Replika

Richard Pokorný, zjevně horlivý obhájce Fialovy vlády, v reakci na mou letmou úvahu publikoval traktát, za něhož zakomponoval formou návodných otázek impuls k tomu, abych na jeho reakci reagoval. Radost z toho nemám, protože mám práce nad hlavu, ale co se dá dělat, nemohu připustit, aby provládní demagog měl poslední slovo. Nicméně se panu nepokornému Pokornému (dále jen ,,autor“) omlouvám za to, že na jeho tuplovanou provládní agitku reaguji se zpožděním. Až dnes jsem zaznamenal její existenci; není totiž mým zvykem vracet se k tématu, k němuž jsem se již vyjádřil, formou reakce na reakci, která byla reakcí na mou reakci, jíž jsem reagoval na původní autorovu provládní agitku. Kdyby měl opakovaně na všechno reagovat, dříve či později bych se zbláznil, zejména když autorům, na které reaguji, postačí k napsání nesmyslu nebo lži jen pár slov, ale k jejich vyvrácení bylo by zapotřebí podstatně obsáhlejšího a sofistikovaného výkladu, což je v prostoru internetových diskuzí téměř vždy kontraproduktivní snahou vzhledem k tomu, že by byl určen pro jednoho nebo dva lidi, kteří beztak bývají zakopáni ve svých názorových pozicích a neustoupí ani při těžké argumentační kanonádě. Takže ve stručnosti: pokud by autor nečerpal své informace výhradně z materiálů vládní propagandy a zajímal se také o jiné zdroje, nebyl by překvapen ničím z toho, co jsem uvedl, ať se to týkalo demografie a porodnosti, výroků emeritního soudce Rychetského o Babišovi či Zemanovi, atd.

Vzhledem k tomu, že autor svou provládní agitku uvodil titulkem ,,Argumenty Babišových voličů“ a je zaměřena přímo na mne, mám za vhodné předeslat, že já nejsem voličem hnutí ANO a tím ani Andreje Babiše, byť nezastírám, že po zkušenostech s vládou Pětikoalice jsou mně hnutí ANO a jeho předseda sympatičtější než prohnaný spolek intrikánů a politických nýmandů, vedený Petrem Fialou, profesorem politologie, který nerozumí praktické politice. Další chyby se autor dopustil tím, že apriori spojuje kritiku Fialovy vlády s podporou Andreje Babiše; stejné zhovadilosti se dopouští Fialova vláda, která - opět předsudečně – z kritiky poměrů v Evropské unii dovozuje, že kritici jsou podporovateli Kremlu, anebo obviňuje lidi, kteří mluví o míru, že schvalují válku. Autor ve své zaslepenosti láskou k Pětikoalici nevidí, že i kritika může být – na rozdíl od lichotek - pozitivním faktorem, stimulujícím kritizovaného k sebereflexi, bez níž není možná náprava nedostatků.

Autor sklouzává po povrchu mých tvrzení, aby se s nimi nemusel vypořádat věcně a do hloubky , a občas se pokouší o vtipný sarkasmus. Například: dramatický pokles porodnosti jistě není způsoben pohledem žen na Petra Fialu (byť taková představa svádí k humorné reakci, kterou si však nechám pro sebe, abych nebyl vzat za slovo a tisíce bezdětných mladých lidí nežádalo od státu kompenzace za neplodnost či potraty zaviněné spatřením premiérovy asexuální tváře s fyziognomií hermafrodita).

Autor žádá, abych svou reakci na jeho tendenční agitku pojal jako obšírnou, ba vyčerpávající politicko-ekonomicko-sociologicko-historickou studii, doplněnou o výčet zdrojů, ale to je právě to, co by přesahovalo rámec internetové polemiky, která beztak téměř nikoho nezajímá a z níž, přiznávám beze studu, by mně nekápl žádný profit. Já jsem svůj názor uveřejnil bez potřeby reagovat na případnou kritiku a vypořádávat se s námitkami, protože pokud bych měl reagovat na reakce na mé reakce, ureagoval bych se k smrti, aniž by to mohlo mít nějaký smysluplný efekt.. Reagovat na reakce nikomu nedoporučuji, protože vyvracení každého nesmyslu, nepravdy či tvrzení pravdu zkreslujícího vyžaduje mnohem obšírnější argumentaci než jakou potřeboval autor k napsání nesmyslu. Lež lze vyslovit jedním dvěma slovy, ale vyvrátit ji znamená vynaložit mnohem větší úsilí a obětovat podstatně více času. Nevím jak oponent, ale já mám vlastní, značně náročnou práci, která pohlcuje většinu mého času a energie, kterých se mně pak už nedostává pro diskuze na sociálních sítích, a tak pokud možno srozumitelně vyložím svůj názor a tím to pro mne obvykle končí.

