Stavidla se otevírají. Společná varování České komory architektů a ČKAIT zůstala nevyslyšena

Generál Pavel 17. září podepsal rozsáhlou novelu stavebního zákona, přestože sám připustil závažné pochybnosti. Podle jeho vyjádření přetrvávají obavy například z dodatečného povolování nepovolených staveb, ochrany nejkvalitnější zemědělské půdy nebo důsledků mlčení dotčených orgánů. Po jednání s ministryní pro místní rozvoj Zuzanou Mrázovou se však rozhodl dát nové úpravě příležitost.

Takový přístup může působit smířlivě. Ve stavebním právu ovšem znamená, že správnost politického odhadu prověří skutečné domy, sousedské vztahy a fungování úřadů. Pokud se experiment nepovede, jeho následky neodstraní opravená tisková zpráva. Stavba bude stát, pozemek bude zastavěn a poškozený vlastník může strávit roky domáháním se nápravy.

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě nepřichází s výhradami dodatečně. Společně s Českou komorou architektů upozorňovala na problematickou přípravu předlohy již během jejího projednávání. Ve společném memorandu obě organizace uvedly, že nemohly rozsáhlou změnu odborně připomínkovat před vstupem do Sněmovny v potřebném rozsahu. Nabízely přitom součinnost při opravách.

Poslanecká iniciativa je samozřejmě ústavně přípustná. U přestavby celého odvětví veřejné správy však představuje obejití obvyklé přípravy vládního návrhu vážný politický problém. Právě při meziresortním připomínkování se mají odhalovat střety kompetencí, chybějící návaznosti a praktické důsledky, které z poslanecké lavice nejsou vidět.

Výsledek odborného přesvědčování je výmluvný. ČKAIT ve svém zářijovém přehledu uvádí, že poslancům předložila devět návrhů a k dalším pěti připojila doporučení. Do projednávaného textu se podle komory promítl jediný z tohoto souboru podnětů. Sněmovna pak 9. září senátní zamítnutí přehlasovala 105 hlasy.

Odborníci tedy mohli vysvětlovat. Rozhodující většina si ponechala možnost neposlouchat.

Jedním z hlavních sporů je ekonomická přiměřenost požadavků na výstavbu. ČKAIT dlouhodobě namítá, že neurčitě vymezená hospodářská hlediska mohou oslabovat ochranu budoucích uživatelů. Podstatná otázka zní, vůči čím nákladům a čím přínosům se má přiměřenost poměřovat. Úspora stavebníka může znamenat dlouhodobý problém pro člověka, který si výsledný byt koupí.

Schválené znění § 137 odst. 4 umožňuje za stanovených podmínek neuplatnit vyjmenované požadavky například při změnách dokončených staveb, v památkově chráněném prostředí či u staveb v prolukách. Mezi důvody patří také zjevná ekonomická nepřiměřenost vůči přínosům. Dotčené požadavky zahrnují mimo jiné denní osvětlení, odstupy, přístupnost nebo rozměrové parametry. U mechanické odolnosti, stability a požární bezpečnosti však odstavec 5 požaduje doložení alespoň rovnocenného výsledku a úrovně bezpečnosti autorizovanou osobou. Tuto podmínku nelze v kritice zamlčet.

Sporné je rozšiřování prostoru pro výjimky a následné dokazování, zda konkrétní úleva ještě obstála. Zvláště u historických staveb má přiměřenost své nezastupitelné místo. Rozumné zacházení s památkou však vyžaduje odborně vymezený postup, který se nestane univerzální omluvenkou pro levnější řešení.

Politický slib zrychlení se tak může změnit v práci navíc pro projektanty, znalce a soudy. Razítko možná přijde dříve; jistota, co vlastně dovoluje, později.

Komory například v červnu výslovně přivítaly návrat povinnosti zpracovat projektovou dokumentaci rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci, zařazených mezi jednoduché stavby, autorizovanou osobou. Současně upozornily na přetrvávající nejasnosti kolem dokumentace skutečného provedení, přechodných ustanovení a ekonomických úlev.

