Článek
Vysoké teploty, které u nás v těchto dnech panují, ovlivňují fungování organismu mnoha způsoby. Tělo při horku ztrácí tekutiny, dochází k zahuštění krve, změnám jejího proudění i zvýšení srážlivosti, což může dohromady usnadnit vznik sraženin. I proto v těchto dnech může být riziko mrtvice vyšší, a tak je dobré si připomenout, že její projevy nemusí vždy odpovídat tomu, jak si ji většina lidí představuje.
Pro úplnost dodávám, že typickým i některým méně známým příznakům mrtvice a jejich rozpoznání jsem se věnoval už v jednom z předchozích článků, dnes se podíváme na některé další.
Co je vlastně mrtvice - stručně
Mrtvice, odborně cévní mozková příhoda nebo iktus, vzniká ve chvíli, kdy se náhle přeruší nebo výrazně sníží přívod krve do části mozku. Mozkové buňky jsou přitom na kyslík a živiny mimořádně citlivé, a pokud je nedostávají, už během několika minut začínají odumírat. To, jak vážné bude poškození, závisí na rozsahu postižené oblasti i na tom, jak rychle se podaří průtok krve obnovit.
Rozlišují se dva hlavní typy mrtvice. Častější je ischemická mrtvice, která vzniká ucpáním cévy krevní sraženinou a vede k nedokrvení (ischemii) části mozku. Tvoří přibližně čtyři pětiny všech případů. Druhým typem je krvácivá mrtvice, kdy dojde k prasknutí cévy a uniklá krev poškodí okolní mozkovou tkáň. I když se liší příčinou, v obou případech jde o akutní a život ohrožující stav, u něhož hraje zásadní roli rychlá lékařská pomoc.
Hlavní typy cévní mozkové příhody
Ne vždy přijde ochrnutí nebo pokleslý koutek
Právě zde vzniká jeden z největších problémů. Mnoho lidí si mrtvici spojuje především s ochrnutím jedné strany těla, mravenčením na polovině obličeje nebo výraznou poruchou řeči. Tyto projevy jsou sice časté, rozhodně však nejsou jediné. U části pacientů se mohou objevit i méně typické neurologické příznaky, které bývají snadno zaměnitelné za jiné zdravotní potíže.
Podoba mrtvice závisí na tom, která část mozku je postižena, takže pokud dojde k poruše prokrvení oblastí odpovědných za zrak, rovnováhu nebo prostorovou orientaci, mohou být příznaky mnohem méně nápadné než klasické ochrnutí či porucha řeči.
Jedním z takových varovných signálů je náhlá porucha zraku. Člověk může přestat vidět na jedno oko, vidění se může rozmazat, zdvojit nebo se objeví výpadek jen části zorného pole. Pacienti například uvádejí, že jim zmizela část obrazu nebo že se dívají přes tmavý závoj. Protože tyto obtíže nebývají spojovány s mrtvicí tak často jako ochrnutí, bývají někdy podceněny.
Příklady výpadků zorného pole. Na posledním obrázku vás možná zaujme, že výpadek nepostihuje jeho středovou část. Je to proto, že oblast mozku zodpovědná za ostré centrální vidění je zásobena krví ze dvou různých tepen, které se mohou vzájemně kompenzovat. Zároveň tato oblast zabírá velmi rozsáhlou část zrakové oblasti mozku, takže běžné, omezené poškození mozkové tkáně ji zpravidla nezasáhne celou.
Dalším méně známým příznakem jsou náhle vzniklé závratě a poruchy rovnováhy. Postižený může mít pocit, že se s ním točí okolní svět, nedokáže chodit rovně nebo ztrácí koordinaci pohybů. Zejména během horkých dnů lidé podobné obtíže často přisuzují dehydrataci, nízkému tlaku nebo vyčerpání z vysokých teplot.
U některých pacientů se objevuje také takzvaný hemineglekt, což je porucha vnímání, která se projevuje opomíjením jedné poloviny prostoru. Člověk se pak může chovat, jako by si neuvědomoval přítomnost předmětů, lidí nebo dokonce vlastních končetin na jedné straně těla. Nejde přitom o poruchu zraku, ale o důsledek poškození mozkových center zodpovědných za pozornost a prostorové vnímání.
