Článek
Citát - „Je snadné konat hrdinské činy, když jsi hrdina. Dokaž to, když jsi zbabělec!“ — Gabriel Laub
Pod články o Fučíkovi je mnoho komentářů, které Fučíka hodnotí. Nikdo z těch, kdo zde píší své negativní hodnocení, nezažil fašistický teror. Kde berou právo soudit, když nemohou vědět, jak by se zachovali oni, kdyby byli mučeni?
Někteří z těch, kdo odsuzují Fučíka, zažili dobu, kdy vládl komunistický teror. Nemyslím si, že byli komunisty mučeni tak, jak byli mučeni ti, kdo měli odvahu se proti komunistům podstavit. V 50. letech byl teror komunistů podobný jako teror fašistů. Lidé se přiznávali k tomu, co neudělali, a byli za to popraveni. Milada Horáková byla souzena zbabělci, kteří zakrývali svoji zbabělost nenávistí proti těm, kdo zbabělci nebyli.
Kdo staví sochy hrdinům? Ti, co hrdiny nejsou. A kdo bourá sochy hrdinů? Ti samí. Václava Havla dnes kritizují ti, kdo za komunistů seděli doma a báli se promluvit.
Hrdina není člověk, který se nebojí. Člověk, který nemusí překonávat strach, není hrdina. Hrdinství je překonat strach. Hrdina se bojí smrti a bolesti, a přesto udělá něco, co mu může bolest nebo smrt způsobit. Až když se stane to, z čeho měl strach, který překonal, projeví se jeho síla, odolnost nebo slabost. To už není hrdinství. To je síla člověka odolat i ve chvíli největšího utrpení. A tuto sílu má každý jinou a jaká je naše síla, se můžeme dozvědět až tehdy, když prožijeme to, čeho jsme se báli.
Proto nikdo z nás, kdo jsme toto neprožili, nemáme právo určovat, kdo je hrdina a kdo zbabělec. Ti, kdo to dělají, bývají ti, kdo zakrývají vlastní strach a slabost. Jen ti, kdo prošli koncentračními tábory německými nebo komunistickými, mají právo soudit. Ale opravdoví hrdinové to nedělají. Protože vědí, jak těžké je překonat vlastní strach, a že ne každý to dokáže jako oni. Nejen proti mučení, ale i proti strachu máme odolnost každý jinou. Stateční nesoudí zbabělce, zbabělci soudí statečné. Je to proto, aby zakryli sami před sebou vlastní strach, kterému podléhají.
Ve válce ti opravdu stateční pomáhali těm, kdo se báli, a nepovyšovali se nad ně. Ti ostatní, co se povyšovali, zakrývali vlastní strach. Ve filmu Zachraňte vojína Ryana je záběr, kdy mladý voják ze strachu nepomůže kolegovi, a ten je zabit. Němec, který ho zabil, jde kolem tohoto vystrašeného vojáka a nic mu neudělá. Není to vrah, je to voják, který musí zabíjet, aby sám přežil. A ten vyděšený kluk ho neohrožuje. Ten kluk není zbabělec. Jen nedokázal překonat vlastní strach.
Přestaňme stavět sochy hrdinům a přestaňme plivat po těch, kdo se jako hrdinové nezachovali. Snažme se najít sami v sobě odvahu a sílu odolat strachu a být hrdiny sami pro sebe. Strach je nejsilnější emoce, která ovládá naše činy. Nesnažme se vlastní strach překřičet tím, že budeme ukazovat na ty druhé. Strach je emoce, která nás paralyzuje, a my pak jednáme iracionálně. Bát se je přirozené. Obava nám dává možnost rozhodovat o tom, co je a není prospěšné. Ale strach nám toto rozhodování blokuje.
Dnes nemusíme dělat hrdinské činy. Dnes jsou hrdinové ti, kdo nekřičí a dělají něco prospěšného pro všechny, nejen pro sebe. Zbabělci jsou ti, kdo křičí, a kromě toho že křičí, nadávají a šíří nenávist k těm, kdo nejsou podle jejich přestav, nedělají nic užitečného. Chtějí jen bořit a neumí budovat. Poukazují na vše, co je špatné, a to, co nabízí jako řešení, je mnohem horší než to, co označují za špatné. Je to proto, že oni nechtějí pomáhat všem, na to jsou příliš zbabělí. Chtějí výhody jen pro sebe a pro ty, kdo smýšlí jako oni. Dnešní hrdinové nekřičí, tak jak nekřičeli nikdy, ale překonávají svůj strach z těch, kdo křičí, a dělají vše prospěšné pro všechny, i pro ty, kdo křičí, a nedokáží to ocenit.
Většině lidí se nelíbí, co se dnes děje. Ale dnes každý z nás se může snažit to změnit. To jsme za totality nemohli. Ale většina z nás nemá odvahu udělat něco pro to, aby se to změnilo. A tak jsme jen naštvaní. Nebo naštvaní nejsme a děláme vše, čeho jsme schopni. Nejsme hrdinové, ale taky nekřičíme jako zbabělci.
