžné oslovení
Během rozhovoru se ptal moderátor Martin Veselovský na oslovení kryple. „Už několikrát jsem od vás slyšel slovo kriple v těch videích, vůči sobě si to říkáte. Jako předpokládám, že kdybych já řekl o vás kriple, tak to už je za hranou,“ dotázal se moderátor. „No, vy nám to budete říkat, až co budeme natáčet to video. Jenom to nevíte zatím.“ (Scénku, kterou společně natočili Petr Burda, Jiří Holzmann a Martin Veselovský si můžete přehrát níže) „Dobře, ale jako v principu to, že vy si říkáte kriple, to chápu, protože jste se na tom domluvili. Jako já to vlastně vnímám trochu jako nadávku,“ oponuje Veselovský. „Za mě není to nic sprostýho, je to výraz, kterej tady je zakořeněnej léta. Myslím si, že to pochází asi z němčiny. A nás to nějakým způsobem vůbec neuráží. My mezi sebou tohle výraz používáme jako zcela standardně, asi bysme takhle jako se nechovali k někomu zdravýmu třeba. Ale, že když někdo kolem nás projde a řekne zdar kryple, je to pro nás naprosto jako přijatelnej stav a humor,“ odpovídá Holzmann. „Ale zároveň je to tak, že to jsme přesně my. I mezi těma, jak vy říkáte teda, nebo my říkáme kriplama. Jsou výjimky, kterým by to vadit mohlo, takže určitě jako nedoporučujeme, když uvidíte jakéhokoliv vozíčkáře, říct mu na první dobrou, čau kriple. To by asi jako žvejknout nemusel ale,“ dodává Burda.
Veselovský se dále ptá na sledující. „Jakých reakcí se jako běžně dočkáváte na svoje videa?“
„Musím říct upřímně, snažím se odpovídat všem a tak. Takže veskrze pozitivní,“ odpovídá Burda a dodává, „samozřejmě pak, když je nějaká spolupráce s někým třeba kontroverzním, nebo že nevoní každýmu, tak tam může bejt nějakej ten hejtík, ale vesměs na TikToku paradoxně mám asi smířlivější a milejší komunitu než na Instagramu. Tam se to víc jakoby ostrakizuje. Přitom je to jakoby zajímavý, že jo, ta generace Z a ty mladší jsou na TikToku, ale na Instagramu, tam mám jakoby polární lidi, no, že jedny to hltaj a druhý píšou takový ty klasický, jakože sprostý něco, trapný a podobně, no. Ale já se snažím odpovídat i těm, já si myslím, že to je tak dobře“. „Co jim odpovídáte?“, pokračuje s dotazy Veselovský. „Tak jako různě, že jo, buď jako odbydete něco, díky za názor, nebo většinou to píšou takový ty lidi, co mají dvouciferný IQ. Takže spousta gramatickejch chyb. Tak mu napíšou kámo, furt lepší než tvoje čeština a podobně. No, jako nesmíte se nechat, si myslím.“
Chtěl jsem dokázat, že influencer může být každý
"Jako rozumím tomu, že asi mezi sebou, nebo jak jste říkali, tak jako takhle jste prostě jako, takhle jste jako ustrojený. To znamená, takhle jako mluvíte normálně. Ale od toho je relativně dlouhá cesta k tomuto začít natáčet a jako stát se tím jako někým, kdo prostě ve veřejném prostoru jako trousí humor opravdu jako hustýho kalibru. Takže jako co vás to napadlo to točit?, dotazuje se Veselovský a slova se ujal Holzmann. „Vlastně Petr začal už před nějakou dobu, jak popisoval. Ta jeho motivace byla, já si myslím, i trošku jiná, než tady říkal. Chtěl ukázat dceři svojí bývalý přítelkyně, že může být influencer. A to byl myslím ten úplně prvotní motiv. Já jsem se k tomu přidal v loňském.“
"Ne, není to úplně tak. Je to tak, že ona s tím TikTokem přišla a chtěla vidět, mě zajímalo, co tam ty děcka dělají a tak. Ale to influencerství, to vyplynulo asi jako časem. Když člověk zjistil, že jo, lidi začali sledovat a jako spousta těch situací vzešla jakoby od lidí, protože.
Inspirace chodí od lidí
„Lidi Vám navrhují, co byste mohli točit?“, pokračuje v rozhovoru Veselovský. "Jo. Ono to bylo tak, že mi, není to tak dávno, dva roky dozadu, napsal nějakej borec, komentář pod nějaký moje video. Hej, jak ten týpek neotvírá pusu nebo něco takovýho. A já jsem jako pomocí video komentáře, který jde na TikToku udělat, mu na to odpověděl. A tak vznikla nějaká první salva jakoby toho zájmu, nebo jak to říct. Když jsem vtipnou formou odpovídal lidem na dotaz. Oni se ptali na takový banální věci, jako že z logiky vaší nebo číkoliv prostě je to jasný, ale ptali se třeba, jak spíš a podobný věci. Jako nejsem táta saxany, že bych spal někde zavěšenej nebo tak. Spím normálně v posteli jako každej, že. A takovýhle jako banální věci. A mě už to pak limitovalo nebo štvalo a věděl jsem, že s Jirkou, protože jsme spolu léta bydleli a tak Máme podobný humor. A nechtěl jsem být otrokem těch dotazů lidí. Zase, aby to neznělo zle, že. Ale já jim za to děkuju, já jsem za to rád. Ale prostě chtěl jsem se vymanit z té škatule, odpovídat jenom na dotazy, a tak jsme začali hrát, no.
Závěrem
Od lidí jako je Petr Burda bychom se měli inspirovat. Ne každý má to štěstí, že je zdravý a ne každý si svého zdraví váží.
Zdroje:
