Mohou být jednání a praktiky z dob komunismu geneticky zakódované v člověku?

Přesto, že mi v době sametové revoluce bylo čerstvých dvacet let, neuvědomovala jsem si, co to je KSČ. Jako malé dítě jsem trávila prázdniny u babičky a často slýchávala, jdeme na houby do našeho lesa, nebo jezeďáci dali na naše políčko jahody. Nebyla jsem schopná vyhodnotit v pěti letech, o čem babička s dědou mluví. Až později jsem pochopila, že babi s dědou měli pole a les, které museli odevzdat do společného.

Vzpomínky na Lidové milice jsem měla spojené s dětským dnem, kde jsme stříleli ze vzduchovky do terčů a dostávali lízátka. Jako dítě jsem neměla pocit, že KSČ je něco špatného. Jako byli sportovci, myslivci, svazy žen, brala jsem to, jako nějaký zájmový kroužek. Až když jsem sledovala v televizi vodní děla stříkající do lidí, veřejnou bezpečnost, hasiče a armádu na náměstích, uvědomovala jsem si, že je něco špatně.

V revolučním roce jsme chodili cinkat s klíčema do průvodů a skandovali různá hesla. Při průchodu kolem rozestavěného komplexu, kde se plánovalo nové sídlo KSČ se průvod vždycky zastavil a skandoval heslo: „Tady budou byty.“ Bylo to v době, kdy jsem se chtěla vdávat a sehnat bydlení byl neřešitelný problém.

Minulý týden jsem zaslechla v rádiu větu: „Město Planá nad Lužnicí bude stavět byty, už probíhají studie, protože se jedná o historickou část města, budou byty pouze dvoupodlažní, řekl starosta města Plané nad Lužnicí Jiří Rangl za Zdravou Planou.“

Hned se mi vybavilo, jak jsme s podobným heslem skandovali kdysi dávno, před budovou KSČ v Táboře. Protože se zajímám o dění ve městě, byla jsem překvapená, že mi tahle informace unikla. Nejdřív jsem prohledala všechny zápisy z jednání Rady města, Zastupitelstva města, zadané veřejné zakázky, ale nikde jsem nic nenašla. Pro jistotu jsem zavolala na městský úřad Plané nad Lužnicí, kde mě ujistili, že se opravdu nikde nic neodhlasovalo.

Moc dobře vím, že v Českém rozhlase neodvysílají zprávy typu – jedna paní povídala. Zavolala jsem do denního vysílání rádia Českého rozhlasu České Budějovice, abych zjistila zdroj informací, které se týkají mého města. Vedoucí denního vysílání mi řekla, že tuhle informaci mají od samotného starosty města Jiřího Rangla.

Tak je pravda, že první zmínky o Plané nad Lužnicí pocházejí z období cca 700 let před Sametovou revolucí, ale nikdy jsem neslyšela, že by Planá měla významné historické centrum v těchto místech, vedle pily Pasák. Asi pan starosta četl jiné historické knihy než já. A že jsou odhlasované byty v centru města, kde je těžko řešitelné dopravní napojení? To je Ranglovým snem, a pravděpodobně spoléhal na to, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou. Nebo má jistotu, že domluví opoziční hlasy, které měly jiný názor a chtěly v centru postavit rodinné domky? Domlouvat a spojovat se s opozicí sice koaliční smlouva zakazuje, ale když teče do bot, i opozice je dobrá. Podobnost s praktikami předrevolučními asi nebude čistě náhodná.

Pár týdnů před touto událostí jsem poslala článek do místního periodika Plánských ozvěn, kde jsem upozornila na špatné hospodaření s městským majetkem a porušování zákona při správě cizího majetku.

Co poté následovalo mi přišlo ze začátku úsměvné. Ale… Někdo vymyslel teorii, že nemůžu mít tolik informací, o kterých píšu a že se u mě doma v kuchyni schází parta lidí, kteří plánují svrhnout starostu, a mě, že využívají jako bílého koně. Začalo se pátrat, kdo mě zná, co mi kdo řekl atd. Chudák to první odnesl pan redaktor, který dostal za úkol probrat se mnou úpravu mého článku. Před třiceti osmi lety jsem pracovala s jeho maminkou a tatínkem v práci. Starostovi příznivci nenápadně zjišťovali informace od mého syna, který byl u dobrovolných hasičů v jednotce zřizované městem Planá nad Lužnicí. Ale on také o ničem nevěděl. Já odcházím do práce ráno ve 3:30 hod.,vracím se večer a skoro se nevidíme.

Nikdo u mě nikdy v kuchyni nebyl a většinou ty lidi osobně neznám.

