Článek
Devítiletá základní škola u nás a v zahraničí
Devítiletá „základní škola“ jako celek je model bývalého východního bloku, který používají i některé další země, jako Slovensko, Rusko, a dokonce i Čína. Většina západních zemí – Anglie, Francie, USA, Řecko – má základní školství rozdělené jinak. Často na primary či elementary school a pak rovnou následuje střední škola.
Inspirujme se tím, co už úspěšně funguje jinde
V minulých letech jsem navštívila různé zahraniční školy v Anglii, Skotsku, Švédsku, na Novém Zélandu, v Řecku, Francii, a hlavně v Německu. Problém s devátou třídou je mnohem koncepčnější, než se zdá. Je dobré nechat se inspirovat systémy, které se osvědčily v západních demokraciích, a neuvažovat jen ekonomicky z hlediska prospěšnosti a naplněnosti pracovního trhu.
Je třeba věci promyslet tak, aby prospívaly studentům a dospívajícím. Je to důležité. Existuje totiž jiný svět, než jaký byl za mého dospívání a dospívání současného premiéra. Moje děti jsou vychovávány k tomu, aby myslely na společnost, tvořily komunitu a pracovaly. Řada dalších studentů si vydělává i při studiu. Ale někteří se nechají živit rodiči a plánují v tom pokračovat i v budoucnu. Po studiu na střední či vysoké škole nemusí pracovat a projedou si svět, což je v pořádku, ale jejich zapojení do pracovního procesu nebude tak rychlé.
Jak se liší primární vzdělávání u nás a v zahraničí
Je dobré si položit otázku, jakým způsobem různé státy přistupují k rozdělení škol a organizaci primárního vzdělávání. Zásadní rozdíly mezi zeměmi najdeme především v tom, kdy přesně děti do tohoto primárního vzdělávání vstupují a jak vypadají jejich začátky ve školních lavicích.
Ve Velké Británii nastupují děti do školy už v 5 letech a zažijí skvělou přípravnou třídu, kde se hravou formou seznamují s písmeny a základy počítání. Velká Británie tak v podstatě přičlenila přípravný ročník mateřské školy či Montessori třídy k základní škole.
Naopak ve Finsku a Švédsku nastupují děti do první třídy až v 7 letech. S učením se však pozvolna začíná už o rok dříve v rámci povinného předškolního vzdělávání. V těchto zemích čekají, až všechny děti dostatečně dozrají, a hravé vzdělávací aktivity ponechávají v předškolním vzdělávání.
U nás je to trochu jinak. Předškolní vzdělávání nemá zahrnovat základy čtení a psaní. A v samotné první třídě pak zbývá na hru jen málo času – pokud si to škola sama nenastaví.
Vzdělávání podle vývojových potřeb dětí
Pokud si chcete koupit zahraniční učebnice, setkáte se s běžným označením 6–12, což jsou učebnice pro primární pedagogiku. Montessori kurzy také probíhají pro věk 6–12, tedy pro období primárních či elementárních škol, často rozdělené na 6–9 a 10–12. Tento postup zohledňuje vývojovou psychologii a vývojové potřeby dětí, a dlouhou praxí to mohu potvrdit. Na začátku dospívání pak začíná první stupeň střední školy, například ve Francii collège (nižší střední škola), ve Velké Británii secondary school a v USA middle school. Na střední školu děti nastupují v 11 nebo 12 letech a výhodou tohoto systému je, že v této fázi se všichni učí podobné věci.
Ano, existují i odborné školy, ale jsou v menšině. Obecně má nejpropracovanější systém Německo, kde odborné školy existují jako prestižní záležitost, ne jako u nás.
Většina studentů ve světě končí střední školu dříve, tedy v 18 letech, zatímco u nás je to v 19 nebo 20 letech. A žádný ze zahraničních premiérů nemluví o úsporných opatřeních ve školství formou snížení jednoho ročníku ve vzdělávání. Jde o promyšlenou úvahu o tom, jak co nejlépe připravit budoucí generaci.
