Článek
Japonské lodě pronásledovaly ustupujícího nepřítele. Korejská plavidla před nimi ustupovala směrem k otevřenému moři a Wakizaka Jasuharu měl důvod věřit, že se mu nabízí příležitost k snadnému vítězství. Jeho flotila čítala 73 lodí. Proti sobě měl pouhých 6 korejských lodí. Jenže korejské lodě neutíkaly. Vábily Japonce do pasti.
Za ustupujícími plavidly čekal admirál I Sun-sin. Měl k dispozici 56 válečných lodí, ale jeho největší výhodou nebyla síla loďstva. Bylo jí místo, které si pro střetnutí vybral a plán, do něhož chtěl nepřítele přimět vstoupit. Wakizaka netušil, že pronásleduje návnadu, která ho přivádí přímo před hlavně korejských děl.
Bylo léto roku 1592 a japonská invaze na Korejský poloostrov rychle postupovala. Tojotomi Hidejoši vyslal přes moře armádu, která měla Koreu podrobit a otevřít cestu k dalšímu výboji proti Číně. Japonci se vylodili na jihu poloostrova, postupovali do vnitrozemí a dobyli Soul. Korejská vojska utrpěla těžké porážky a situace království Čoson vypadala kriticky.
Japonské vítězství však mělo jednu velkou slabinu. Statisíce vojáků a jejich zásobování nebylo možné dlouhodobě udržet bez námořního spojení. Lodě přepravovaly posily, potraviny, munici i další vojenský materiál. Pokud by Korejci dokázali japonské loďstvo porazit a ohrozit dopravu přes moře, mohli zkomplikovat celou invazi.
Právě o to se I Sun-sin snažil. A v srpnu 1592 se mu naskytla příležitost, která mohla změnit průběh války.
Rekonstrukce japonské válečné lodi Atakebune (vpředu) a korejské želví lodi Geobukseon (vzadu)
73 japonských lodí proti 56 korejským
I Sun-sin se spojil s dalšími korejskými veliteli a vyrazil proti japonským námořním silám. Jejich flotila měla 56 válečných lodí. Japonskému loďstvu v oblasti velel Wakizaka Jasuharu, který měl k dispozici 73 plavidel: 36 velkých lodí, 24 středních a 13 malých.
Japonské lodě se nacházely v oblasti průlivu Kjonnaerjang poblíž ostrova Koje. Úzký průliv s nebezpečnými mělčinami a skalisky představoval pro rozsáhlé loďstvo obtížný prostor. Korejci by zde nemohli rozvinout celou sestavu a soustředit palbu z více směrů. I Sun-sin potřeboval dostat nepřítele na otevřené moře, kde by mohl využít výzbroj svých lodí.
Rozhodl se proto pro léčku. Vpřed vyslal šest lodí, které měly Japonce vyprovokovat k pronásledování. Jejich posádky musely udržovat zdání ústupu, aniž by dovolily protivníkovi, aby je skutečně dostihl a zničil. Každá chyba mohla celý plán obrátit proti nim.
Wakizaka se nechal nalákat. Jeho lodě vyrazily za Korejci. Jakmile se dostaly do vod poblíž ostrova Hansan, začala se situace měnit. Před Japonci už nebyla jen malá skupina ustupujících lodí. Na otevřeném moři čekala hlavní část korejského loďstva, připravená rozvinout se do bojové sestavy. Návnada splnila svůj úkol. Teď měla přijít samotná bitva.
Jeřábí křídlo se zavírá
Rozhodující střetnutí se odehrálo v srpnu 1592, obvykle se uvádí datum 14. nebo 15. srpna podle kalendářního přepočtu. I Sun-sin nechal své lodě vytvořit sestavu známou jako hakikjin, tedy jeřábí křídlo. Její tvar připomínal široký oblouk s roztaženými křídly, který umožňoval napadat protivníka z více směrů.
Nešlo o pouhou efektní formaci. Jejím smyslem bylo obklíčit japonské lodě a dostat je pod soustředěnou palbu, aniž by Korejci museli riskovat přímý útok v úzkém prostoru. Japonská plavidla se ocitla před protivníkem, který měl připravenou sestavu a mohl koordinovat pohyb jednotlivých částí flotily. Pokud by se Japonci pokusili přiblížit, vystavovali se palbě. Pokud by se snažili uniknout, museli se vypořádat s nepříznivým postavením a loděmi, které jim uzavíraly cestu.
Pak promluvila korejská děla.
Korejské válečné lodě typu panokson byly uzpůsobeny k nasazení dělostřelectva a k boji na delší vzdálenost. Jejich konstrukce umožňovala vést palbu z vyvýšené paluby, zatímco Japonci raději spoléhali na přiblížení se k protivníkovi a následný boj muže proti muži. Japonské posádky měly bohaté zkušenosti z pozemních válek, ale na moři nemohly své přednosti využít, dokud se nedostaly dostatečně blízko k nepřátelským lodím. A právě v tom se jim I Sun-sin snažil zabránit.
Boj se protáhl a japonská sestava utrpěla ničivé ztráty, 47 lodí bylo zničeno a 12 zajato. Pouze 14 japonských plavidel uniklo. Ani korejské vítězství nebylo zcela bez ztrát. V přehledech se uvádí 19 padlých a více než stovka raněných, přičemž konkrétní počty se podle pramene liší. Podstatné je, že Korejci neztratili žádnou válečnou loď, zatímco japonská flotila byla prakticky zničena.
Pomník korejského admirála I Sun-sina
Porážka, která zasáhla celou invazi
Hansan nebyl koncem války. Japonská vojska nadále držela rozsáhlá území a v roce 1597 se Hidejoši pokusil o další invazi. Přesto se po sérii korejských námořních vítězství situace změnila. Po zprávě o porážce u Hansanda se japonské velení začalo obávat dalšího střetu s korejským loďstvem. Hidejošiho původní představa o rychlém podrobení Koreje a následném tažení proti Číně se komplikovala.
Bitva u Hansanda tak zůstává jedním z nejvýraznějších příkladů toho, jak může promyšlená taktika zvrátit zdánlivě výhodnou situaci. Wakizaka měl více lodí. Ale I Sun-sin měl lepší plán.
Seznam použitých zdrojů:
1. ADMIRAL YI SUN-SHIN, THE TURTLE SHIPS, AND MODERN ASIAN HISTORY. Association for Asian Studies [online]. Dostupné z: https://www.asianstudies.org/publications/eaa/archives/admiral-yi-sun-shin-the-turtle-ships-and-modern-asian-history/
2. BATTLE OF HANSAN ISLAND. Wikipedia: The Free Encyclopedia [online]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Battle_of_Hansan_Island
3. BLOOD AND WATER – HOW CHOSŎN KOREA WON AGAINST HIDEYOSHI’S JAPAN, 1592–1598. UCLA Korean History and Culture Digital Museum [online]. Dostupné z: https://koreanhistory.humspace.ucla.edu/items/show/94?index=0&tour=7
4. BATTLE OF HANSANDO: ADMIRAL YI’S CRANE WING VICTORY 1592. Imjin War History [online]. Dostupné z: https://imjinwarhistory.com/battle-of-hansando-yi-sunsin-naval-mastery/
5. YI SUN-SIN. HistoryNet [online]. Dostupné z: https://historynet.com/yi-sun-sin/
