Článek
Historie města, jež je jednou ze vstupních bran do Krušných hor, sahá do 13. století, kdy tu vznikla osada při obchodní cestě směřující od přechodu přes řeku Ohři dál směrem k Chebu. Brzy se proměnila v město s rostoucím významem – v souvislosti s Ostrovem se nejčastěji připomíná zdejší působení rodu Šliků a ražba jejich stříbrných tolarů, ale významných mezníků je tu k zaznamenání víc. O některých jsem se zmínil v nedávném příspěvku:
V něm se v centru mé pozornosti ocitl zejména zámecký areál (i když nejen ten), v následujících řádcích bych tentokrát do hlavní role rád povýšil ostrovský klášterní areál a doplnil tak informace z předchozího článku.
Posvátný okrsek
Ze zámeckého parku stačí ujít jen pár kroků – komplex církevních staveb, odedávna nazývaný Posvátný okrsek, na něj v podstatě bezprostředně navazuje. Jeho zrod se váže k roku 1644, kdy jej začal stavět vévoda Julius Jindřich Sasko-Lauenburský. Tvorba areálu byla dokončena v roce 1673.
Komplex se skládá z někdejšího kláštera piaristů, kostela a tří kaplí. „Od padesátých let 20. století sídlil v areálu vojenský útvar. Právě v této době barokní stavby nejvíce chátraly a byly téměř zničeny. Rozsáhlá rekonstrukce klášterního areálu v letech 2001-2007 začala psát novou historii kláštera. Téměř z trosek byla obnovena původní krása památek. Byl jim vdechnut nový život, a to do takové míry, že to mnozí návštěvníci přirovnávají k zázraku,“ uvádí se v textu propagačního materiálu Klášterní areál – Posvátný okrsek.
Část klášterního areálu
Že závěrečné tvrzení není ani trochu nadnesené, poznáme již za chvíli. S výjimkou klášterního konventu jsou ostatní stavby přístupné veřejnosti – tak do některých nahlédneme.
Trojice kaplí
Budování areálu začalo stavbou kaple sv. Anny, původně rodinné hrobky. Právě kaplí, která je považována za nejvzácnější barokní stavbu na území města, naše prohlídka odstartovala.
„Osmiboká kaple s bání s lucernou a cibulovitou vížkou měla původně dva přístavky a vstup na straně obrácené k městu. Zadní stranu kaple obklopoval ochoz se vstupy na empory v patře kaple. Kaple byla též komunikačně propojena lávkou a šnekovitým schodištěm s klášterním kostelem.“ (Klášterní areál Ostrov – Posvátný okrsek)
Přímo pod kaplí se nachází hrobka, do níž bylo uloženo osm zesnulých.
Interiér kaple je kouzelný. Tak působí sám o sobě, jenže příchozí tu nevítá pouze dokonalá architektura. Prostor postupně ožívá působivým nasvícením, ale ani to ještě není vše. V nabídce je totiž rovněž videomapping, který v rozsahu 360 stupňů vytváří z osmibokého „válce“ promítací plochu. Barokní interiér je rázem plný světel, obrazů a zvuků, před pozorovateli se odehrává dialog mezi životem a smrtí, mezi tepem srdce a závěrečným tichem.
Uvnitř kaple sv. Anny
V těsném sousedství se nacházejí další dvě kaple: kaple sv. Floriána a kaple Panny Marie Einsiedelnské.
První z této dvojice byla postavena jako projev vděčnosti markraběnkou Franziskou Sibyllou Augustou. V roce 1691 totiž vypukl na nedalekém zámku požár, který se jen řízením šťastného osudu vyhnul blízkým městským domům. Markraběnka vzápětí nechala postavit kapli sv. Floriána, zasvěcenou právě ochránci před ohněm.
První pouť sem zamířila 28. prosince 1694, v den výročí zámeckého požáru. Stavbu kaple v letech 1692-1693 provedl J. M. Sockh.
