Článek
Česká mediální scéna trpí zvláštní představou. Máme sklon věřit, že každá důležitá změna vznikla rozhodnutím právě té vlády, která je zrovna u moci. Příznivci vlády si připisují zásluhy za každý úspěch, odpůrci jí naopak připisují odpovědnost za každý problém. Skutečnost bývá podstatně složitější.
Když se dnes podíváme na rostoucí význam Střední Asie, na nové obchodní trasy mezi Evropou a Asií nebo na posilování evropské přítomnosti v Kazachstánu, Uzbekistánu či Ázerbájdžánu, může vzniknout dojem, že jde o důsledek konkrétní politiky Petra Fialy, Ursuly von der Leyenové nebo některého z evropských lídrů. Jenže většina těchto procesů začala v okamžiku, kdy Rusko napadlo Ukrajinu.
Právě na tuto proměnu upozorňovala v posledních letech řada komentářů a analýz. Válka na Ukrajině změnila evropské uvažování o energetice, dopravních trasách i geopolitice. Střední Asie přestala být vzdáleným regionem na okraji zájmu a začala být vnímána jako prostor, který může Evropě nabídnout alternativní spojení s Asií i nové ekonomické příležitosti.
Shoda navzdory politice
Dobrým příkladem byla odborná debata „Česká republika a Střední Asie: Partnerství pro 21. století“, která proběhla na CEVRO Univerzitě. Právě zde je zajímavé sledovat, jak málo záleží na stranické propagandě a celkovém mediálním obrazu. Na konferencích věnovaných Střední Asii vedle sebe vystupují politici, diplomaté, odborníci i zástupci institucí a často docházejí k podobným závěrům. To samozřejmě neznamená, že by si jednotliví účastníci nevyužili podobné akce také k vlastní prezentaci. Například Radek Vondráček ve svém vystoupení zdůrazňoval témata, která dobře zapadají do dlouhodobé rétoriky hnutí ANO o ekonomické diplomacii a pragmatické zahraniční politice. Jinými slovy, i zde si do určité míry „přihřál svou stranickou polívčičku“. Přesto je pozoruhodné, že základní závěry se příliš nelišily od stanovisek diplomatů, odborníků či evropských institucí.
Bývalý evropský komisař Štefan Füle zdůraznil rostoucí význam regionu pro evropskou bezpečnost a ekonomiku. Poslanec Radek Vondráček upozornil na význam parlamentní diplomacie a dlouhodobého budování vztahů. Účastníci se shodovali, že Kazachstán, Uzbekistán i další státy regionu představují pro Českou republiku významné partnery v oblasti obchodu, dopravy, energetiky i vzdělávání.
Právě tato debata ukázala, že navzdory rozdílným politickým názorům existuje poměrně široká shoda na tom, že Střední Asie získává pro Evropu strategický význam. Evropská komise investuje do dopravních spojení a energetických projektů prostřednictvím iniciativy Global Gateway. České firmy hledají nové trhy. Univerzity přijímají studenty z Kazachstánu a Uzbekistánu.
Střední Asie přestává být vzdálenou periferií a stává se součástí prostoru, v němž se rozhoduje o budoucích obchodních trasách, energetické bezpečnosti i politické stabilitě euroasijského kontinentu. Proto se evropská pozornost obrací ke Kazachstánu, Uzbekistánu, Ázerbájdžánu i dalším zemím regionu.
Jedním z nejviditelnějších projevů této proměny je tzv. střední koridor, tedy transkaspická dopravní trasa spojující Čínu a Střední Asii s Evropou přes Kazachstán, Kaspické moře, Ázerbájdžán, Gruzii a Turecko. Právě v debatě zaznělo, že Ázerbájdžán už není jen postsovětskou periferií na okraji Kavkazu, nýbrž klíčovým uzlem nové euroasijské konektivity pro energetiku, železniční a přístavní infrastrukturu i pro hledání alternativ k trasám zatíženým ruským faktorem. Zaznívalo přitom i to, že bez určité míry stabilizace jižního Kavkazu nebude možné tento koridor plně rozvinout. Současně ale platí, že ani přetrvávající napětí mezi Arménií a Ázerbájdžánem dosud nezastavilo základní logiku celého projektu. Právě snaha otevřít spolehlivější spojení mezi Evropou, Kavkazem a Střední Asií dává regionálním aktérům i vnějším mocnostem silný důvod, proč udržet tuto trasu v chodu a postupně ji rozšiřovat.
Vedle dopravy se stále výrazněji prosazuje i energetická rovina. Ázerbájdžán dnes hraje roli jen tranzitního uzlu a dodavatele ropy a plynu do Evropy. V roce 2024 prodal evropským odběratelům 12,9 miliardy kubíků plynu a jeho význam dále roste i v ropném obchodě. V našem státě je to vidět zvlášť zřetelně. Po omezení závislosti na ropě z východu se ázerbájdžánská ropa stala jedním z pilířů nového dovozního mixu a podle letošních údajů už představuje více než dvě pětiny českého dovozu ropy. Jinými slovy jde o partnera, který už dnes spoluutváří energetickou bezpečnost našeho státu. Právě v tom je dobře vidět, jak se geopolitika posledních let mění v hospodářskou a infrastrukturní realitu.
