Článek
Českou politiku postihla několik dní před komunálními volbami další mimořádně závažná krize. Pět předsedů politických stran se podle pravidel České televize zřejmě nemůže zúčastnit čtvrteční předvolební „superdebaty“, protože sami kandidují v komunálních nebo senátních volbách. ODS, Piráti a další strany protestují, Česká televize se odvolává na předem stanovená pravidla a média řeší, kdo do studia smí, kdo nesmí a koho místo sebe případně vyšle.
Martin Kupka kandiduje v Líbeznicích, Zdeněk Hřib do pražského zastupitelstva, Matěj Ondřej Havel v Hradci Králové. Jan Grolich kandiduje do Senátu a podobný problém má i předseda Motoristů Petr Macinka, který je na kandidátce do pražského zastupitelstva. Česká televize tvrdí, že její pravidla platí pro všechny stejně: kandidát v obecních či senátních volbách nemá v této konkrétní debatě vystupovat a jeho strana může vyslat jiného významného představitele.
Politické strany naopak upozorňují na absurditu situace. Chtěla-li Česká televize uspořádat debatu předsedů, bylo by podle nich docela praktické, kdyby se jí mohli účastnit předsedové.
Mohli bychom se zeptat, proč se před komunálními volbami vůbec pořádá celostátní televizní superdebata předsedů politických stran?
Česká televize si totiž nejprve vytvořila pořad, jehož hlavními protagonisty mají být předsedové celostátních politických subjektů. Potom zjistila, že někteří z těchto předsedů mají tu drzost skutečně kandidovat ve volbách, před nimiž se pořad vysílá. A protože jejich kandidatura podle pravidel představuje problém, předsedy z debaty vyřadí a místo nich pozve jiné celostátní politiky.
Předvolební debata ke komunálním volbám se tak musí za každou cenu ubránit tomu, aby v ní náhodou vystupovalo příliš mnoho lidí kandidujících v komunálních volbách. Taková konstrukce už má skoro půvab dadaistického divadla. Pravidla České televize mohou být z hlediska jejich vnitřní logiky zcela konzistentní. Pokud má veřejnoprávní televize zajistit rovné podmínky kandidátům, lze pochopit obavu, aby některý z nich nedostal prostřednictvím celostátního vysílání nesrovnatelně větší prostor než jeho místní konkurenti.
Jenže právě tím vyvstává základní otázka: proč jsme si vůbec vymysleli celostátní superdebatu, která je od skutečných komunálních kandidátů tak důsledně oddělena?
Proč takové šaškárny?
Jestliže odhlédneme od letošního sporu, zjistíme, že nejde o žádnou novinku. Česká televize podobné televizní finále komunálních či krajských voleb vytváří dlouhodobě.
V roce 2018, před komunálními volbami, odvysílala ČT vedle debat kandidátů na primátory Prahy, Brna a Ostravy také „FINÁLE“, tedy debatu předsedů parlamentních stran o vztahu celostátní a regionální politiky. Už tehdy tak volby do tisíců obecních zastupitelstev dostaly jako televizní vyvrcholení diskusi šéfů celostátních stran.
V roce 2020 následovaly krajské volby. Česká televize připravila třináct skutečně krajských debat, což je jistě logické. Jenomže celé vysílání opět završila „superdebata“ předsedů nejsilnějších sněmovních stran, tentokrát přímo nazvanou debatou o vztahu národní a krajské politiky.
V roce 2022 přišly další komunální volby a s nimi opět Superdebata na ČT1. Vedle debat skutečných kandidátů v Ostravě, Brně a Praze dostalo televizní předvolební vysílání znovu své celostátní finále.
Tady už televizní dramaturgie vytvořila okamžik, který by bylo škoda zapomenout. Petr Fiala tehdy přímo v celostátní televizní superdebatě předsedů stran upozorňoval, že komunální volby nelze vydávat za rozhodování o celostátní politice, což je samozřejmě pravda. Jen by možná bylo vhodné tuto myšlenku sdělit také dramaturgii pořadu, v němž ji předseda vlády právě pronášel.
