Článek
Na československých nádražích se muži naposledy loučili se svými rodinami. Doma zůstávaly manželky, děti a rodiče, kteří netušili, zda se jejich blízcí vrátí. Dne 23. září 1938 vyhlásilo Československo všeobecnou mobilizaci. Záložáci nastupovali ke svým útvarům a muži mířili k opevněním, za nimiž se měla rozhodnout budoucnost republiky.
Za hranicemi čekalo nacistické Německo. Adolf Hitler požadoval Sudety a hrozil, že si je vezme silou. Válka se zdála být na dosah a českoslovenští vojáci se připravovali na střet s mnohem silnějším protivníkem. V téže chvíli se však v Berlíně rozehrávalo drama, které mělo změnit nejen osud Německa, ale i Československa.
Skupina vysokých německých důstojníků připravovala Hitlerovo svržení. Čekali na jeho rozkaz k útoku na Československo. Riskovali vlastní životy a věděli, že při neúspěchu je čeká poprava.
Pak se však stalo něco, s čím jejich plán nepočítal.
Mobilizace Československé armády (1938)
Hitler žene Německo na okraj propasti
Pro část německého vojenského velení nebyl Hitler vítaným vůdcem, jehož rozkaz se přijímá bez přemýšlení. Jeho stále odvážnější zahraniční politika vyvolávala strach. Útok na Československo mohl přerůst v konflikt s Francií a Velkou Británií a zatáhnout Německo do války.
Jedním z nejvýraznějších odpůrců těchto plánů byl generál Ludwig Beck, náčelník generálního štábu pozemního vojska. Hitlerovy záměry považoval za nebezpečné a opakovaně před nimi varoval. Když zjistil, že své stanovisko nedokáže prosadit, v srpnu 1938 na funkci rezignoval. Nebyl to jen odchod jednoho generála. Bylo to varování, že odpor proti Hitlerově politice pronikl až do nejvyšších pater armády.
Beck nezůstal osamocen. Mezi muži, kteří se podíleli na přípravách proti Hitlerovi, byli Hans Oster z vojenské zpravodajské služby Abwehr, Beckův nástupce Franz Halder, Wilhelm Canaris a generál Erwin von Witzleben. Každý z nich měl vlastní důvody, proč se postavit vůdci nacistického Německa. Někteří se obávali vojenské porážky, jiní odmítali jeho bezohlednou politiku a nebezpečí, do něhož zemi přiváděl.
Nebyli to odpůrci nacismu. Spojovala je však naléhavá obava, že Hitler překročil hranici, za níž už jeho rozhodnutí mohou ohrozit samotné Německo.
Německé jednotky jsou vítány německým obyvatelstvem Aše při vstupu do města 3. října 1938
Rozkaz, který měl spustit převrat
Spiklenci potřebovali okamžik, kdy by Hitlerovo jednání přesvědčilo dostatek dalších důstojníků, že musí zasáhnout. Právě hrozící válka s Československem jim měla takovou příležitost poskytnout. Jejich plán počítal s tím, že po vydání rozkazu k útoku obsadí důležité budovy a zatknou Hitlera. Pokud by kladl odpor, mohlo dojít i k jeho zabití.
Všechno záviselo na načasování a na odvaze lidí, kteří dosud pouze přihlíželi. Nestačilo mít připravený plán. Bylo nutné přimět velitele, aby se postavili proti muži, jenž ovládal stát, bezpečnostní aparát i nacistickou stranu. Prozrazení mohlo znamenat smrt. A pokud by se převrat nezdařil, čekala by jeho účastníky tvrdá odveta.
V září se zdálo, že okamžik rozhodnutí konečně přichází. Československo mobilizovalo, mezinárodní krize se vyhrocovala a Hitler odmítal ustoupit. Spiklenci očekávali, že pokud rozpoutá válku, získají důvod přesvědčit další velitele k akci. Hitler měl podle jejich předpokladů překročit hranici, za níž už ani jeho nejbližší vojenské okolí nebude ochotno nést následky jeho rozhodnutí.
