Článek
Jmenuji se Soňa a můj životní příběh je možná poněkud složitější, než bych si kdy uměla představit. Mé první manželství trvalo pět let. Manžela jsem poznala na vysoké škole a naše společné chvíle byly plné štěstí a radosti. Byli jsme mladí, plní naděje a lásky. Ten nejkrásnější moment přišel ve chvíli, co se nám narodil náš syn Honzík. Ale bohužel, jak čas plynul, náš vztah začal mít čím dál tím větší trhliny. Manžel si našel milenku a já jsem se s tím nemohla smířit. Rozvedli jsme se a já zůstala sama s naším synem. Snažila jsem se poskládat svůj život znovu dohromady a začít s čistým štítem. Chvilku to trvalo, ale nakonec se mi podařilo utřídit si myšlenky tak, abychom byli všichni spokojení.
Bývalka mého muže mi dělala naschvály
Po několika letech samoty jsem potkala muže, který mi opět vrátil úsměv na tvář. Cítila jsem se tak, jako bych znovu našla štěstí a někoho, kdo mi v životě bude dělat oporu a bude mě ochraňovat před vším zlým. Vše bylo dokonalé, ale to jen do té chvíle, kdy se do našeho vztahu začala vměšovat jeho bývalá žena. I když byli rozvedení, stále se snažila ovlivnit jeho život a nakonec i ten náš společný. Její chování bylo nejen závistivé, ale i bizarní až zákeřné. Dělala scény, byla protivná, vymýšlela nesmysly a neustále mu volala a psala zprávy.
Manžel to však neřešil a řekl, že jí to jednoho dne přestane bavit. Ale nepřestalo. Dokonce mi psala, že je zrovna u ní, aniž by to byla pravda. Pak mi začala tvrdit, že mě stejně nemiluje a vrátí se k ní. Už jsem nevěděla, co je pravda a co lež. Bylo to hrozné a svého manžela jsem začala podezřívat. A o to více poté, co jsem zjistila, že je mu to vlastně jedno. Jako kdyby se mu to líbilo nebo mu to lichotilo. Vše došlo do takové situace, že na mě čekala před domem jen proto, aby mi řekla, že mě Jarda stejně nemiluje.
Nedalo se to vydržet, tak jsem se rozvedlaa
Tento tlak se postupně zvyšoval, až se nakonec stal neúnosným. Manžel mi vůbec nebyl oporou, pořád se tomu jenom smál. A já jsem se trápila a bála se toho, co je pravda a co lež. Jak jsem mohla vědět, že u ní opravdu nebyl? Jednoho dne jsem se rozhodla, že za tím vším udělám definitivní tečku, protože jsem ten psychický nápor už nedokázala vydržet. Děti jsme neměli, a tak jsem vzala svého syna a odstěhovala se do svého bytu. Druhý den jsem podala žádost o rozvod. Manželovi to však bylo jedno a řekl mi, že jsem paranoidní a bude lepší, když půjdeme od sebe. Nyní, když se zpětně ohlížím na své manželství, tak si uvědomuji, jak moc může být vztah křehký a jak snadno ho mohou ovlivnit lidé zvenčí, kteří umí s naším tělem dobře manipulovat.
Zdroje: autorský text a příběh Soni
