Článek
V loňském roce byly přijímačky těžší, než tomu bylo letos. Objevují se dokonce i hlasy, že letošní přijímací zkoušky pro žáky devátých tříd, byly svou obtížností jako pro páťáky. Je to ale problém? Samozřejmě, že není. Šance na přijetí konkrétních žáků to žádným způsobem nesnižuje. Pořád rozhoduje to, kdo je lepší.
Těžké, nebo lehké?
Přijímací zkoušky na střední školy fungují na jednoduchém principu. Všichni uchazeči o středoškolské vzdělávání dělají kvůli spravedlnosti jednotný test. Dle výsledků je následně vytvořen pořadník úspěšnosti. Je tedy úplně jedno, jestli jsou jednou testy lehké, nebo těžké. Seznam uchazečů podle úspěšnosti vznikne vždy.
Nehraje roli, zda jsou přijímací zkoušky tak náročné, že uchazeč získá jen okolo dvaceti bodů, nebo naopak tak jednoduché, že získá bodů nad třicet. Roli následně hraje to, v jakém pořadí se umístí mezi ostatními.
Zklamaní studenti?
Není žádný bodová hranice, která by zajišťovala stoprocentní úspěch, nebo neúspěch. Vždy bude hrát roli to, jak se umístí ostatní žáci devátých tříd. Ke zklamání studentů může dojít jenom tehdy, pokud budou své výsledky porovnávat s bodovým ziskem předchozích let. V loňském roce ale byly přijímačky těžké, takže se hranice pro přijetí mohla pohybovat i kolem 20 bodů.
Letos byly přijímačky lehké, což znamená, že bodová hranice bude stoupat. Je naivní si myslet, že když jsem letos, v lehkých testech, získal 30 bodů, že to znamená úspěch. Těch 30 získalo jistě obrovské množství jiných studentů (tak jako loni dvacet). Žák deváté třídy by měl být takového uvažování schopen a tedy, zklamání z toho, že měl vysoký bodový příděl, a přesto se nedostal, by se objevit nemělo.
Je jedno, na jaké hranici se pohybujeme
Dle současného výběrového klíče je zcela jedno, zda je test lehký, nebo těžký. Při porovnávání jednotlivých uchazečů nehraje roli to, zda se budou ti úspěšní pohybovat kolem hranice 20 bodů, nebo kolem hranice 40. Ta ani nemusí být před testem pevně stanovená, ten limit nastaví až samotný test a úspěšnost v něm. Může být natolik lehký, že žáci budou atakovat plný bodový příděl, stejně jako může být natolik těžký, že žáci získají jen jednotky bodů. A s tímto získaným počtem se začnou rozřazovat mezi sebou.
Snadné, nebo těžké?
Jaký by vlastně přijímací test měl být? Měl by být lehký, aby ukázal, že chytří žáci zvládnou více příkladů něž ti hloupější? Nebo by měl být naopak náročný, aby chytřejší ukázali, že si dokážou oproti hloupějším poradit s extrémním problémem? Ani na jedno neexistuje správná odpověď.