Pokud nechceme z komunálních voleb vytvářet referendum o celostátní politice, poněkud zvláštní způsob, jak toho dosáhnout, spočívá v tom, že večer před hlasováním posadíme na hlavní program veřejnoprávní televize předsedu vlády, předsedy sněmovních stran a jejich hlavní politické soupeře a necháme je dvě hodiny vysvětlovat národu, proč právě jejich značka představuje nejlepší odpověď na problémy země.
Ještě názornější byl Andrej Babiš, který tehdy při debatě o problémech venkova celou logiku bezděčně shrnul slovy, že si ostatní nemají „hrát na komunální“ a že jde o vládu. V tom měl vlastně pravdu alespoň ohledně toho, co se právě odehrávalo v televizním studiu. Komunál se na chvíli odložil a hrálo se zase o vládu.
V roce 2024 následovala další krajská superdebata, opět výslovně označená jako debata „o vztahu národní a krajské politiky“ a postavená na předsedech „relevantních politických sil v zemi“. Vedle jednotlivých krajských debat tedy znovu vzniklo celostátní televizní finále, které divákovi připomnělo, že za regionálními kandidátkami je třeba především hledat velké stranické značky a jejich pražská vedení.
A v roce 2026 se stejný model vrací. Česká televize sama v září oznámila, že vedle debat kandidátů na primátory nabídne také Superdebatu s předsedy stran a hnutí.
Kdyby Česká televize jednou přenášela volby předsedy zahrádkářského svazu v Horní Dolní, člověk už skoro očekává, že na závěr uspořádá superdebatu předsedů sněmovních stran o vztahu národní politiky k pěstování kedluben.
Přitom smysl komunálních voleb je ze své podstaty téměř opačný. Volič v Líbeznicích nerozhoduje o tomtéž co volič v Ostravě. Obyvatel Plzně nevybírá zastupitelstvo pro České Budějovice. Člověka v malé obci může zajímat kanalizace, rekonstrukce školy, nový územní plán, ceny vody, stav místní komunikace nebo sousedský spor kolem developerského projektu. Ve statutárním městě může jít o miliardové investice, městskou dopravu, bydlení, organizaci městských společností nebo správu rozsáhlého majetku.
To nejsou drobné nebo bezvýznamné volby.
Právě naopak.
Jsou to volby, při nichž má volič často nejlepší možnost posuzovat konkrétní lidi podle konkrétních výsledků. Může vědět, kdo se čtyři roky staral o obec. Kdo slíbil opravit školu a skutečně ji opravil. Kdo zase čtyři roky vyprávěl a před volbami nechal vyfotit nový záhon před radnicí. Tak proč mu před hlasováním servírovat dvě hodiny předsedů stran?
Předseda politické strany jistě může ovlivňovat její celkové směřování. Může poskytovat svým komunálním organizacím politické zázemí, značku a podporu. Jenže nezná podrobnosti několika tisíc místních politických sporů. Nebude sedět v několika tisících zastupitelstvech. Nebude rozhodovat o chodníku v Chebu, škole v Opavě, parkování v Pardubicích a kanalizaci v obci o osmi stech obyvatelích.
Neexistuje ani jeden celostátní komunální vítěz v tom smyslu, v jakém vítěz parlamentních voleb může usilovat o sestavení vlády. Existují tisíce jednotlivých voleb. Někde vyhraje celostátní strana. Jinde místní sdružení. Jinde koalice, která by na celostátní úrovni působila politicky bizarně. Někde je populární starosta z ODS, ačkoli jeho obec v parlamentních volbách volí převážně ANO. Jinde mohou spolupracovat lidé, jejichž předsedové si v Praze nemohou přijít na jméno.
