Článek
Energetika a hospodářství: spása jménem fosilní plyn?
V části o moderní infrastruktuře a dostupné energii slibuje SPOLU „zodpovědnou a moderní energetiku“ a ochranu domácností před vysokými cenami. Chce prosazovat odklad druhého evropského systému emisního obchodování (EU ETS 2), zastropovat cenu emisních povolenek a podporovat „přechodné zdroje“ – plynové elektrárny. Fialova vláda přitom aktivně lobbovala, aby fosilní plyn získal status „udržitelné investice“, v červenci 2022 premiér vítal rozhodnutí.Evropského parlamentu o zařazení jádra a plynu do taxonomie EU a označoval plynové zdroje za „přechodové“. Následně vláda v prosinci 2024 schválila Národní klimaticko‑energetický plán, který počítá s plynovými elektrárnami jako vhodným přechodným zdrojem a potvrzuje, že uhelné elektrárny mají skončit nejpozději v roce 2033. Ačkoli Evropa se mezitím přihlásila ke zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na 42,5 %, český plán počítá jen s 30 % a podceňuje výstavbu větrníků či akumulace.
Ve slibech o „energetické bezpečnosti“ SPOLU opomíjí jednu podstatnou skutečnost: Česko v posledních dvou letech své závislosti na ruském plynu reálně nezbavilo. Podle údajů Českého statistického úřadu bylo v listopadu 2024 přibližně 70 % veškerého dováženého plynu z Ruska; meziroční nárůst podílu ruského plynu činil 110 % a oproti létu 2023 (kdy se dováželo jen 3 %) je to dramatické navýšení. Vláda přitom v roce 2023 tvrdila, že už „nemáme ani molekulu ruského plynu“. Tato realita kontrastuje s deklarovanou podporou Ukrajině, zatímco vláda posílá zbraně na Donbas; miliardové platby za plyn fakticky financují ruskou válečnou ekonomiku.
SPOLU slibuje zároveň „odpovědné veřejné finance“ a zároveň masivní investice do jádra a infrastruktury. Přitom výsledky jejich vládnutí ukazují, že zatímco zadlužení narůstá, tak v investicích se vesele škrtá (zejména pokud jde o vědu a vzdělávání). Vzhledem k tomu, že pokud už SPOLU o daních mluví, tak jedině o jejich dalším snižování, nezbývá nic jiného, než položit oblíbenou otázku politiků SPOLU „Kde na to vezmeme?“ V roce 2023 skončilo hospodaření státu schodkem 288,5 miliardy Kč; i když šlo o nižší deficit než během pandemie, byl to čtvrtý nejhlubší schodek v historii a státní dluh stoupl na 3,1 bilionu Kč. Vláda vyčerpala mimořádnou dividendu ČEZ a dočasné daně, aby schodek nepřesáhl plánovaných 295 miliard, ale strukturální problémy nevyřešila. Odpovědná hospodářská politika by měla hledat cesty ke skutečné fiskální udržitelnosti, nikoliv spoléhat na přechodné příjmy a současně slibovat další snižování daní.
Věda, výzkum a školství: stagnace pod rouškou „moderního vzdělávání“
SPOLU ve své kapitole „kvalitní vzdělání a špičková věda“ slibuje zavedení umělé inteligence do výuky, podporu talentovaných studentů a nový zákon o vysokých školách. V části o výzkumu slibuje posílit investice do čipů, autonomních systémů a vesmírných technologií. Na papíře to zní jako recept na ekonomiku 21. století; realita vypadá jinak:
- Stagnující rozpočet na vědu a výzkum. Výdaje na výzkum dosahovaly v letech 2022–2023 zhruba 40,2 miliardy Kč a dva roky fakticky nerostly. Inflace v roce 2023 dosáhla 10,7 %, což znamená reálný pokles financování. Až v září 2024 vláda schválila navýšení rozpočtu na vědu na 43,3 miliardy (meziročně +8 %). Rozpočet Akademie věd ČR se zvýšil asi o 300 milionů na 7,95 miliardy, což je při tak nízké inflaci v roce 2024 (2,4 %) jen malé vylepšení, ale rozhodně nenapravuje reálný propad z předchozího roku. Vláda měla prostor investovat do vědy i díky rekordním příjmům z daně z příjmu právnických osob, přesto volila škrty.