Podrobnější rozbor komory navíc ukazuje šíři problému: způsob odkazování na technické normy, obsah projektové dokumentace, místní stavební předpisy, dostupnost údajů digitálních technických map i závaznost územního plánování. Tato témata nelze vyřešit jedním heslem o menším počtu razítek.

Novela rozšiřuje možnost vlastních stavebních předpisů na krajská města. Současně zavádí v § 193 odst. 2 možnost odchýlit se od územně plánovací dokumentace při splnění zákonných podmínek a potřebných souhlasů. Mezi podmínkami jsou ochrana veřejných zájmů a nedotčení dalších osob, ochranných pásem či koridorů; zvláštní konstrukci obsahuje úprava vyhrazených staveb s plánovací smlouvou.

ČKAIT požadovala vypuštění možnosti odchylovat se od územně plánovací dokumentace bez standardní účasti veřejnosti. Usilovala také o zachování posuzování technických požadavků stavebním úřadem. Podstatou sporu je rozdělení odpovědnosti a účinná ochrana dotčených osob.

Místní odlišnosti mají v územním plánování přirozené místo. Hůře se vysvětluje, proč má být technická roztříštěnost právě tím prostředkem, který stavební právo zpřehlední.

Senát předlohu odmítl 55 hlasy ze 66 přítomných. Zamítnutí doporučily také všechny tři výbory, které ji projednávaly. Takový výsledek měl být pro generála Pavla důvodem k mimořádné zdrženlivosti, zvláště ve spojení s odbornými výhradami komor.

Nebylo by spravedlivé tvrdit, že žádné pochybnosti nezvažoval. Veřejně je přiznal a své rozhodnutí vysvětlil. Právě proto však podpis působí tak rozpačitě: rizika rozpoznal, ale jejich praktické ověření přenechal ostatním.

Podle článků 47 a 50 Ústavy je k přehlasování senátního zamítnutí i vrácení zákona hlavou státu potřeba nadpoloviční většina všech poslanců, tedy nejméně 101 hlasů. V tomto ohledu nemá veto generála Pavla slabší právní účinek. Při soudržné koalici by nejspíše znamenalo především odklad a výrazné politické stanovisko. Ani jedno není bezcenné.

K mediálnímu obrazu „lídra opozice“, který generála Pavla provází, se navíc podpis takto sporného předpisu příliš nehodí. Je to označení používané v politickém střetu, nikoli jeho ústavní role. Přesto lze od osobnosti představované jako protiváha vlády očekávat, že se při souběhu senátního odporu a odborných varování postaví proti legislativnímu paskvilu také konkrétním rozhodnutím.

Otevřít stavidla a slíbit pozorování vodní hladiny je poměrně pohodlný způsob, jak zůstat konstruktivní. Zvláště pokud člověk nebydlí pod hrází.

Nejvážnější výhrady směřují k proveditelnosti celé reorganizace. ČKAIT a ČKA upozornily na nezajištěnou logistiku vzniku nové soustavy úřadů, přechod zaměstnanců, dostupnost prostor, rozdělení informačních systémů, spisových služeb a archivů. To vše v době, kdy stát stále řeší nedokončenou digitalizaci.

Právnička ČKAIT Eva Kuzmová zároveň popisuje rozdělenou účinnost: některá ustanovení mají začít působit prvním dnem měsíce následujícího po vyhlášení, další změny jsou rozloženy do let 2027 a 2028. Podpis, vyhlášení a nabytí účinnosti tedy nejsou jediný okamžik. Pro úředníka i projektanta bude rozhodující, kterou část úpravy má právě použít a podle jakých přechodných pravidel.

