Hurá do Chorvatska: Šílené zácpy, špinavý pokoj, rezavá lednice a pizza za 700 stovek

Když jsme se v pátek v noci vydali do Chorvatska, těšili jsme se na klidný týden na krásném ostrově Brač. Jezdíme do Chorvatska téměř každý rok a letos jsme se rozhodli pro změnu soukromí. Naše nadšení však brzy vystřídal vztek, únava a frustrace. Cesta, která měla trvat osm hodin, se proměnila v nekonečných sedmnáct hodin strávených v dlouhých zácpách. Bylo to úplně šílené. Každý kilometr představoval boj a čekání ve vyčerpávajícím letním vedru, kdy nám začaly docházet i nápoje.

Náš první kontakt s místní realitou přišel v momentě, když jsme tankovali na chorvatském území. Pokladní se pokusila využít naši neznalost eur, aby nás připravila o několik eur navíc. To ale netušila, že my si umíme z hlavy srovnat, kolik máme platit a euro pro nás rozhodně není překážkou.

Po příjezdu na ubytování jsme byli šokováni. Na pokoji, kde jsme se chtěli po dlouhé cestě zotavit, byl nepořádek, odpadky na zemi a lednička nejenže byla rezavá, ale také špinavá. To ale není vše a co jsme zjistili, navíc netekla teplá voda. To vše nás stálo velkou dávku optimismu a když jsme se pokusili kontaktovat majitele, řekl nám, že za to on nemůže a musíme poprosit uklízečku, až ji uvidíme.

Hladoví a vyčerpaní jsme vyrazili na oběd, ale i zde na nás čekalo další zklamání. Ceny v restauracích byly astronomické. Pizza, která by v Česku stála přibližně 250 korun, a to ještě s nadsázkou, zde stála přibližně 750 Kč. Rozhodli jsme se tedy pro skromnější řešení a zakoupili jsme si obyčejné pečivo a máslo. Raději se budeme stravovat sami a v klidu.

První den naší dovolené nám dal jasně najevo, že dovolená nebude tak klidná, jak se muže zdát. Přesto jsme se rozhodli nevzdat to a snažit se najít krásu a pohodu i v méně pohodlných místech. Koneckonců, ne každá dovolená je jen o sluníčku a pohodě, někdy je to i o překonávání překážek a nalézání radosti v nečekaných situacích.