- Školství bez vedení a podpory. Program mluví o moderních školách a kariérním řádu pro učitele, avšak v praktické politice vláda během funkčního období řešila spíše spory o platy a valorizaci tarifů. Připravovaný kariérní řád i nový zákon o vysokých školách stále nejsou schváleny. ODS hovoří o reformách, ale školám - učitelům, žákům a rodičům - nedopřeje dostatečný rozpočet k jejich realizaci.
Je paradoxní, že stejná ODS, která jako hlavní strana vládní koalice v letech 2021–2025 nedokázala ochránit rozpočty na vědu před inflací a odkládala důležité reformy, nyní - stejně jako v minulých volbách - slibuje „světové standardy financování“. To není strategická vize, ale snaha zapomenout na vlastní nečinnost.
Sociální politika: zodpovědný stát jen pro někoho
Sekce „přívětivé Česko a spokojené rodiny“ obsahuje sliby dostupných školek, flexibilní práce pro rodiče, daňových výhod a moderních služeb pro seniory. Realita však ukazuje, že vláda hledala škrty především na straně občanů:
- Penzijní změny. V roce 2023 kabinet prosadil nižší mimořádnou valorizaci důchodů a v následujících letech omezil běžnou valorizaci.. Reforma se odkládá; vláda tak sebrala miliardy na úkor seniorům a zároveň nenašla odvahu na dlouhodobě spravedlivější systém.
- Konsolidační balíček. Takzvaný „ozdravný balíček” z roku 2023 zvýšil daně na potraviny, knihy a léky, zavedl limity na zaměstnanecké benefity a zdražil poplatky. Podle kritiky odborníků se opatření dotkla zejména střední třídy, zatímco velké korporace a fosilní průmysl zůstaly relativně nedotčeny.
SPOLU přitom v programu slibuje „adresné dávky a superdávku“, tedy pokračování systému, který už v minulosti vedl k byrokratickým komplikacím a často nedostatečné pomoci. Namísto odvážných sociálních inovací (například garantovaného příjmu či flexibilní podpory v chudobě) volí konzervativní přístup, který znevýhodňuje zranitelné skupiny.
Proč potřebujeme alternativu
Petr Fiala vyzývá voliče, aby se rozhodli mezi „naší odpovědnou vládou“ a vládou Andreje Babiše. Takové dilema je však falešné. Koalice řízená ODS měla čtyři roky na to, aby:
- připravila odklon od fosilních paliv a upevnila energetickou nezávislost na Rusku, místo toho ale lobbovala za „zelený“ plyn a stejně plánuje nové plynové elektrárny;
- zpřístupnila vzdělání a vědu evropskému standardu, avšak rozpočty reálně klesaly a inflace je znehodnotila;
- konsolidovala veřejné finance, ale přinesla čtvrtý největší deficit v historii a zvýšila dluh na 3,1 bilionu Kč;
- tvrdí, že pomohla rodinám a seniorům, ale místo toho je zatížila vyššími daněmi a nižší valorizací.
Opravdu myslím Česko si zaslouží moderní evropskou politiku, která dokáže současně podporovat Ukrajinu a omezit financování ruského režimu, investuje do obnovitelných zdrojů a vědy a poskytuje spravedlivé sociální záruky. Dlouhodobé výzvy – klimatická změna, digitalizace, stárnutí populace – nelze řešit pouhým odmítáním Babiše. Řešení Fialova vláda nedokáže dodat. Je čas dát prostor nové generaci politiků, kteří nabídnou transparentní, zelenou a proevropskou alternativu.
Poznámka: autor kandiduje jako za stran Volt Česko v nadcházejících parlamentních volbách. Tento text vznikl na základě veřejně dostupných údajů k 21. srpnu 2025. V případě nových dat mohou být některé informace aktualizovány.