Zákonem lze založit nový úřad. Zkušeného pracovníka, propojený informační systém ani bezchybně předaný spis tím ovšem nevytvoříme. Stát přestavuje správní aparát, který se dosud plně nesžil ani s předchozí reformou, a očekává, že během stěhování začne pracovat rychleji.

Za nezbytný proto považuji co nejrychlejší ústavní přezkum a odstranění těch ustanovení, u nichž se prokáže rozpor s ústavním pořádkem. Návrh na zrušení zákona nebo jeho částí může podle § 64 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu podat nejméně 41 poslanců nebo 17 senátorů. Naléhavost lze odůvodnit žádostí o projednání mimo pořadí podle § 39; rozhodnutí přísluší soudu.

Ústavní soud ovšem nenahrazuje legislativní radu ani odbornou redakci. Nestačí doložit, že předpis bude nepraktický nebo že politici nevyslyšeli komoru. Námitky musí přesně ukázat zásah do ústavně chráněných práv, samosprávy, právní jistoty či pravidel zákonodárného procesu. Samotná forma poslaneckého návrhu protiústavnost nezakládá.

Souhrn dění ve státní správě a varování přicházejících ze stavovského prostředí ČKAIT podle mého soudu nasvědčuje hlubokému institucionálnímu kolapsu schopnosti zavádět stabilní stavební právo. Odborné instituce popisují rizika, politická většina postupuje dál a praktickou odpovědnost přebírají lidé, kteří konečné znění neovlivnili.

Jestliže sporná ustanovení nabudou účinnosti bez potřebné nápravy a naplní se popsané organizační obavy, může dosavadní nezvládnutý přechod k digitální stavební správě zpětně působit jako drobný přešlap. Tentokrát totiž hrozí současné rozkolísání pravidel, odpovědnosti i institucí, které mají jejich dodržování zajišťovat.

Autor: Martin Cikán

ČESKO (1993a). Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, zejména čl. 41, 47, 50, 52 a 87. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [online]. [cit. 19. 9. 2026]. Dostupné z: https://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html.

ČESKO (1993b). Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, zejména § 39, § 64 a § 68–71. Zákony pro lidi [online]. [cit. 19. 9. 2026]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1993-182.

ČKAIT (2026a). ČKAIT a ČKA pokračují ve společném jednání o změnách ve stavebním zákoně. 3. června 2026 [online]. [cit. 19. 9. 2026]. Dostupné z: https://www.ckait.cz/ckait-a-cka-pokracuji-ve-spolecnem-jednani-o-zmenach-ve-stavebnim-zakone.

ČKAIT (2026b). Návrhy a doporučení ČKAIT pro jednání hospodářského výboru Poslanecké sněmovny 25. června 2026. Přehled pozměňovacích návrhů, dokument z 24. června 2026 [online]. [cit. 19. 9. 2026]. Dostupné z: https://www.ckait.cz/sites/default/files/2026-06/%C4%8CKAIT%20-%20doporu%C4%8Den%C3%AD%20HV%20PSP%20k%20PN%20NStavZ24.062026.pdf.

ČKAIT (2026c). Rekodifikace stavebního práva – Nový stavební zákon a jeho novely. Aktualizováno 10. září 2026 [online]. [cit. 19. 9. 2026]. Dostupné z: https://www.ckait.cz/rekodifikace-stavebniho-prava-novy-stavebni-zakon-a-jeho-novely.

ČKAIT a ČKA (2026). Společné memorandum ČKAIT a ČKA k projednávané novele stavebního zákona – tisk 67/0. Zprávy a informace ČKAIT, 2026/02, 22. dubna 2026; memorandum podepsáno 9. března 2026 [online]. [cit. 19. 9. 2026]. Dostupné z: https://zpravy.ckait.cz/vydani/2026-02/spolecne-memorandum-ckait-a-cka-k-projednavane-novele-stavebniho-zakona-tisk-67-0/.