Plzeň ukazuje, nakolik může být celostátní válečná rétorika vzdálená skutečnému fungování komunální politiky. Po volbách v roce 2022 tam vznikla koalice ANO, Pirátů, STAN a PRO Plzeň. Vítězné SPOLU skončilo v opozici a primátorem se stal Roman Zarzycký z ANO. STAN přitom nedostal nějaké bezvýznamné místo na konci chodby: Aleš Tolar se stal náměstkem primátora a ve vedení města má STAN i další zastoupení. O čtyři roky později samotné město tuto sestavu stále prezentuje jako koalici ANO, Pirátů, STAN a PRO Plzeň.
A právě tady začíná být letošní rétorika mimořádně zajímavá.
Volič má před volbami slyšet, že nemá příliš rozhazovat křížky, že je vhodnější držet vlastní kandidátku pohromadě a že proti silnému ANO je třeba postupovat disciplinovaně. Celostátní politika STAN je současně z velké části vystavěna na soupeření s Andrejem Babišem a hnutím ANO.
Dobrá.
Jenže co přesně má potom znamenat plzeňská zkušenost z posledních čtyř let?
Pokud je komunální hlas pro STAN prezentován jako součást velkého politického souboje s ANO, měl by někdo voliči vysvětlit, proč právě jeho strana po minulých komunálních volbách bez větších obtíží usedla s ANO do jedné městské rady, rozdělila si s ním exekutivní posty a celé volební období s ním společně spravovala čtvrté největší město v zemi.
Pokud plzeňští zastupitelé STAN dospěli k názoru, že s místními zastupiteli ANO dokážou rozumně spravovat město, je to přesně ukázka autonomie komunální politiky, kterou tento text hájí. Jenže potom nelze současně dělat z hlasování o místním zastupitelstvu další referendum o Andreji Babišovi, aniž by se člověk dostal do velmi nápadného rozporu.
Buď jsou komunální volby svébytným rozhodováním o lidech, kteří mají spravovat město, a potom je naprosto legitimní, že STAN v Plzni vládne s ANO, nebo jsou komunální volby další frontou velkého celostátního zápasu s Babišem a potom je docela namístě zeptat se, proč po skončení voleb vojáci z obou zákopů odloží pušky, společně obsadí kanceláře radních a čtyři roky spolu spravují město.
Ostatně právě tomuto rozporu jsem se už věnoval v článku Radnice bourají stranické příkopy. Plzeň není důkazem, že spolupráce STAN s ANO je špatně. Je důkazem něčeho daleko zajímavějšího: že komunální politika se opravdu nemusí řídit pražskou stranickou válkou. Právě proto působí komicky, když se pražská stranická válka několik dní před komunálními volbami znovu vytáhne ze skladu a začne se s ní strašit volič u obecní urny.
Podcast Kecy a politika v aktuální epizodě věnované „velkým komunálním nevěrám“ svým posluchačům doporučuje, aby „zatnuli zuby“ a hlasovali pro jednu kandidátku. Autoři argumentují tím, že voliči ANO a SPD své kandidátky zpravidla drží pohromadě, takže přílišné křížkování jednotlivých osobností může oslabovat celek.
Jinými slovy: když druhá politická armáda pochoduje v sevřeném šiku, bylo by strategickou chybou prohlížet si jednotlivé vojáky ve vlastní armádě a některé z nich snad dokonce nahradit schopným sousedem odvedle.
To je nádherný okamžik.
Komunální volební systém totiž voličům záměrně umožňuje označit jednu kandidátku, vybírat jednotlivé lidi napříč kandidátkami nebo oba způsoby kombinovat. Panašování není porucha systému. Je to jeho vlastnost.
Máte na jiné kandidátce člověka, kterého znáte dvacet let, vedl školu, zachránil hasičárnu, rozumí územnímu plánu a jako zastupitel skutečně pracoval?
