Článek
Zdena si pamatuje vůni nemocniční dezinfekce a ticho, které jako by viselo mezi monitory. Syn se narodil v pořádku – řekli jí. Ale neplakal. Ani když ho nesli do inkubátoru, ani když mu brali krev. Jen ležel. A dýchal tiše, přerývaně. „Je klidný,“ řekla sestřička. Jenže matce ten klid nedal spát. Byl klidný jako věci. Bez bolesti. Bez hlasu.
O několik dní později neurolog napsal do zprávy: „Nespecifická hypotonie. Zpomalený motorický vývoj. Centrální porucha koordinace.“ Genetické testy, metabolické vyšetření, všechno bez nálezu. Žádná diagnóza. Jen otázky.
Když bylo Tomáškovi sedm měsíců, pořád se neotáčel. Nezvedal ruce. Nepodíval se na matku. Zdena si sama začala vést deník, kam psala každé drobné zlepšení i nové selhání. Po roce měla plný sešit. A pořád žádnou odpověď.
Pak se jeden starý lékař, dnes už v důchodu, zeptal: „Kde bydlíte?“ A když slyšel „Neratovice, kousek od Spolany“, jen přikývl. „Dioxiny. Ony si tě najdou, i když nevíš, že existují.“
Město, které mělo mlčet
Spolana. Pro většinu lidí jen slovo. Pro místní symbol. Továrna, která dávala práci, ale také vydechovala látky, které nikdo pořádně nezkoumal. Od šedesátých let tu vznikaly chemikálie jako DDT, chlor, vinylchlorid, pentachlorfenol nebo fenoly. Všechny s vysokou toxicitou, některé přímo karcinogenní.
„Největší problém ale byly dioxiny, hlavně TCDD,“ říká toxikolog MUDr. Jan D., který v 90. letech prováděl měření v půdě v okolí závodu. „Při rozboru vzorků z let 1983 až 1987 byly hodnoty desetkrát vyšší než bezpečnostní limit. A to nemluvím o vodě.“
Oficiální zprávy z té doby? Neexistují, byly vedeny jako interní. Místní hygienici, pokud zaznamenali zvýšený výskyt vad u novorozenců, uváděli je pod hlavičkou „sporadických odchylek bez epidemiologického významu“.
Žlutý sníh, co pálil oči
Zdena si pamatuje, jak jako dítě stála s bratrem na balkoně a koukali, jak z nebe padá jemný žlutý prášek. „Říkali jsme mu citrónový sníh.“ Rodiče zavírali okna. Něco v ovzduší pálilo oči, někdy i kůži.
„V zimě roku 1986 jsem přišel domů a měl spálenou kůži na krku a zápěstích,“ vzpomíná její otec, tehdejší zaměstnanec Spolany. „Dali nám indulonu a řekli, ať příště nosíme kuklu.“
O nehodách se nepsalo. Když v roce 1991 unikl do ovzduší chlor, lidé v Neratovicích pociťovali pálení očí, nevolnost a dušnost. Zpráva z MNV to označila za „dočasný výkyv výrobního procesu“. Nikdo nevěděl, co přesně dýchá.
Povodeň, která odkryla jedy
V roce 2002 přišla povodeň. Labe zaplavilo celý areál Spolany. Bahno rozrylo staré sklady s pesticidy a uvolnilo látky, které ležely desítky let nedotčené. Dioxiny, rtuť, chlorované fenoly. Do vody se dostalo všechno, co tam nemělo nikdy být.
„Voda z Labe natekla až ke škole, kde jsme měli evakuační plán. Děti prchaly v holínkách, nevěděly proč,“ říká tehdejší učitelka z Neratovic. „A nikdo nám neřekl, co všechno s sebou voda přinesla.“
Zpráva České inspekce životního prostředí potvrdila, že v bahně byly nalezeny dioxiny v koncentraci 97 000 pg TEQ/kg – což je více než stonásobek limitní hodnoty pro půdu. Co to udělalo s dětmi, které tehdy venku běhaly i bosé? Nikdo neví.