Autor sklouzl na scestí, když se odvážil opozici charakterizovat jako neliberální a nedemokratickou část politického spektra, zatímco vládní koalici vydává za liberální demokraty – já však tyto subjekty vnímám přesně opačně: navzdory neustálému tlachání o demokracii a o mravních hodnotách jsou strany vládní koalice reprezentanty PVC (tedy změkčené) totality; pokud by autor žádal důkazy, nechť se zamyslí nad jejich konfrontační a nenávistnou rétorikou vůči oponentům, nechť reflektuje styl kampaní, které kdy vedly, vedou a jistě dále povedou, nechť vezme na vědomí jejich dehonestující a difamační nálepkování soupeřů – a pak si v archivu vyhledá některá (nebo všechna) čísla Rudého práva a Tribuny, aby překvapen zjistil, že propaganda současné vládní koalice se svými argumenty a apriorně odsuzujícím tónem nijak neliší od komentářů, jimž bolševický tisk tepal tehdejší ,,vnitřní reakci“, ať skutečnou nebo jen vykonstruovanou. Autorova teze, že do konfliktu s Ruskem nás zavleklo výhradně samotné Rusko, neobstojí, je-li konfrontována s fakty, mapujícími vývoj vztahů mezi Českem coby součástí Západu a Ruskem. Rusko nepochybně napadlo sousední Ukrajinu a já jako pacifista tuto agresi ostře odsuzuji, ale nelze bez dalšího tvrdit, že Ukrajina, přesněji ukrajinský režim prezidenta Zelenského (protože většina Ukrajinců jsou oběti, nikoli viníci) a Západ jsou v tom nevinně, neboť společně konstruovali okolnosti, které objektivně vedly k vytvoření kolizní situace, kterou se, žel, prezident Putin rozhodl řešit špatným rozhodnutím – vojenskou silou. Ale viníky jsou všichni. Jedná se o obdobný malér, o jaký si kdysi koledoval jeden z mých sousedů, který kdykoli procházel kolem našeho plotu, neopomenul dráždit našeho rotvajera a náramně se bavil tím, že házením kamení a mlácením klackem do oplocení původně dobrosrdečného psa, který na kolemjdoucí ani neštěkal, dokázal nejprve pozlobit, ale jak šel čas, parádně rozzuřit.

Jak jsem již výše uvedl, pokud se autor vzchopí a začne pracovat i s jinými zdroji informací než jakými jsou materiály šířené vládou a provládními subjekty, např. Senátem, Sněmovnou, prezidentem, veřejnoprávními médii či soudruhy z ÚSTRKu, bude si moci má tvrzení ověřit i bez mé pomoci. Ale u dvou co do významu kruciálních téma se zastavím, abych mu byl nápomocen: nepřípustný aktivismus emeritního soudce ÚS Pavlíka Rychetského a porodnost. Pokud jde o Pavla, budu namátkou citovat z mnoha publikovaných zpráv o jeho veřejně deklarované animozitě vůči Andreji Babišovi:

Martin Fendrych v komentáři ze dne 2. 2. 2023( k výsledku prezidentské volby): ,,Pavel Rychetský na oficiálním twitterovém účtu Ústavního soudu napsal: ,Blahopřeji panu Petru Pavlovi ke zvolení prezidentem České republiky. Slovy Václava Havla považuji tento výsledek voleb za vítězství lásky a pravdy nad lží a nenávistí.´ Vyjádření pana Rychetského, který veřejně gratuloval novému prezidentovi a vymezoval se proti Andreji Babišovi, je skandální. Předseda soudu má být absolutně nepolitický, nezaujatý a nestranný. Aniž bych se měl za fanouška Andreje Babiše, považuji Rychetského vyjádření za nevhodné. Výzvu k jeho odstoupení do jisté míry chápu. Může se stát, že se Babiš v následujícím půlroce obrátí na Ústavní soud, avšak tamní předseda, který má jistě na mnoho svých kolegů silný vliv, to bude brát tak, že se na soud obrátila „lež a nenávist“. Pokud by se na stejnou instituci naopak obrátil Pavel, šlo by zřejmě o „pravdu a lásku“. Obojí je nesmysl. Babiš není ,,lež a nenávist" , stejně jako není „zlo“, jak ho opakovaně popsala Danuše Nerudová. A Pavel není, jak jistě on i my víme, „pravda a láska“.