Pozor!!!
Nachází se v nesprávném sloupci a někde daleko v Praze existuje Andrej Babiš. Před Babišem je zjevně třeba bránit i rekonstrukci místní kanalizace disciplinovaným křížkem přes celou kandidátku. U STAN lze podobnou logiku vidět i v místních kampaních. Například kandidátka Litvínov patří občanům – Starostové a nezávislí doporučuje voličům „jeden křížek pro celou kandidátku“. Na takové výzvě samotné není nic mimořádného. Každá strana chce samozřejmě získat co nejvíc hlasů.
Jenže vedle celostátního rámování soupeření s ANO a zkušenosti z Plzně už celá věc získává podstatně komičtější rozměr. Před volbami tedy držte řadu. Nekřížkujte souseda z jiné kandidátky. Každý hlas je důležitý. Politický protivník je silný a voliči ANO jsou disciplinovaní. Po volbách se ovšem může ukázat, že muž, před jehož stranou jste měli zachraňovat vlastní kandidátku, sedí u stejného koaličního stolu. Plzeň ukazuje, že to není teoretický vtip. Od roku 2022 tam STAN sedí ve vedení města společně s ANO.
Možná by tedy bylo fér voliči říct rovnou:
„Nekřížkujte člověka odvedle, protože musíme porazit ANO. A pokud to po volbách bude dávat komunální smysl, budeme s ANO další čtyři roky společně vládnout.“
Komunální kandidát se z člověka, jenž má vědět něco o rozpočtu města, územním plánu, dopravě nebo škole, promění v malého zástupce některého celostátního vůdce. Z místního soupeření o správu obce se stane další velká ideologická bitva a z hlasu pro člověka, kterému důvěřujeme, téměř stanovisko k celostátní vládě.
Televizní superdebata, stranické výzvy k volbě celých kandidátek a komentátorské návody na disciplinované hlasování jsou tak jen různé projevy stejného problému.
Voliči se stále připomíná, že sice drží v ruce komunální hlasovací lístek, ale neměl by si příliš namlouvat, že jde o komunální volby. Pak se politologové v sobotu večer skloní nad mapu Česka, sečtou dohromady tisíce navzájem nesouvisejících komunálních výsledků a začnou z nich vyrábět barevný obrázek toho, kdo „vyhrál Česko“.
Chudák volič tak během několika týdnů absolvuje pozoruhodný vzdělávací kurz: nejprve se dozví, že vybírá zastupitele své obce a může vybírat jednotlivé osobnosti napříč kandidátkami; potom mu Česká televize vysvětlí komunální volby prostřednictvím předsedů celostátních stran a komentátoři mu doporučí, aby raději žádné velké personální dobrodružství s křížky nepodnikal. Nakonec se z místních voleb znovu stane kapitola celostátního zápasu s Andrejem Babišem. Plzeňská zkušenost přitom ukazuje, že jakmile se volební místnosti zavřou, může se tatáž komunální politika vrátit ke své skutečné podstatě a STAN s ANO spolu klidně celé čtyři roky řídit město. Možná by tedy pro jednou úplně stačilo nechat občana volit vlastní radnici a nesnažit se mu každý místní křížek převádět na hlas pro nebo proti některému politikovi v Praze.
Použité zdroje
KUČEROVÁ, Barbora (2026) „Pět předsedů stran nesmí do ČT na superdebatu. Absurdní, tvrdí opozice.“ Seznam Zprávy, 5. října 2026. Dostupné z: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/volby-komunalni-sefove-opozice-nesmi-do-televize-na-superdebatu-nestastne-a-absurdni-mini-316836 [cit. 8. 10. 2026].
ČESKÁ TELEVIZE (2018) „Volby 2018 – FINÁLE. Debata předsedů parlamentních stran o vztahu celostátní a regionální politiky.“ Česká televize, 4. října 2018. Dostupné z: https://www.ceskatelevize.cz/porady/12431120670-volby-2018/218411033520927/ [cit. 8. 10. 2026].
