Článek
Představte si noc, kdy už sotva udržíte oči otevřené. Konečně si lehnete, tělo po celém dni bolí a na několik desítek minut se vám podaří usnout. Pak vás někdo probudí. Ne proto, že se něco stalo. Jen začala další hodina.
Musíte vstát, obout se a znovu vyrazit. Čeká vás přesně jedna míle, tedy 1,609 kilometru. Jakmile ji dokončíte, můžete si odpočinout. Jenže další hodinu vás totéž čeká znovu.
Přesně tak vypadal život Roberta Barclaye Allardice v létě roku 1809. Skotský důstojník se vsadil o 1 000 guinejí, že během 1 000 po sobě jdoucích hodin ujde pěšky 1 000 mil. V každé jednotlivé hodině musel dokončit jednu míli.
Když ji zvládl za patnáct minut, měl pětačtyřicet minut na odpočinek. Potom začala další hodina a s ní další míle.
Takto měl pokračovat 1 000 hodin.
Dnes si číslo 1 000 mil můžeme převést na 1 609 kilometrů a představit si dlouhý pochod. Barclayův výkon ale nebyl jedním dlouhým pochodem. Právě rozdělení na jednotlivé hodiny z něj udělalo něco mnohem náročnějšího. Nemohl si říct, že dnes půjde déle a zítra si dopřeje volno.
Začal 1. června 1809 na Newmarket Heath v Anglii. A před ním bylo 1 000 hodin.
Newmarket Heath, malba od George Stubbse z roku 1765
Muž, který věděl, co znamená únava
Robert Barclay Allardice se narodil roku 1779 ve Skotsku a pocházel z bohaté rodiny. Sloužil jako důstojník a věnoval se také správě rodinného majetku. Vedle toho si vybudoval pověst člověka, který dokáže ujít vzdálenosti, nad nimiž ostatní jen kroutili hlavou.
V roce 1806 například zvládl 100 mil za 19 hodin. O rok později urazil 78 mil za 14 hodin, přestože trasa vedla kopcovitým terénem.
Ještě neobvyklejší byl jeho výkon z roku 1808. Během přibližně dvou dnů a tří nocí bez spánku měl podle dobových záznamů ujít kolem 130 mil. Začal třiceti mílemi při lovu, pokračoval dalších šedesát mil, potom absolvoval ještě šestnáct mil na ples, kde tančil a nakonec se vydal na cestu zpět.
Barclay tedy věděl, co je vyčerpání. Jeho plán na rok 1809 však posunul hranice úplně jinam.
Tentokrát neměl překonat pouze vzdálenost. Musel překonat čas.
První hodiny
Na začátku vypadal jeho úkol jednoduše. Jedna míle trvala Barclayovi přibližně čtvrt hodiny. Potom měl několik desítek minut na jídlo, odpočinek a spánek, než přišla další hodina. Během prvního týdne zvládal jednu míli v průměru za 14 minut a 54 sekund.
Po několika dnech už nebyl začátek každé míle začátkem nového úkolu. Byl pokračováním toho předchozího. Únava se sčítala a krátké přestávky nedokázaly nahradit normální spánek. V noci se ukazovala skutečná podstata sázky.
Představte si, že konečně usnete a tělo se začíná zotavovat. Po krátké době je ale znovu čas vstát. Jedna míle. Potom zpět k odpočinku. A za chvíli znovu.
To nebyla jedna probdělá noc. Byly jich desítky. A každá nesplněná hodina by znamenala konec celého pokusu. Postupně se proto měnilo i tempo. Zatímco během prvního týdne činil průměrný čas na jednu míli 14 minut a 54 sekund, v posledním týdnu už to bylo 21 minut a 4 sekundy.
Barclay zpomaloval, ale nepřestával.
Dlouhé týdny chůze se podepsaly také na jeho hmotnosti. Na začátku vážil přibližně 84 kilogramů. Na konci měl jen 70 kilogramů.
Barclayův výkon brzy přestal být soukromou sázkou. Na Newmarket Heath začali přicházet lidé, kteří ho chtěli při jeho pochodu vidět na vlastní oči. S každým dalším dnem zájem veřejnosti rostl.
A tak pokračoval.
Robert Barclay Allardice, fotografický portrét
Poslední míle
Když Barclay vyrazil na poslední úsek, byla před ním stejná vzdálenost jako během všech předchozích hodin. Jedna míle. Tentokrát však věděl, že po ní už nebude následovat další.
Dokončil ji přibližně za patnáct minut. Když se zastavil, měl za sebou 1 000 mil, tedy 1 609 kilometrů a především 1 000 hodin, během nichž ani jednou nesměl vynechat svou míli.
Sázka byla rozhodnuta.
Barclay zvítězil a získal slíbených 1 000 guinejí. Řemeslník v této době vydělával přibližně jednu guineu týdně. Tisíc guinejí tedy představovalo dvacet let takového příjmu. Ještě zajímavější je, že 1 000 guinejí nebyla konečná částka, o kterou se kolem Barclaye hrálo. K jeho původní sázce se přidávaly další sázky a dobové zprávy uvádějí, že celková suma vsazená na jeho výkon mohla dosáhnout až 100 000 guinejí.
Tady by mohl příběh skončit. Barclay však před sebou neměl dlouhé týdny odpočinku.
17. července 1809, jen několik dní po dokončení tisící míle, odjel s britskou armádou na Walcheren. Čekala ho vojenská expedice do Nizozemska, součást britského tažení proti Napoleonově Francii.
Barclayův výkon se přitom nestal jen jednou kuriozitou. V následujících desetiletích se objevovaly další pokusy napodobit nebo překonat jeho výkon. Vznikla celá tradice podobných vytrvalostních soutěží, které se později označovaly jako Barclay Match.
To však nic nemění na podstatě jeho výkonu.
1 000 hodin.
1 000 mil.
1 000 guinejí.
Seznam použitých zdrojů:
1. MARTIN, Derek. A Short History of the Barclay Match: Long-Distance Pedestrianism in the Nineteenth Century. Playing Pasts, 2020. Dostupné z: https://www.playingpasts.co.uk/articles/athletics/a-short-history-of-the-barclay-matchlong-distance-pedestrianism-in-the-nineteenth-century/
2. NATIONAL GALLERIES OF SCOTLAND. Captain Robert Barclay-Allardyce, 1779–1854. Celebrated pedestrian. National Galleries of Scotland. Dostupné z: https://www.nationalgalleries.org/art-and-artists/9270
3. THOM, Walter. Pedestrianism; or, An Account of the Performances of Celebrated Pedestrians During the Last and Present Century. Aberdeen, 1813. Dostupné z: https://www.gutenberg.org/files/55644/55644-h/55644-h.htm
4. WIKIPEDIA. Robert Barclay Allardice. Wikipedia, The Free Encyclopedia. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Barclay_Allardice
