Článek
Eisenhower vs. Montgomery
Během závěru severoafrické kampaně přijal britský gen. Bernard Montgomery v Tripolisu výzvu od amerického protějšku gen. Waltera Smithe, náčelníka Eisenhowerova štábu na velitelství spojeneckých sil, zda dokáže dobýt tuniské město Sfax do poloviny dubna 1943. Odměnou nemělo být nic menšího než americký bombardér B-17 včetně posádky. Město se Britům podařilo obsadit 10. dubna a ještě v ten den Montgomery poslal žádost o slibované letadlo. Smith původně svůj návrh myslel jen jako žert, což však velitele 8. armády, který vedle vojenského umu proslul i netaktním chováním, vůbec nezajímalo a vehementně se domáhal své trofeje. Celá věc se dostala na stůl k rozhořčenému Eisenhowerovi, který neměl pro Montgomeryho chování pochopení. Sázka tak měla na čas zhoršit vzájemné vztahy mezi oběma muži. Dálkový bombardér s přezdívkou „Létající pevnost“ totiž patřil mezi nejcennější spojenecké prostředky k vedení války. Britský velitel nakonec dosáhl svého a stroj s výzbrojí i s posádkou obdržel 16. dubna. Následně bombardér využíval jako svůj osobní dopravní letoun. Kapitán Richard Evans a jeho lidé tak byli zproštěni svých povinností a převeleni pod Montgomeryho, u nějž sloužili až do vylodění v Normandii. Poté požádali o návrat k bojové službě, což jim bylo vyhověno, a poté se zúčastnili bombardování severní Itálie.
Eisenhower vs. Churchill
Před spojeneckou invazí na Sicílii v červenci a srpnu 1943 musela britsko-americká vojska obsadit ještě ostrůvek Pantelleria, který měl na půli cesty z Tuniska následně posloužit jako základna k vylodění. Při plánování útoku uzavřel Winston Churchill s Eisenhowerem sázku, kolik se jim na místě podaří zajmout italských vojáků. Britský ministerský předseda tvrdil, že jich nebude více než 3000, a za každého navíc nabídl vyplatit pět centimů. 11. června mělo v rámci operace Corkscrew proběhnout vylodění, před nímž se ale celá posádka Pantellerie vzdala. Do zajetí nakonec putovalo 11 000 mužů, což pro Spojence znamenalo velký úspěch. Eisenhower následně na žertík zapomněl, ale při dalším setkání mu Churchill na místě vyplatil danou částku se slovy, že za takové peníze je ochotný skoupit všechny zajaté Italy. Záležitost měla o dva roky později ještě malou dohru, protože Churchill vyčetl Eisenhowerovi, že mu nedovolil se osobně operace účastnit (stejně jako v případě vylodění v Normandii), když byl na podniku „finančně zainteresován“.
Generálporučík George Patton dostává svou třetí hvězdu od velícího důstojníka generála Dwighta Eisenhowera, 1943
Churchill rád vyhledával sázky, k čemuž se váže celá řada historek. Během druhé světové války se tak například vsadil s americkým velvyslancem v Londýně Johnem Winantem o to, kdy do války vstoupí Spojené státy. Dále se jednalo o řadu sázek spojených s průběhem válečných operací, či zda ho někdo dokáže přepít v alkoholu. Podobnou vášeň s britským ministerským předsedou sdílel také americký generál George Patton. K němu se pojí historka, že se vsadil s Eisenhowerem o to, že během dobývání Sicílie obsadí Messinu dříve než neoblíbený konkurent Montgomery, což se mu nakonec podařilo. Podobné situace přicházely během roku 1944 při tažení Francií, kdy se Američané s Brity předháněli, kdo obsadí dříve jakou oblast.
Prameny:
EISENHOWER, Dwight D. Invaze do Evropy, Naše vojsko, 1994
MONTGOMERY, Bernard Law. Paměti polního maršála, Svoboda - Libertas, 1993
PATTON, George S. Válka mýma očima, Svoboda, 1992
https://blitzwalkers.blogspot.com/2014/02/captain-evans-monty-and-flying-fortress.html?m=1
https://www.warhistoryonline.com/world-war-ii/eisenhower-lost-a-bet-and-had-to-give-montgomery-his-own-b-17-xa.html
