Článek
Na začátku tohoto týdne vyvěsil Andrej Babiš na svůj Instagram (a nejspíš i jinam, ale já mám zaplaťpánbůh jen jednu sociální síť) nový příspěvek, ve kterém slibuje, že pokud se dostane do vlády, zruší koncesionářské poplatky, které odvádíme povinně České televizi a Českému rozhlasu. A lidi mu na to pozitivně reagují a tleskají, přestože se jedná o čirý prázdný populismus. Opět.
Dále ke zrušení dodává, že veřejnoprávní poplatky by byly hrazeny z rozpočtu, jako je tomu u mnoha dalších evropských zemí. Jistě, co také jiného by k tomu měl dodat. Odkud jinud by se asi tak peníze braly. Veřejnoprávní služba dotace ze státních peněz potřebuje, bez toho by nemohla fungovat a stala by se z ní služba soukromá, komerční, nevyvážená a poplatná. Takže financovat se musí. No a když ne přímo z našich kapes, tak hezky obloukem z rozpočtu.
Z jaké části rozpočtu, z jaké položky, kde by se vzaly peníze navíc, zda-li by se někde ubraly nebo by šly na dluh, nic takového příspěvek neříká. Jako obvykle. Jedná se opět o prázdný populistický výkřik s jediným cílem - zasáhnout cílovou skupinu voličů hnutí ANO, pevněji si připoutat ty stávající a případně získat nové. Však to není v této zemi nic těžkého, mnoho lidí nemá komplexní povědomí o mnohém a slyší už jen na planá slovíčka. A není třeba něco vymýšlet, představit koncepci, jak co udělat, v tomto případě rovnou doložit návrh finančního plánu toku peněz od vyschlého poplatkového k nově pramenícímu rozpočtovému.
Protože tak je to vždy, když se mění způsob financování, musí se někde ubrat, aby se mohlo někam přidat. Nebo se jede na dluh. Základní ekonomická logika. Pro spoustu lidí však mimo rámec jejich uvažování. A tak Babiš zase křiknul do svého publika a ozývá se souhlasné bečení.
Pojďme si projít fakta kolem koncesionářských poplatků. A pěkně polopatě, aby to pochopil každý. I když už dopředu vím, že pro voliče Andreje Babiše házím nejspíš hrách na zeď nebo mlátím prázdnou slámu, chcete-li. Kdo se nechce nebo neumí zamyslet a není ochoten přehodnotit svoje názory a myšlení, tomu není rady a pomoci. Ale zkusím to. Zkouším to vždy a nepolevuji. Za dobrou věc se musí neustále a donekonečna bojovat, i když se už dopředu tuší, že prohra je téměř jistá. Tou prohrou rozumějte v mých očích výhru hnutí ANO v příštích volbách do Poslanecké sněmovny.
Tak tedy: televizi platíme 135 Kč měsíčně a za rozhlas 45 Kč měsíčně. To je v součtu 180 Kč. To jsou přibližně 3 velká plzeňská piva nebo jedna krabička cigaret. A kolik si obojího mnoho lidí měsíčně dopřává a má na to, že? Dalším faktem je, že se tyto poplatky nezdražily od roku 2008 (u rozhlasu dokonce od roku 2005). Tedy více než 15 let. Napadá vás něco jiného, co od té doby nezdražilo? Mě tedy ne. Vše šlo nahoru nejméně dvojnásobně trojnásobně a mnohé i vícenásobně.
Tento rok vyšly zprávy, že vláda plánuje navýšení poplatku v součtu za televizi a rozhlas o směšných 25 Kč. Zdůrazňuji, že za více než 15 let. A v dalších letech by zdražování nepřekročilo míru inflace. A odezva českého lidu? Obrovská vlna nevole a protestů. Kvůli 25 Kč po více jak 15 letech. Pro mne je to prostě neuvěřitelné a jen těžko pochopitelné. To je snad tak složité si uvědomit, že cena všeho prostě roste? Tedy i náklady na výrobu pořadů České televize a rozhlasu? A také platové požadavky jejich zaměstnanců? Tak jako všech zaměstnanců napříč všemi odvětvími? A to vše se má financovat poplatky zamrzlými v předminulém desetiletí? Nezlobte se na mě, ale to je snad jednoduchá logika nebo selský rozum a matematika vyššího stupně základní školy a minimálně tu máme za sebou přeci téměř všichni.
Proto absolutně nechápu ten humbuk a ještě kvůli 25 korunám. K tomu se přidává moje nepochopení, že toho zase zneužije nějaký politický populista, naroubuje si to pěkně na další část svojí předvolební kampaně a lidé mu to baští i s navijákem. Je přeci jedno, jak ty peníze České televizi a Českému rozhlasu nazveme a odkud je vezmeme. Když je nezaplatíme formou poplatků, zaplatíme je formou jinou. Ony se samy ze vzduchu jen tak nevytvoří. Nebo je zaplatí ve formě dluhu naše vnoučata. Jak je u Andreje Babiše a jeho rozpočtové odpovědnosti ostatně zvykem. A jednodušší mi rozhodně přijde koncepce současné vlády a konkrétní návrhy a řešení úhrad i do budoucna, než zahlásit, že poplatky zruším. A k tomu nic dalšího. Prostě rozumný, pochopitelný, ospravedlnitelný a snadno dosažitelný návrh jak s poplatky dál versus „Poplatky zruším!“ Já už nevím, jak jinak to napsat, aby to nechápající pochopili. Nic se neruší a rušit nebude. A pokud ano, nepůjde o zrušení, ale o přeměnu.
Varujte se prosím populistických výkřiků. Nepřikládejte jim žádnou váhu. Však jsou o ničem. Nejen od Andreje Babiše. Od jakéhokoliv politika „křiklouna“. Já sám vám tady teď z fleku během minuty vymyslím desítky takových líbivých statusů: až budu ve vládě, zlevním benzín. Zlevním máslo. Elektřinu a plyn. Zruším dálniční známky. Zruším poplatek notářovi za vyřízení dědictví. Snížím ceny biopotravin. Zruším daň z nemovitosti. A tak dále a tak dále. Že teď kroutíte hlavou, co to melu za nesmysly? Opravdu? Nemá to váhu, že? A nemá to tak čirou náhodou srovnatelnou úplně zcela stejnou vypovídací hodnotu jako instagramový příspěvek Andreje Babiše a zdaleka bohužel nejen ten koncesionářsky poplatkový?
Však vlk taky sliboval…
Anketa
Související články:
Článek je vlastní úvaha autora podpořená zdrojem:
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/zvyseni-koncesionarskych-poplatku-ceska-televize-150-korun-vlada-cesky-rozhlas.A240626_051809_domaci_kop