„V letech 1793-1852 sloužila kaple jako sýpka a skladiště. V roce 1933 byla renovována jako památník obětem první světové války. Po celkové rekonstrukci klášterního areálu v roce 2007 byl v kapli umístěn Památník obětem veškerého násilí na Ostrovsku ve 20. století.“ (Klášterní areál Ostrov – Posvátný okrsek)
Kaple Panny Marie Einsiedelnské
Tatáž markraběnka nechala vystavět nejvýraznější stavbu v areálu – kapli Panny Marie Einsiedelnské inspirovanou poutní kaplí ve švýcarském Einsiedelnu. I tato stavba v Ostrově vyrostla jako výraz díků. A to za uzdravení. Markraběnka totiž jezdila do zmíněného švýcarského sídla, aby se tu modlila za zdárné pokračování bádenského rodu – a hlavně za svého syna, korunního prince Ludwiga Georga. Měla důvod. Syn až do svých pěti let nemluvil. První slova nakonec pronesl právě v Einsiedelnu.
V čase naší návštěvy v závěru září byla kaple nepřístupná, probíhaly tu úpravy – ovšem již při pohledu zvenčí působí stavba opravdu nepřehlédnutelně. Táhlé vstupní schodiště, nad ním sama kaple postavená v letech 1709-1710 s bohatě členěnou fasádou sloupy a nárožními pilastry, alianční erb vévodů sasko-lauenburských a markrabat bádenských nad vstupním portálem, štukové reliéfy, plastiky…
Dva tucty zničených kostelů
V těsném sousedství stojící klášterní kostel zvěstování Panny Marie, vysvěcený v roce 1674, vyrostl společně s klášterem piaristů.
Klášter a tehdejší piaristické gymnázium založila v roce 1666 vévodkyně Anna Magdaléna, vdova po Juliu Jindřichu Sasko-Lauenburském. První koleje piaristů s latinskými školami se v českých zemích objevily poprvé v Mikulově (v roce 1631).
„Na rozdíl od jezuitského řádu vyučovala piaristická gymnázia kromě náboženství a latiny i výuku přírodních věd, a především hudební výuku. Řád zbožných škol neboli piaristé, kteří přijali pozvání Anny Magdalény do Ostrova, začali vyučovat na koleji v roce 1673, a to formou šestitřídního gymnázia.“ (Klášterní areál a jeho školy)
Ale teď zpět do klášterního kostela, posledního veřejně přístupného objektu v areálu.
Pohled do interiéru klášterního kostela
A ještě jeden…
Jednolodní stavbu se samostatnou zvonicí (s kostelem spojenou sakristií) zrealizoval pražský stavitel Martin Reiner. Velká část vnitřního vybavení byla dílem ostrovského sochaře Martina Möckela. Minulý čas je plně na místě, většina z interiéru se dochovala pouze na fotografiích, ve druhé polovině minulého století podlehla zkáze.
„Po rekonstrukci začal kostel sloužit jako víceúčelový kulturní sál, kde se konají koncerty a výstavy. Je místem stálé expozice Církevního umění západního Krušnohoří a doprovodné výstavy Zničené kostely na Karlovarsku.“ (Klášterní areál Ostrov – Posvátný okrsek)
Pro doplnění: těch zničených kostelů představují výstavní panely celkem čtyřiadvacet.
V expozici věnované zničeným kostelům
Zázraky se dějí
Nejen „zázračné povstání z popela“ v případě klášterního komplexu charakterizuje současný Ostrov. Památkových objektů, které byly vráceny do plnohodnotného života, je tu totiž mnohem víc.
Pro milovníky krásné architektury a ponorů do historie je Ostrov místem vysloveně zaslíbeným. Posuďte sami.
Zdroje:
Dita Poledníčková: Poznej město Ostrov; vydalo Město Ostrov, 2022
Informační panely na trase
Propagační materiály Města Ostrov (Klášterní areál – Posvátný okrsek; Klášterní areál a jeho školy; Kaple Panny Marie Einsiedelnské)
Petr David, Vladimír Soukup: Krušné hory známé i neznámé; Euromedia Group, a. s., 2020
Petr David, Vladimír Soukup: 777 kostelů, klášterů, kaplí České republiky; Kartografie Praha ve spolupráci s Nakladatelstvím a vydavatelstvím Soukup & David, 2002
