Článek
Šelma, která byla na přelomu 19. a 20. století téměř vyhubena, se vrací do přírody. Tento návrat však přináší i komplikace, zejména pro chovatele hospodářských zvířat, ale v některých případech i pro bezpečnost člověka. Diskuse o návratu vlků, rysů a medvědů do evropské přírody je stále aktuální a nabývá na intenzitě. Jaké jsou tedy potenciální důsledky přítomnosti vlků v české krajině do budoucna?
Vlk je nádherné a fascinující zvíře, které bezpochyby do naší přírody patří. Jeho návrat je důsledkem úspěšné snahy o ochranu přírody, ale nese s sebou i řadu výzev. Chovatelé hospodářských zvířat, především ovcí, koz a koní, se stále častěji setkávají s útoky vlků na svá stáda. V roce 2022 bylo zaznamenáno 263 útoků vlků, při nichž zahynulo 691 kusů hospodářských zvířat, zejména ovcí. Tyto incidenty přinášejí nejen ekonomické ztráty, ale i psychickou zátěž pro chovatele. Jedním z klíčových problémů je, že vlci ztrácejí svou přirozenou plachost a stále častěji se pohybují v blízkosti lidských sídel. V minulosti byli vlci loveni, což je učilo vyhýbat se lidem a jejich příbytkům. Dnes, kdy jsou pod přísnou ochranou, se naopak často odvažují blíže, protože v okolí sídel nacházejí snadněji potravu. Například v obci Hradešín bylo minulý týden, 22. května potvrzeno fotopastmi, že se vlk pohybuje v Hradešínském lese, jen pár kilometrů od Prahy.
Tato situace vyvolává otázky o budoucnosti soužití lidí a vlků. Může se stát, že budeme mít obavy vyjít na procházku se psem? Změní se procházky přírodou na nebezpečné výpravy? Pokud se vlci nebudou bát lidí, mohlo by dojít i k situacím, kdy budou lidé vystaveni přímému ohrožení v lokalitách, kde bylo dosud obtížné natrefit i na běžné prase divoké. Diskuse o ochraně vlků neprobíhají nejen v České republice. Jejich populace narůstá po celé Evropě, což poukazuje na rozběhlý trend a zvyšující se potřebu jejich regulace. Evropská komise prozatím navrhla změnu statusu ochrany vlků z „přísně chráněných“ na „chráněné“. Tento krok by mohl být počátkem větších změn evropských směrnic a poskytnout členským státům větší pravomoci v regulaci vlčích populací.
Regulovaný odstřel vlků je jedním z možných řešení, jak udržet rovnováhu mezi potřebou chránit tato majestátní zvířata a nutností chránit zároveň i hospodářská zvířata a bezpečnost lidí. Regulovaný odstřel není synonymem pro masakr, ale pro účinnou kontrolu populace a prevenci přemnožení. První vlci se u nás znovu objevili v roce 2014 v pohraničí s Německem. Dnes je v Česku potvrzeno 24 vlčích teritorií. S nárůstem počtu vlků roste i počet útoků na hospodářská zvířata. V roce 2023 stoupl počet obětí vlků o 113 %, ale skutečné škody budou pravděpodobně mnohem větší.
Pokud vlci nebudou mít přirozeného nepřítele a dokud budou pod přísnou ochranou, můžeme očekávat jejich častější výskyt i v nových, dosud bezpečných oblastech a tím i nárůst konfliktů s lidmi, které mohou být i smrtelné. Diskuse o ochraně vlků a jejich regulaci bude nadále aktuální a nutná pro nalezení rovnováhy mezi lidskými zájmy a ochranou přírody.
Regulace populace vlků je proto nezbytná pro udržení zdravé rovnováhy a minimalizaci rizik pro hospodářská zvířata a lidskou společnost. Při správném přístupu a aplikováním zdravého selského rozumu při návrhu zákonů o ochraně přírody může být návrat vlků úspěšným příkladem harmonického soužití mezi člověkem a divokou přírodou. Je samozřejmé, že vlci do přírody patří, nicméně by se měl zajistit jejich bezpečný odstup od lokalit s častým výskytem nic netušících civilistů nebo dětí hrajících si v lese. Tak, jak to bývalo i kdysi, když tato zvířata měla k lidským osadám a jejich lovcům respekt.
Anketa
Zdroje: vlktravunezere.cz, hradesin.cz, ekolist.cz