ČTK (2026). Prezident Pavel podepsal spornou koaliční novelu stavebního zákona. Epoch Times Česko, 17. září 2026 [online]. [cit. 19. 9. 2026]. Dostupné z: https://www.epochtimes.cz/ceska-republika/prezident-pavel-podepsal-spornou-koalicni-novelu-stavebniho-zakona-a296389.html.

HLÍDACÍPES.ORG (2026). Petr Pavel jako lídr opozice? Mantra vládních politiků, od níž teď Babiš couvá. 7. září 2026 [online]. [cit. 19. 9. 2026]. Dostupné z: https://hlidacipes.org/petr-pavel-jako-lidr-opozice-mantra-vladnich-politiku-od-niz-ted-babis-couva/.

KUZMOVÁ, Eva (2026a). Poslanci vytvořili ve stavebním zákoně deset nových problémů. Zprávy a informace ČKAIT, 2026/03, 8. června 2026 [online]. [cit. 19. 9. 2026]. Dostupné z: https://zpravy.ckait.cz/vydani/2026-03/poslanci-vytvorili-ve-stavebnim-zakone-deset-novych-problemu/.

KUZMOVÁ, Eva (2026b). Aktuální stav projednání velké novely nového stavebního zákona. Zprávy a informace ČKAIT, 2026/04, 9. září 2026, průběžně aktualizovaný text [online]. [cit. 19. 9. 2026]. Dostupné z: https://zpravy.ckait.cz/vydani/2026-04/aktualni-stav-projednani-velke-novely-noveho-stavebniho-zakona/.

POSLANECKÁ SNĚMOVNA PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY (2026). Novela stavebního zákona: text schválený 9. září 2026. Kopie zveřejněná v legislativním archivu ČKAIT [online]. [cit. 19. 9. 2026]. Dostupné z: https://www.ckait.cz/sites/default/files/2026-09/Novela%20StavZ.pdf.

REDAKCE ZPRÁV A INFORMACÍ ČKAIT (2026). Komplexní pozměňovací návrh 13. novely stavebního zákona z hlediska ČKAIT. Zprávy a informace ČKAIT, 2026/03, 8. června 2026 [online]. [cit. 19. 9. 2026]. Dostupné z: https://zpravy.ckait.cz/vydani/2026-03/komplexni-pozmenovaci-navrh-13-novely-stavebniho-zakona-z-hlediska-ckait/.

ZDAŘILOVÁ, Renata (2026). Nové normy pro navrhování obytných budov údajně reagují na měnící se požadavky. Zprávy a informace ČKAIT, 2026/04, 9. září 2026 [online]. [cit. 19. 9. 2026]. Dostupné z: https://zpravy.ckait.cz/vydani/2026-04/nove-normy-pro-navrhovani-obytnych-budov-udajne-reaguji-na-menici-se-pozadavky/.

CIKÁN, Martin (2026a). Stavební zákon proti principu místní samosprávy. Médium.cz, 21. srpna 2026; datum převzato z bibliografie navazujícího článku [online]. [cit. 19. 9. 2026]. Dostupné z: https://medium.seznam.cz/clanek/monarchisticke-noviny-stavebni-zakon-proti-principu-mistni-samospravy-306335.

CIKÁN, Martin (2026b). Senát odmítl stavební experiment. Novela se vrací do Sněmovny. Médium.cz [online]. [cit. 19. 9. 2026]. Dostupné z: https://medium.seznam.cz/clanek/monarchisticke-noviny-senat-odmitl-stavebni-experiment-novela-se-vraci-do-snemovny-312685.

MONAGHAN, Isabella Amelie (2026). Senát zamítl stavební zákon, vrátil ho Sněmovně. „Politicky protlačovaný paskvil,“ řekla Seitlová. Epoch Times Česko, 20. srpna 2026 [online]. [cit. 19. 9. 2026]. Dostupné z: https://www.epochtimes.cz/ceska-republika/senat-zamitl-stavebni-zakon-vratil-ho-snemovne-politicky-protlacovany-paskvil-rekla-seitlova-a291116.html.