Znám je pouze z veřejných přenosů ZM. Postupně vnikali komické situace. Syn stál na nějaké městské akci, kde byl přítomný i místostarosta našeho města. Protože znal ode mě, celý příběh, přišel k němu a zcela vážným hlasem povídá: „Můžete mi laskavě přestat lézt do kuchyně?“ Místostarosta vůbec netušil o co se jedná a kdo na něj mluví, ale po vysvětlení se tomu zasmáli. Nebo se stalo, že jsem nemohla najít výtisk Plánských ozvěn a kamarád mi povídá: „To Ti vzal Machoň, když byl na schůzce u Tebe v kuchyni.“ Opět pán, který má údajně chodit ke mně do kuchyně kout pikle, ale já vůbec netuším, kdo to je. Takhle probrali celé mé okolí. Když jsem zjistila, kdo je místostarosta a kde pracuje, šla jsem si k němu koupit noviny, abych zjistila, jestli mě vůbec zná. Na jeho otázku, jaké mám přání jsem odpověděla, že žádné, že jsem si jenom přišla prohlédnout, kdo mi leze do kuchyně. Chudák také vůbec netušil, kdo jsem.

A co na to starosta, který to pravděpodobně celé vymyslel?

Šla jsem na akci města, kde starosta vítal květinou všechny ženy, které na oslavu Dne matek přišly. I já jsem dostala květinu, protože mě vůbec nepoznal a nevěděl, kdo jsem. Sice mě neustále vyzýval v tisku k setkání a když měl možnost se mnou mluvit mlčel. Co je zajímavé na celé vyšetřovací akci? Platí zde staré známé: „Podle sebe soudím Tebe.“ Starostu vůbec nenapadlo, že má úřad plný žen a automaticky předpokládá, že ho zradil chlap. I to mi přijde úsměvné. Co mi ale úsměvné už nepřijde je, že starosta města Plané nad Lužnicí lže, zatahuje do svých intrik i mého syna, který s tím nemá nic společného. Důrazně jsem ho požádala:

„Dobrý den, pane starosto, přestaňte zatahovat mého syna do záležitostí, které řeším já! Také nevyprávím vašim dětem, jak hospodaříte s městským majetkem.“ Syn mu v internetové diskuzi řekl, že v mnoha věcech lže, že on věří své mámě, která má vše doložené.

Co napsal starosta Rangl do veřejné diskuse na Fb?

„Pokud Vaše matka šíří nepravdy, je to její politický boj a vizitka. Vy jste ale členem Jednotky dobrovolných hasičů, které zřizuje město Planá nad Lužnicí. Veřejně jste mě označil lhářem a to je závažné obvinění, které budu řešit oficiálně přes Vašeho velitele. Požaduji od Vás veřejnou omluvu. Našich hasičů si vážím a do očí nikomu nelžu, na to jsou jiní experti.....“

V návalu vzteku, že si někdo veřejně dovolil nahlas říct, to, co si spousta lidí myslí mu obratem poslal výpověď z dohody o práci v Jednotce dobrovolných hasičů. Nepožadoval žádnou veřejnou omluvu, protože by se jasně dokázalo, že starosta opravdu lže, nechtěl to nikde s nikým rozebírat a řešit. Poslal jenom velitele hasičů aby mu výpověď předal.

Starosta si nechal jednu ze svých lží odvysílat v Českém rozhlase a z toho se už nevykroutí. I kdyby se časem odhlasovala výstavba bytů, v době kdy to poslal do rádia to byla jasná lež a pouze přání starosty. Co teď můžeme očekávat? To je jasné, až dojde na lámání chleba a probírání jeho lží, bude určitě tvrdit, že to nikdy neřekl, že v Českém rozhlase lžou. Když vyšel rozhovor, který on poskytl týdeníku Táborsko, po několika dnech si také vzpomněl, že on to neřekl, že: „redaktorka Kolářová parafrázovala má slova, která jsem ovšem uvedl jinak.“O mě také píše, že lžu, napsal to dokonce mému synovi. O bývalém starostovi také říká, že lže. Všichni kolem starosty opravdu lžou? Vyzvala jsem ho a na své výzvě trvám:

„Pane starosto Plané nad Lužnicí Jiří Rangle, přestaňte mě obviňovat ze lží a tahat mojí rodinu do městské politiky, přestaňte se mstít mému synovi. Pokud jste přesvědčený, že lžu a říkám nepravdy, podejte na mě trestní oznámení, nebo odstupte z funkce starosty.

Výpověď, kterou poslal mému synovi jako pomstu za matku považuji za morální špínu člověka, který se prezentuje, jako člověk žijící podle křesťanských zásad. I když nepopírám, že po právní stránce má jako zaměstnavatel právo ukončit dohodu, bez udání důvodů. I když své důvody jasně napsal v internetové diskusi.