Tato proměna se však projevuje i v obchodních vztazích našeho státu s celým regionem. Český export do Kazachstánu a dalších středoasijských zemí tvoří především strojírenské výrobky, dopravní technika, zařízení pro energetiku, ale také technologie pro těžební průmysl či vodohospodářství. České firmy zde dodávají například parní a plynové turbíny, průmyslová čerpadla, vlakové soupravy pro osobní i nákladní dopravu nebo konkrétní komponenty pro modernizaci rafinerií, elektráren a hutních provozů. Vedle toho roste i zájem o české know-how v oblasti infrastruktury, zdravotnictví či ekologických řešení, například při čištění odpadních vod nebo rekultivaci těžebních oblastí. Obchodní vztahy stále více připomínají klasickou průmyslovou spolupráci, v níž se propojují energetické zájmy s exportem technologií a služeb. Tím se potvrzuje, že prostor mezi Kaspickým mořem a Altají přestává být vzdálenou periferií a stává se součástí širšího hospodářského prostoru, do něhož náš stát aktivně vstupuje.
Odklon od ruských energetických surovin pokračuje bez ohledu na střídání ministrů. Posilování obranného průmyslu probíhá napříč většinou evropských států. Budování nových logistických tras podporují vlády napříč politickým spektrem. Můžeme vést spory o konkrétní kroky, o rychlost jednotlivých opatření nebo o míru evropské integrace. Stále více se však ukazuje, že základní strategické směřování je výsledkem širších okolností než jen výsledku posledních voleb.
Dlouhodobý zájem státu
V českém veřejném prostoru se často hovoří o tom, že politika je příliš krátkozraká. Každé volby přinášejí nové priority, nové slogany a nové personální obsazení. Přesto existují oblasti, kde musí stát uvažovat v horizontu desetiletí. Patří sem zahraniční politika, obrana, energetika, dopravní infrastruktura nebo vzdělávání. Nelze každé čtyři roky měnit základní směr podle toho, kdo právě sestavil vládu. Stát, který by takto postupoval, by ztratil důvěryhodnost doma i v zahraničí.
Právě vývoj ve Střední Asii ukazuje, že některé procesy mají vlastní dynamiku. Politici je mohou urychlit, zpomalit nebo jim dát odlišnou podobu. Jen málokdy je však mohou úplně zastavit. Potřeba nových obchodních cest, bezpečných energetických dodávek a stabilních partnerů vznikla jako důsledek změny mezinárodního prostředí, nikoli jako výsledek volebního programu jedné strany.
Monarchisté dlouhodobě zdůrazňují význam kontinuity státu. Nemusíme sdílet všechny kroky současné vlády ani všechny iniciativy Evropské unie. Měli bychom si však uvědomit, že existence dlouhodobé státní strategie je sama o sobě hodnotou.
Když dnes sledujeme rozvoj vztahů se Střední Asií, není nejdůležitější otázkou, zda byl u moci Andrej Babiš, nebo Petr Fiala. Podstatnější je, že česká diplomacie, podniky, univerzity i státní a evropské instituce dokázaly rozpoznat změnu světových poměrů a dokázaly na ni téměř ad hoc reagovat. Některé věci jsou zkrátka příliš významné na to, aby závisely pouze na výsledku jedněch voleb.
Použité zdroje
Carnegie Endowment for International Peace (n.d.) Central Asia analyses. Dostupné z: https://carnegieendowment.org (cit. 8. 8. 2025).
CEVRO Univerzita (n.d.) Česká republika a Střední Asie: Partnerství pro 21. století. Dostupné z: https://www.cevro.cz/caps/ceska-republika-a-stredni-asie-partnerstvi-pro-21-stoleti-na-cevro-univerzite-probehla-odborna-debata-o-budoucnosti-vzajemnych-vztahu (cit. 8. 8. 2025).
Eurasianet (n.d.) Central Asia coverage and analysis. Dostupné z: https://eurasianet.org (cit. 8. 8. 2025).
Evropská komise (n.d.-a) Global Gateway and Transport Connectivity in Central Asia. Dostupné z: https://international-partnerships.ec.europa.eu/policies/global-gateway_en (cit. 8. 8. 2025).
Evropská komise (n.d.-b) EU–Central Asia Summit. Dostupné z: https://commission.europa.eu (cit. 8. 8. 2025).
International Crisis Group (n.d.) Central Asia. Dostupné z: https://www.crisisgroup.org/europe-central-asia/central-asia (cit. 8. 8. 2025).
OECD (n.d.) Economic Outlook for Central Asia. Dostupné z: https://www.oecd.org/eurasia/ (cit. 8. 8. 2025).
Rada Evropské unie (n.d.-a) EU–Central Asia relations. Dostupné z: https://www.consilium.europa.eu/en/policies/central-asia/ (cit. 8. 8. 2025).
Rada Evropské unie (n.d.-b) Reakce EU na ruskou agresi proti Ukrajině. Dostupné z: https://www.consilium.europa.eu/cs/policies/eu-response-ukraine-invasion/ (cit. 8. 8. 2025).
The Diplomat (n.d.) Central Asia Section. Dostupné z: https://thediplomat.com/tag/central-asia/ (cit. 8. 8. 2025).
Wikipedia (n.d.-a) Ázerbájdžán. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%81zerb%C3%A1jd%C5%BE%C3%A1n (cit. 8. 8. 2025).
Wikipedia (n.d.-b) Global Gateway. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Global_Gateway (cit. 8. 8. 2025).
Wikipedia (n.d.-c) Trans-Caspian International Transport Route. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Trans-Caspian_International_Transport_Route (cit. 8. 8. 2025).