Česká televize, Novinky.cz: ,,Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v České televizi řekl, že nečekal, že bude v čele České republiky po 30 letech od revoluce premiér jakým je Andrej Babiš. Stejný názor sdílí i předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Ta uvedla, že Rychetský ukazuje již delší čas, že zůstává věrný polistopadovým hodnotám demokracie a antikomunismu. „Jsem ráda, že máme takového předsedu Ústavního soudu,“ řekla Novinkám. který označil Rychetského reakci za neadekvátní k jeho funkci předsedy Ústavního soudu. Jiní politici vyjádřili nesouhlas: „Slušnost by byla kdyby se předseda Ústavního soudu zdržel politických komentářů a soustředil se jen ústavně právní hodnocení.“ Rychetský svá slova na Babišovu adresu pronesl v rozhovoru, který v neděli odvysílala Česká televize. „Ústavní soud ztratil všechny zábrany a aktivně se, stejně jako v roce 2009, snaží ovlivnit politickou situaci v naší zemi, což mu absolutně nepřísluší. Ukazuje se, že tuto republiku velmi často neřídí volení politici, ale soudci,“ prohlásil Babiš. „Nevěřil jsem, že je v České republice možné zneužít právní systém takovým způsobem, který bortí ústavní systém naší země. Nechápu, že teď, kdy začala volební kampaň a máme osm měsíců do voleb, někdo mění pravidla celé politické soutěže, se kterou Ústavní soud neměl 20 let problém.“

Podle řady komentátorů ,,Pavel Rychetský není nestranný ústavní soudce. Opakovaně hodnotí politiky, snaží se ze své pozice ovlivňovat výsledky voleb.“

Aktuálně.cz. dne 30. 11.2022: ,,Na sklonku svého života nehodlám nic předstírat," říká předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, kterému v srpnu končí po dvaceti letech mandát. Pavel Rychetský dal jasně najevo, že si nepřeje, aby novým prezidentem byl Andrej Babiš. ,,Řeknu to dost natvrdo. Nechtěl bych, aby došlo k agrofertizaci naší země. Ústavní soud není a nikdy nebude součástí Agrofertu, který se snaží ovládnout naši zemi.“

Resumé: Jsme si vědomi, že rozhodnutí Ústavního soudu musíme respektovat a není proti němu obrany. Ale soudu musí být jasné, že otřásá důvěrou občanů v politický systém. Ústavní soud definitivně ztratil všechny zábrany a znovu se - stejně jako v roce 2009 - snaží ovlivňovat aktivní politiku, což mu absolutně nepřísluší. V souvislosti s rozhodnutím Ústavního soudu hrozí, že poklesne význam voleb; ukazuje se, že tuto republiku často neřídí volení zástupci lidu, ale ústavní soudci. Pavel Rychetský evidentně není nestranný ústavní soudce. Všichni viděli, že na Babiše útočí v médiích a ze své pozice neadekvátně vstupuje do veřejného prostoru,. Rychetský navíc popírá sám sebe, protože se na podobě volebního zákona podílel jako vicepremiér vlády Miloše Zemana. (K tomu komentář Miroslava Kalouska: ,,Velký den Pavla Rychetského: Jako místopředseda Zemanovy vlády pro legislativu zpracoval a prosadil před dvaceti lety novelu volebního zákona. Na návrh Václava Havla Ústavní soud část zákona zrušil. Dnes v roli předsedy Ústavního soudu Rychetský definitivně potvrdí, že tenkrát jednal PROTÚSTAVNĚ," zdůraznil Kalousek na twitteru).

Prezident Miloš Zeman řekl, že by se předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský neměl plést do politiky a raději se věnovat práci u ÚS. Práci v něm prý zanedbává. „Pavel Rychetský se v poslední době plete do politiky, aniž by k tomu byl kompetentní a na druhé straně zanedbává práci pro Ústavní soud, což mohu doložit tím, že v ÚS leží už tři roky ústavní stížnost prezidenta republiky a dosud není vyřízena,“ řekl Zeman.

Odpůrci Miloše Zemana a Andreje Babiše budou samozřejmě Pavla Rychetského velebit za jeho aktivismus v boji proti oběma jmenovaným (dle zásady ,,nepřítel mého nepřítele je mým přítelem“), protože nedomýšlejí, že i soudci obecných soudů musejí zachovávat značnou míru zdrženlivosti v komentářích na politická témata a o konkrétních politicích (vždyť svůj názor mají možnost svobodně manifestovat ve volbách), o to zdrženlivější ve svých výrocích na adresu aktivních politiků pak mají být soudci Ústavního soudu a předseda ÚS v první řadě. Ostatně i o tom jsou Ústava ČR, zákon o soudech a soudcích a etický kodex soudce.