Může se také stát, že člověk najednou nedokáže přečíst text, který před chvílí četl bez problémů, případně není schopen napsat smysluplnou větu. Přesto může na první pohled mluvit poměrně normálně, takže okolí nemusí hned rozpoznat, že jde o mrtvici.
Dalším závažným příznakem je náhle vzniklá porucha polykání, kdy se postižený začne zakuckávat, má pocit, že nemůže polknout a tekutiny mu zatékají do dýchacích cest. To bývá častější u mrtvic v oblasti mozkového kmene.
O něco méně častá je ztráta schopnosti provádět běžné pohybové úkony, označovaná jako apraxie. Člověk neztratí sílu ani citlivost, rozumí požadavku, ale nedokáže jej vykonat. Například nedokáže použít klíč nebo hřeben.
Ve vzácnějších případech se mrtvice může projevit také například prosopagnózií, tedy ztrátou schopnosti rozpoznávat tváře. Postižený člověk sice vidí obličej normálně a nemá poruchu zraku, přesto nedokáže poznat své blízké, kolegy nebo (v extrémním případě) vlastní odraz v zrcadle. Tento neobvyklý příznak bývá spojen s postižením oblastí v zadní části mozku (zejména pravé hemisféry), které jsou klíčové pro rozpoznávání lidských tváří.
Příznaky mohou i zmizet. Přesto je nepodceňujte
Zrádné je, že některé neurologické potíže mohou během několika minut nebo desítek minut samovolně odeznít. Takzvaná tranzitorní ischemická ataka (TIA), někdy laicky označovaná jako malá mrtvice, vzniká přechodným omezením průtoku krve mozkem. Příznaky sice zmizí a člověk se cítí zdráv, nejde však o banální stav - naopak je to důležité varování, že v nejbližších hodinách a dnech hrozí plnohodnotná cévní mozková příhoda s trvalými následky. Tranzitorní ischemické atace jsem se podrobněji věnoval nedávno v samostatném článku, který je dostupný zde.
V létě je opatrnost ještě důležitější
Právě v horkých dnech je snadné některé příznaky podcenit. Akutně vzniklé závratě, poruchu rovnováhy, výpadek části zorného pole nebo zmatenost si lidé často vysvětlují únavou, přehřátím nebo nedostatkem tekutin. V některých případech však může jít o první projevy cévní mozkové příhody.
Opatrnější by měli být zejména senioři a lidé s vysokým krevním tlakem, cukrovkou, srdečními chorobami nebo již prodělanou cévní mozkovou příhodou, u nichž je riziko mrtvice obecně vyšší. Nově vzniklé neurologické obtíže by však neměl podceňovat nikdo bez ohledu na věk nebo přítomnost rizikových faktorů.
Jakékoli náhle vzniklé neurologické příznaky by měly vést k okamžitému lékařskému vyšetření, protože u mrtvice platí, že čas je mozek. Čím dříve se podaří zahájit léčbu, tím větší je šance zabránit trvalému poškození mozku a dlouhodobým následkům.
U ischemické cévní mozkové příhody lze při včasném příjezdu do nemocnice podat léky rozpouštějící krevní sraženinu nebo provést mechanické odstranění sraženiny z uzavřené mozkové tepny (mechanickou trombektomii). Také u krvácivých mrtvic je rychlá diagnostika zásadní, protože umožňuje co nejdříve zahájit cílenou léčbu, zastavit zhoršování stavu a v některých případech provést neurochirurgický zákrok. U obou typů mrtvice přitom platí, že šance na dobrý výsledek výrazně klesá s časem.
Pokud se vám moje příspěvky líbí, budu rád za sledování také na Instagramu.
Zdroje
Panuganti KK, Tadi P, Lui F. Transient Ischemic Attack. In: StatPearls. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing; July 17, 2023.
Wijesundera CN, Crewther SG, Wijeratne T, Vingrys AJ. Persistent visual impairments following mild-to-moderate ischemic stroke. Front Ophthalmol (Lausanne). 2025;5:1505836. Published 2025 May 26. doi:10.3389/fopht.2025.1505836
Zhu X, Chen R, Yuan J, et al. Hourly Heat Exposure and Acute Ischemic Stroke. JAMA Netw Open. 2024;7(2):e240627. doi:10.1001/jamanetworkopen.2024.0627
