Článek
Platí to nejen pro lidi s „vysokou školou života“, ale i pro zdánlivě normální mámy a táty od rodin, kteří by vám pochopitelně nic takového neřekli do očí. Přesto se nestydí veřejně napsat, že si oběti domácího násilí týrání partnerem zaslouží.
Nebuďte jako „Pavel“
Nepřišlo to nevhodné ani právně postižitelné třeba tady "Pavlovi":
Chudáček
Přestože se podle platných zákonů dopouští schvalování násilného trestného činu. Jak je zcela jasně uvedeno i na stránkách PČR: Násilí je volba – ti, kteří se dopouštějí domácího násilí, se mohou rozhodnout, zda se k násilnému chování uchýlí, nebo ne.
Zjednodušme si to jako „Pavel“, expert na psychologii a evidentně i na sekundární viktimizaci. Stejně jako oběť může z úhlu pohledu většiny společnosti od násilníka odejít, tak může násilník přestat oběť jednoduše týrat. Nicméně podle mých zjištění se nikdo z těchto „slušných a normálních“ lidí nepozastavuje nad tím, proč to dělal on. Nikdo nepoložil otázku, proč ji mlátil. Všichni ale odsuzují ji a ptají se, proč to snášela.
Nechce se ti to číst? Tak si to poslechni: Schvalováním domácího násilí v komentářích na internetu porušujete zákon (youtube.com)
Práva má i kráva
V českém právním systému existují zákony, které se zabývají ochranou obětí trestných činů a sankcemi za projevy, jež by mohly být považovány za podporu nebo schvalování trestných činů, včetně násilných činů, jako je domácí násilí.
Relevantní paragrafy, které by se mohly vztahovat na tento kontext, jsou následující:
§ 365 - Schvalování trestného činu: Tento paragraf trestního zákoníku postihuje jednání, kdy někdo veřejně schvaluje spáchaný trestný čin. Pokud někdo například v komentářích schvaluje domácí násilí, mohl by být stíhán podle tohoto paragrafu.
Znění: „Kdo veřejně schvaluje spáchaný zločin nebo veřejně vychvaluje jeho pachatele, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.“
§ 364 - Podněcování k trestnému činu: Tento paragraf se vztahuje na situace, kdy někdo jiného nabádá k páchání trestného činu. Pokud komentář nabádá k násilí nebo k jeho opakování, mohl by spadat pod tento paragraf.
Znění: „Kdo veřejně podněcuje k trestnému činu nebo k páchání trestných činů obecně, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.“
§ 357 - Pomluva: Tento paragraf chrání osobní čest a důstojnost. Pokud je oběť veřejně napadána a její pověst je tím poškozována, mohlo by se jednat o trestný čin pomluvy.
Znění: „Kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů nebo mu způsobit jinou vážnou újmu, bude potrestán odnětím svobody až na dva roky.“
Ale to je můj názor!
Tyto paragrafy mohou poskytnout právní rámec pro stíhání těch, kteří veřejně podporují nebo schvalují násilí, včetně domácího násilí, nebo kteří se snaží znevážit oběti takových činů.
Moji odpůrci, kteří mě osočují ze šíření škodlivých feministických ideologií, by mohli namítat, že jde o svobodu projevu. Ano, svoboda projevu je základní právo, které umožňuje jednotlivcům vyjadřovat své názory a myšlenky bez obav z trestu. Nicméně toto právo není absolutní a má své hranice. Svoboda projevu nesmí být zneužívána k podněcování násilí, šíření nenávisti nebo k jiným formám protiprávního jednání, jak je uvedeno ve výše zmíněných paragrafech.
Pokud vám střelba na fakultě přijde jako odporný čin, pak by vám jako společnosti mělo přijít domácí násilí stejně zavrženíhodné. Dávejte si pozor na to, co píšete do komentářů pod články o domácím násilí. Pro tento díl jsem čerpala hlavně z platformy Seznam a Facebooku. Prošla jsem nejméně 50 článků a bezpočet komentářů šťastně vypadajících lidí, kteří se pod schvalování tohoto odporného zločinu podepsali nejen svým jménem, ale jsou i vyfoceni na svých profilových fotografiích se svými dětmi a vnoučaty.
A kdo za to může, když ne oběť?
Ten, kdo viní oběti z domácího násilí, není o nic lepší než ti, kteří tvrdí, že za komunismu bylo lépe – i když víme, jaká hrůza a nespravedlnost za tím režimem stála. Schvalování domácího násilí v komentářích na internetu není jen morálně nepřijatelné, ale také nezákonné. Je to jako omlouvat zločiny represivního režimu – oba tyto postoje podporují utrpení a nespravedlnost. Pamatujte, že vaše slova mají moc. Volba, zda budou vaše děti a vnoučata vyrůstat v zemi, která je bude chránit, nebo v zemi, která je obviní za to, že se staly obětmi lidí, kteří si zvolili násilí na svých partnerech a partnerkách je na vás.