Syndrom beze jména
Rodiče začali vytvářet neformální skupiny. Sdíleli příběhy. Děti s poruchami řeči. Se srdečními vadami. S chybějícími články prstů. Většina z nich bez genetického podkladu.
MUDr. Klára Š., pediatrička z Prahy, přiznává: „Ve zdravotnické dokumentaci jsou uvedeny jako nespecifické vývojové poruchy. Ale to, že jsou z jedné oblasti, není náhoda. Jen to nikdo oficiálně nechce říct.“
V roce 2017 provedl nezávislý ekologický institut vzorkování prachu ve školkách v okolí Spolany. V některých případech se dioxiny našly i v kobercích. Nikdo výsledky nezveřejnil – jednalo se o neveřejný výzkum prováděný s podmínkou mlčenlivosti.
Chemie v kostech
Lékařka Zdeny, která sleduje jejího syna dodnes, jí jednou řekla: „To, co vidíme, není genetika. Je to vývoj narušený něčím zvenčí. Váš syn je obrazem prostředí, ve kterém vznikal.“
Tomášek dnes žije s diagnózou „komplexní neurovývojové postižení“. Nikdy nebude mluvit. Nechodí sám. A jeho oční pohled je prázdný, jako by jeho mysl byla ponořena do jiného světa.
Zdena se nevzdala. Roky psala úřadům, hygieně, ministerstvům. Bez odpovědi. Ale jednou jí přišel anonymní dopis. Byly v něm výstřižky ze zprávy o měření dioxinů z 80. let. A poznámka: „Tomášek není sám.“
Město bez viníků
Neratovice dnes působí jako každé jiné malé město. Ulice s cyklostezkami, školky s herními prvky. Jen ti, kdo pamatují starou Spolanu, vědí, že pod vrstvou trávy je něco víc.
Stát nikdy nepřiznal odpovědnost. Žádné odškodnění. Žádné vyšetřování. Děti jako Tomášek jsou vedeny jako jednotlivé případy. Nikdo je nespojil. Nikdo jim nedal jméno. A tak zůstaly – nemocní bez diagnózy.
Autor: NPC
Seznam použitých zdrojů:
1. GREENPEACE. Greenpeace found at Czech chemical factory Spolana food stuffs polluted with PCBs and dioxins [online]. Neratovice/Prague: Greenpeace, 19. 11. 2002 [cit. 2025-07-10]. Dostupné z: https://archiv.greenpeace.cz/release/02/021119en.htm
2. HŘIVNA, Milan a kol. Biological monitoring of child lead exposure in the Czech Republic. Environ Health Perspect [online]. 1997 Apr [cit. 2025-07-10]. Dostupné z: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/9189705/
3. STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV V PRAZE. Czech Human Biomonitoring Program. Praha: SZÚ [online]. 2024–2025 [cit. 2025-07-10]. Dostupné z: https://szu.gov.cz/en/publications-data/environmental-health/human-biomonitoring-program/
4. ARNIKA. Bývalí zaměstnanci Spolany mají v krvi jedenáctkrát více dioxinů než průměrná populace České republiky [online]. Praha: Arnika, 2004 [cit. 2025-07-10]. Dostupné z: https://arnika.org/o-nas/tiskove-zpravy/byvali-zamestnanci-spolany-maji-v-krvi-jedenactkrat-vice-dioxinu-nez-prumerna-populace-ceske-republi
5. FERPOTRAVINA.CZ. Dioxiny v potravinách: Děti jsou dvakrát ohroženější než dospělí [online]. Brno: Fér potravina, 2017 [cit. 2025-07-10]. Dostupné z: https://www.ferpotravina.cz/clanky/dioxiny-v-potravinach-deti-jsou-dvakrat-ohrozenejsi-nez-dospeli
6. NOVINKY.CZ. Okolí Spolany je plné jedů [online]. Praha: Novinky.cz, 2005 [cit. 2025-07-10]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/clanek/domaci-okoli-spolany-je-plne-jedu-261783