ČESKÁ TELEVIZE (2020) „Superdebata.“ Volby 2020, Česká televize, 1. října 2020. Dostupné z: https://www.ceskatelevize.cz/porady/13559420839-volby-2020/220411033301001/ [cit. 8. 10. 2026].
ČESKÁ TELEVIZE (2022) „Superdebata.“ Volby 2022, Česká televize, 22. září 2022. Dostupné z: https://www.ceskatelevize.cz/porady/15101377429-volby-2022/222411033160001/ [cit. 8. 10. 2026].
ČESKÁ TELEVIZE (2024) „Superdebata o vztahu národní a krajské politiky.“ Krajské a senátní volby 2024. Dostupné z: https://www.ceskatelevize.cz/porady/16432070602-krajske-a-senatni-volby-2024/224411033640919/ [cit. 8. 10. 2026].
ČESKÁ TELEVIZE (2026) „Česká televize představí předvolební témata měst, nabídne Superdebatu i senátorské duely.“ Česká televize, 9. září 2026. Dostupné z: https://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/pro-media/ceska-televize-predstavi-predvolebni-temata-mest-nabidne-superdebatu-i-senatorske-duely/ [cit. 8. 10. 2026].
ČESKÝ ROZHLAS (2022) „ANO, Piráti a STAN se dohodli s PRO Plzeň. Koalice s podporou SPD nebude.“ iROZHLAS.cz, 26. září 2022. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/volby/komunalni-volby-2022-plzen-koalice-spd_2209260716_ako [cit. 8. 10. 2026].
ČESKÁ TELEVIZE / ČTK (2022) „Plzeňští Piráti a Starostové dohodli koalici s ANO a PRO Plzeň. Podpory SPD se vzdali.“ ČT24, 25. září 2022. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/regiony/plzensti-pirati-a-starostove-dohodli-koalici-s-ano-a-pro-plzen-podpory-spd-se-vzdali-16067 [cit. 8. 10. 2026].
MĚSTO PLZEŇ (2026a) „Rada města Plzně.“ Oficiální informační server města Plzně. Dostupné z: https://plzen.eu/urad/organy-mesta/rada-mesta-plzne/ [cit. 8. 10. 2026].
MĚSTO PLZEŇ (2026b) „Čtyři roky vládnutí končí. Koalice ve vedení Plzně představila splněné body z programového prohlášení.“ Oficiální informační server města Plzně, září 2026. Dostupné z: https://plzen.eu/o-meste/aktuality/aktuality-z-mesta/ctyri-roky-vladnuti-konci-koalice-ve-vedeni-plzne-predstavila-splnene-body-z-programoveho-prohlaseni/ [cit. 8. 10. 2026].
PEČINKA, Bohumil a MICHOPULOS, Petros (2026) „Kecy a politika 286: Velké komunální nevěry.“ Kecy a politika / Stream.cz, 6. října 2026. Dostupné z: https://www.stream.cz/kecy-a-politika/kecy-a-politika-286-velke-komunalni-nevery-65587449 [cit. 8. 10. 2026].
CIKÁN, Martin (2026a) „Radnice bourají stranické příkopy.“ Monarchistické noviny, Médium.cz, 22. září 2026. Dostupné z: https://medium.seznam.cz/clanek/monarchisticke-noviny-radnice-bouraji-stranicke-prikopy-323583 [cit. 8. 10. 2026].
CIKÁN, Martin (2026b) „Cirkus pokračuje, avšak nic hrozného se nestalo.“ Monarchistické noviny, Médium.cz, 29. září 2026. Dostupné z: https://medium.seznam.cz/clanek/monarchisticke-noviny-cirkus-pokracuje-avsak-nic-hrozneho-se-nestalo-326395 [cit. 8. 10. 2026].