Jenže Hitler nakonec nemusel vydat rozkaz, na který čekali.
Představitelé Velké Británie, Francie, Německa a Itálie před podpisem Mnichovské dohody, 29. září 1938
Mnichov: okamžik, kdy se plán začal hroutit
Ve dnech 29. a 30. září 1938 se v Mnichově sešli Adolf Hitler, britský premiér Neville Chamberlain, francouzský premiér Édouard Daladier a italský vůdce Benito Mussolini. Československé představitele k rozhodujícímu jednání nepřizvali. O území republiky se rozhodovalo bez ní, přestože právě ona měla nést následky.
Výsledek byl pro Prahu zdrcující. Mnichovská dohoda nařídila odstoupení Sudet Německu. Československo mělo odevzdat rozsáhlé pohraniční oblasti včetně významné části obranného opevnění, na něž spoléhalo v případě války. Mobilizovaní muži se připravovali k boji, ale politické rozhodnutí jim vzalo možnost bránit zemi.
V Berlíně mezitím Hitler slavil úspěch. Získal území, které požadoval a nemusel kvůli tomu ani rozpoutat válku. Mohl tvrdit, že jeho rozhodný postup přinesl Německu vítězství. Jeho prestiž vzrostla a začalo být mnohem obtížnější přesvědčit ostatní, že je třeba ho svrhnout.
Právě v tom spočíval tragický paradox mnichovské krize. Spiklenci čekali, že Hitlerův útok odhalí jeho nezodpovědnost a přiměje armádu k odporu. Místo toho získal významné území bez války. Ti, kteří byli dosud ochotni riskovat všechno kvůli převratu, mohli nabýt dojmu, že Hitlerova politika přináší výsledky. Krize, která měla být spouštěčem Hitlerova pádu, se změnila v jeho politické vítězství.
Mnichov měl přinést mír. Československo za něj zaplatilo Sudetami a oslabením možnosti další obrany. O necelý rok později už bylo pozdě doufat, že ústupky zastaví Hitlerův další postup. Evropa se ocitla ve válce a muž, kterého se část jeho vlastních generálů pokusila zastavit, stál v čele Německa pevněji než před krizí.
Seznam použitých zdrojů:
1. INTERNATIONAL CHURCHILL SOCIETY. Regime Change, 1938: Did Chamberlain “Miss the Bus”? [online]. Finest Hour [cit. 2026-10-11]. Dostupné z: https://winstonchurchill.org/publications/finest-hour/finest-hour-162/regime-change-1938-did-chamberlain-miss-the-bus/
2. MANN, Golo. Golo Mann se zamýšlí nad německým odporem proti Hitlerovi v září 1938 [online]. Moderní dějiny, 15. 11. 2013, aktualizováno 8. 2. 2016 [cit. 2026-10-11]. Dostupné z: https://www.moderni-dejiny.cz/clanek/golo-mann-se-zamysli-nad-nemeckym-odporem-proti-hitlerovi-v-zari-1938/
3. OXFORD RESEARCH ENCYCLOPEDIA OF POLITICS. Valkyrie: The Anti-Nazi Underground in the Wehrmacht, 1938–1945 [online]. Oxford University Press [cit. 2026-10-11]. Dostupné z: https://academic.oup.com/edited-volume/62239/chapter-abstract/550762152
4. POWERS, Thomas. The Conspiracy That Failed [online]. The New York Review of Books, 9. 1. 1997 [cit. 2026-10-11]. Dostupné z: https://www.nybooks.com/articles/1997/01/09/the-conspiracy-that-failed/
5. WIKIPEDIA CONTRIBUTORS. Oster conspiracy [online]. Wikipedia [cit. 2026-10-11]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Oster_conspiracy
6 The Oster Conspiracy of 1938: The Unknown Story of the Military Plot to Kill Hitler and Avert World War II [online]. Publishers Weekly, 1. 4. 2003 [cit. 2026-10-11]. Dostupné z: https://www.publishersweekly.com/9780060195878
