Článek
Kampaň proti čtyřem škůdcům byla jednou z nejkontroverznějších akcí nechvalně proslulého Velkého skoku vpřed Čínské lidové republiky. V letech 1958 až 1962 se její vedení pod taktovkou Mao Ce-tunga rozhodlo vymýtit čtyři živočišné druhy, o kterých byli přesvědčení, že škodí. Jednalo se o komáry, mouchy, krysy a vrabce. Původní záměr byl učinit z Číny hygienicky čistou zemi, avšak výsledkem byla ekologická katastrofa s tragickými následky.
Plakát, který lákal k likvidaci škůdců
Komáři, mouchy a krysy se na seznam iniciativy k vyhlazení škůdců dostali kvůli svému podílu na šíření nakažlivých chorob, jako je tyfus, malárie a mor. Polní vrabci byli pro změnu označeni za hlavní konzumenty obilných zrn a likvidátory úrody. Tvrdilo se, že každý vrabec ročně zkonzumuje 4,5 kg obilí, čímž údajně připraví čínský lid o tisíce tun úrody.
Soutěže v zabíjení a přešlap, který stál život miliony lidí
Aby vláda docílila svého cíle, spustila mohutnou kampaň, která zmobilizovala doslova celou Čínu. Na každém rohu vysely plakáty a poutače, které měly přimět každého občana k likvidaci těchto čtyř škůdců. Ve školách a na pracovištích se rozdávaly plácačky na mouchy a pořádaly se soutěže v zabíjení hmyzu. Kdo donesl nejvíce obětí, vyhrál. Mrtví komáři a mouchy se vážili, krysám se uřezávaly kvůli evidenci ocasy.
Nejintenzivnější a nejviditelnější boj však probíhal proti vrabcům a dalším ptákům. Lidé vyzbrojeni vzduchovkami, praky, hrnci a prakticky vším, co mohlo jakkoliv plašit ptactvo, pronásledovali opeřence na každém kroku. Zabíjeli je buď přímo, nebo ničili jejich hnízda a rozšlapávali vejce. Tam, kde nebyl možný přímý útok, jim lidé hlukem znemožňovali přistát. Koordinované likvidační akce probíhaly tak, aby neměli vrabci šanci uniknout na klidné místo, kde by mohli přistát. Vyčerpaní ptáci pak doslova padali z nebe na zem, kde se stali snadnou kořistí.
Během necelých dvou let byla čínská populace vrabců téměř zlikvidována. Odhady hovoří o zhruba jedné miliardě zabitých ptáků. Kromě toho bylo zlikvidováno přibližně 1,5 miliardy krys, 100 000 tun much a 10 000 tun komárů.
V dubnu roku 1960 se ukázalo, že kampaň proti vrabcům se nečekaně obrátila proti svým iniciátorům. Před zahájením akce totiž nikdo nezkoumal stravovací návyky vrabců, a až v roce 1959 biologové z čínské akademie věd zjistili, že hlavní složkou potravy vrabců je hmyz, nikoliv obilná semínka. V důsledku téměř úplného vyhubení ptactva došlo k nekontrolovatelnému přemnožení hmyzu, zejména sarančat a housenek, jejichž hlavním zdrojem potravy jsou právě obiloviny. Místo očekávaného nárůstu úrody tedy došlo k jejímu dramatickému úbytku.
Kampaň, která měla zajistit dostatek potravy, tak přispěla k prohlubujícímu se hladomoru. Mao Ce-tung nakonec nařídil vyřadit vrabce ze seznamů škůdců a nahradit je štěnicemi. Obnova populace vrabců a s ní i návrat ekologické rovnováhy však trvala dlouhé roky. Hladomor, který kampaň způsobila, měla podle odhadů na svědomí přibližně 20 milionů lidských životů.
Nenapravitelná Čína
Na tragickou lekci z poloviny 20. století Čína pravděpodobně již zapomněla. V červenci roku 1998 totiž vedení města Čchung-čching nechalo vyvěsit plakáty, které vyzývaly obyvatele opět k likvidaci škůdců, tentokrát švábů. Podobná akce proběhla tentýž rok i v Pekingu, který se pokusil se škůdci vypořádat ještě jednou v roce 2009, před oslavami 60. výročí vyhlášení Čínské lidové republiky. Na seznamu se opět objevili potkani, mouchy a komáři, vrabci naštěstí již ne.
Zdroj: Wikipedia