Pokud jde o mou letmou zmínku o dramatickém poklesu porodnosti v Česku, autor si mohl má slova doplnit samostudiem, ale protože – vyjádřeno justiční hantýrkou – přenáší důkazní břemeno na bedra jiných i mimo soudní síň, budu mu lehce nápomocen:

,,Porodnost v Česku je na rekordně nízkých hodnotách. Jak ukazují data z velkých nemocnic, vloni přišlo na svět tak málo dětí, že půjde o jeden z vůbec nejslabších populačních ročníků. Oproti předloňskému roku počty novorozenců klesly zhruba o devět procent. Navíc se podobným tempem snížily už druhý rok v řadě. Pokles ještě nastane. Během dvou až tří let bude porodnost nejslabší za posledních třicet let. Pohybovat se bude jen kolem osmdesáti tisíc ročně,“ uvedl porodník a anesteziolog Antonín Pařízek z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze.

Český statistický úřad: ,,Už déle než rok zažívá Česko strmý propad porodnosti, který statistiky vyjadřují v dvojciferných hodnotách. Podle posledních dat za první čtvrtletí letošního roku opět došlo k meziročnímu propadu o 11 %. Podle odborníků se situace vzhledem k okolnostem dala očekávat a zejména demografické faktory lze těžko ovlivnit. Propad tak bude zřejmě nejen pokračovat, ale může se i nadále prohloubit. Zatímco rok 2021 působil z hlediska růstu porodnosti pozitivně, v roce 2022 nastala prudká změna. Meziročně se narodilo o 12 tisíc dětí méně, počet narozených spadl po dlouhých letech pod stotisícovou hranici a současně klesl i průměrný počet dětí narozených jedné ženě, meziročně z 1,83 na 1,66, což byl návrat o šest let zpátky. Nyní Český statistický úřad přinesl čísla za první čtvrtletí roku 2023 a konstatuje, že pokles porodností pokračuje i nadále. „Během ledna až března se živě narodilo 22 tisíc dětí, meziročně o 2,7 tisíce (resp. o 11 %) méně.“

„Výrazný pokles porodnosti od roku 2023 je bezprostředním důsledkem velké nejistoty jak ekonomické, tak bezpečnostní, které právě v roce 2022 nabraly na síle. Je potřeba si uvědomit, že děti narozené v 1. čtvrtletí 2023 jsou právě z koncepcí z druhého čtvrtletí 2022. Proto lze očekávat, že pokles porodnosti bude pokračovat v těchto číslech, tedy jako dvojciferný meziroční pokles. Stabilizaci a zlepšení vývoje porodnosti nelze očekávat, dokud se nezlepší ekonomická situace státu, ale také příjmy obyvatelstva, dostupnost vlastního bydlení a stát nedokáže zajistit dostatek míst v předškolních zařízení a další podmínky, aby se mladí neobávali zakládat rodiny. Proto se obávám, že pokles porodnosti může být ještě dramatičtější,“ dodala Jiřina Kocourková.

,,Porodnost české populace citlivě reaguje na ekonomické podmínky, a proto nepřekvapí, že se výrazný pokles životní úrovně poměrně rychle odrazil v poklesu počtu narozených dětí. Ekonomickou interpretaci tohoto poklesu podporuje i skutečnost, že spolu s poklesem porodnosti začal v loňském roce růst i počet umělých přerušení těhotenství,“ uvedla pro deník Echo24 Dana Hamplová působící v Sociologickém ústavu Akademie věd.

Z hlediska občanů, zejména kritiků současných poměrů, je signifikantní souvislost mezi špatnou hospodářskou a sociální politikou Fialovy vlády, obavami z budoucnosti a klesající porodností, jak na tento zásadní faktor paralyzující ochotu zakládat rodiny a přivádět děti na svět poukázala Dana Hamplová z Akademie věd. Pohled na Petra Fialu či na kteréhokoli jiného člena vlády sice může některé potencionální maminky rozrušit natolik, že mateřství odloží až na dobu, kdy koaliční vláda zmizí na politické vrakoviště (jak vtipně naznačil autor), ale daleko horší dopad na porodnost má pocit existenční a existenciální nejistoty, jaký za bolševika většina lidí neprožívala a proto se za Husáka již přes svatebními síněmi tvořily fronty těhotných nevěst a bezstarostných ženichů, neobávajících se budoucnosti. A tzv. Husákovy děti“ jsou dodnes pilířem a hnacím motorem české ekonomiky. Vlastně všeho. Co dodat? Snad jen to, že:

*

Autor provládní teze sází jako mrkev do hlíny,

jenže mrkev je mrkev, o mrkvi nejsou pochyby,

leč politické názory jsou výpěstek zcela jiný;

kvůli mrkvi nikdo neřve, ať mu vláda řiť políbí.